Premiéři Thajska a Kambodže Anutin Čánvirakun a Hun Manet podepsali dohodu o příměří, která má zajistit trvalý klid zbraní po červencovém přeshraničním konfliktu. Americký prezident Donald Trump, který dohodu pomohl vyjednat a byl u jejího podpisu, následně s Kambodžu podepsal obchodní dohodu a s Thajskem úmluvu o kritických nerostných surovinách.
Podle Trumpa dohoda o příměří zahrnuje ukončení nepřátelských aktivit obou stran a propuštění 18 kambodžských válečných zajatců z Thajska. Malajsie, v jejíž metropoli Kuala Lumpuru lídři na okraj summitu asijského společenství ASEAN úmluvy podepsali, vyšle k monitorování příměří pozorovatele, dodal Trump.
Thajský premiér prohlásil, že dohoda otevírá novou kapitolu vztahů mezi oběma zeměmi a pokud bude dodržována, otevře cestu k trvalému míru.
Thajsko a Kambodža se už více než 100 let snaží získat kontrolu nad řádně nevymezenými oblastmi podél 820 kilometrů dlouhé společné pozemní hranice. Tu stanovila v roce 1907 Francie, jejíž byla tehdy Kambodža kolonií. Země se mimo jiné přou o území hinduistického chrámu Preah Vihear z 11. století, které si Thajsko nárokuje proto, že kontroluje hlavní přístupové cesty k objektu.
Vztahy obou asijských království narušila smrt kambodžského vojáka, který zemřel 28. května na hranicích po přestřelce s thajskými vojáky. Situace se pak vyostřila 23. července, kdy Bangkok obvinil Phnompenh z pokládání min, které ve sporné oblasti zranily nejméně pět thajských vojáků. Po diplomatické roztržce se vojska obou zemí začala následující den ostřelovat; během pěti dní na obou stranách zemřelo nejméně 43 lidí a z pohraničí odešlo na 300.000 osob.
Příměří z 28. července následovalo po ekonomickém tlaku prezidenta Trumpa, který znepřátelené země varoval, že USA s nimi neuzavřou obchodní dohody, pokud budou boje pokračovat. Washington pak 1. srpna oběma zemím snížil cla na dovoz do USA z 36 na 19 procent. Obě strany se však od uzavření červencového příměří navzájem obviňovaly z jeho porušování.
