Ekonomické vyhlídky Moskvy začínají slábnout. Prudký pád ceny ropy, klíčového vývozního artiklu Ruska, rozviřuje obavy o stabilitu státního rozpočtu. Současná situace je důsledkem nárůstu obchodního napětí mezi USA a dalšími světovými hráči, jejž eskaloval prezident Donald Trump. Byť jeho celní politika mířila především na Čínu, negativní dopady nyní doléhají i na ruskou ekonomiku.
Ropa Urals, hlavní ruská exportní komodita, se nedávno propadla na cenu přibližně 50 dolarů za barel, což je nejméně za téměř poslední dva roky. Sama o sobě se na světových burzách neobchoduje jako samostatná položka, na rozdíl od známější ropy Brent či WTI. Avšak její cena se pravidelně stanovuje podle vývoje na trhu a slouží jako důležitý orientační údaj při obchodování s ruskou ropou – obvykle je levnější než Brent, a to kvůli nižší kvalitě a geopolitickému riziku.
Nízká cena ropy může negativně ovlivnit podobu ruského státního rozpočtu na rok 2025. Jeho zhruba třetinu tvoří příjmy z prodeje ropy a také plynu. Při jeho sestavování se počítalo s cenou 69,70 dolaru za barel. Pokud se současné ceny ropy brzy nezvednou, tak podle ekonomických odhadů může rozpočtový výpadek činit až 2,5 procenta z celkových příjmů. Tedy řečí peněz – Rusko by tím mohlo přijít o zhruba bilion rublů (přibližně 250 miliard korun).
Kreml přiznává nejistotu
„Tento ukazatel je pro nás velmi důležitý z hlediska rozpočtových příjmů. Situace je extrémně nestabilní, napjatá a emotivní,“ přiznal mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podobně otevřené vyjádření míry ekonomické nejistoty bývá z úst ruského vedení mimořádně vzácné a signalizuje hloubku problému.
Ekonomika Ruské federace se doposud držela, a to zejména kvůli rozsáhlým vládním výdajům – především těm, které směřují na podporu války na Ukrajině. Také ruské banky jsou nuceny poskytovat zvýhodněné úvěry firmám spojeným s válkou. Objem těchto úvěrů dokonce už přesáhl ruské příjmy z ropy a plynu i oficiální rozpočet na obranu.
Státní rezervy rychle ubývají
Vzhledem k faktu, že válka na Ukrajině trvá již čtvrtým rokem, možnosti dalšího financování válečného úsilí začínají být čím dál omezenější. Likvidní část státního investičního fondu, známého jako Národní fond pro blahobyt, klesla od roku 2020 o dvě třetiny. Jak pro Financial Times upozorňuje Benjamin Hilgenstock z Institutu kyjevské ekonomické školy, tyto rezervy nemusí vystačit nijak daleko za konec letoška, pokud bude Kreml nucený krýt jimi rozpočtový deficit.
Podle šéfky ruské centrální banky Elviry Nabiullinové by pokračující globální obchodní války mohly zpomalit světovou ekonomiku a s tím i poptávku po ruském energetickém exportu. Takový vývoj by představoval další ránu pro beztak napjaté ruské finance.
Růst ruského HDP se má podle oficiálních prognóz v roce 2025 pohybovat mezi 1 a 2,5 procenty, což je znatelný pokles oproti přibližně čtyřprocentnímu tempu z předchozích dvou let. Vzhledem k tomu, že většina současného růstu byla tažena státními výdaji, není příliš pravděpodobné, že by jiné sektory dokázaly tento výpadek kompenzovat.
Daně, dluhy a škrty: tři cesty z pasti
Ekonomové se shodují, že bude-li propad cen ropy pokračovat, ruská vláda bude muset sáhnout k některému z opatření. Nabízí se zvýšení daní pro vývozní firmy, další zadlužení či škrty v sociálních výdajích státu. Oleg Kuzmin z Renaissance Capital odhaduje, že případné zvýšení daní pro firmy by bylo první možností, zatímco omezování výdajů zůstává v záloze coby nouzová varianta.
Teoreticky by Kreml mohl navýšit zahraniční dluh. V porovnání s mnoha jinými zeměmi je zahraniční dluh Ruska relativně nízký. V roce 2024 činil přibližně 13,4 procent HDP, což je výrazně méně než u některých vyspělých ekonomik.
Přístup na zahraniční trhy však zůstává prakticky omezený, a to i kvůli nedůvěře investorů. Západní sankce navíc nadále komplikují ruskou finanční situaci. Zmrazeno stále zůstává zhruba 340 miliard dolarů ruských rezerv centrální banky, což Moskvě brání efektivně reagovat na nepříznivý ekonomický vývoj.
„Ekonomika to vydrží,“ mírní dramatické výklady ekonom Alexander Koljander. Podle něj záleží, jak nízko cena ruské ropy klesne a jak dlouho tam setrvá. Podle něj může Kreml „ropné“ výpadky vykrýt z fondu národního blahobytu, byť jeho hodnota klesla, případně může prodat některá aktiva – třeba ty od společnosti Sberbank.
Ruská ekonomika tak sice nestojí před bezprostředním kolapsem, nicméně její schopnost dlouhodobě financovat válku a současně udržet sociální stabilitu bude čím dál více záviset na vnějších okolnostech – a především na vývoji světových cen ropy.
Spotlight moment: Je zde snaha umlčet ten druhý hlas, říká producent filmu, jehož hrdina je z Ruska (celý rozhovor zde)
Spotlight moment: Je zde snaha umlčet ten druhý hlas, říká producent filmu, jehož hrdina je z Ruska | Video: Tým Spotlight
