„Víte, (Kuba, pozn. red.) dostávala peníze od Venezuely, dostávala ropu od Venezuely, ale teď už nedostává nic,“ tvrdil minulý týden Donald Trump, podle kterého Kuba „brzy zkrachuje“.

O dva dny později Bílý dům na svých stránkách uvedl, že komunistický režim na Kubě představuje zásadní riziko pro bezpečnost Spojených států. Podle něj totiž Kubánci podporují „nepřátelské státy a poskytují jim své vojenské a zpravodajské kapacity“.

To se podle Bílého domu týká také Ruska. „Kuba hostí největší zahraniční zařízení Ruska“, kterým Moskva špehuje území Spojených států, píše Bílý dům. Toto je jeden z oficiálních důvodů, proč se Donald Trump rozhodl v posledních týdnech výrazně zesílit tlak na ostrov.

Tlakem na Venezuelu připravili Američané kubánský režim o jeho největšího spojence v regionu. Díky blízkým vztahům obou zemí měla Kuba v posledních desetiletích stabilní zásobu levné ropy.

V posledních měsících dodává Havaně omezené množství ropy Mexiko. I to je ale v tuto chvíli pod silným americkým tlakem, aby s dodávkami přestalo. Washington se tím snaží vytvořit takové podmínky, které by kubánský režim donutily k dohodě, nebo ho rovnou zničily.

Řidiči tankují svá auta na benzínové stanici, zatímco Kubánci trpí zdánlivě nekonečnými výpadky elektřiny a stále delšími frontami na jídlo, palivo a dopravu, Havana, Kuba, 27. ledna 2026.Foto: REUTERS

Další možností je námořní blokáda, která by znemožnila jakékoliv dodávky ropy. Takový krok podle deníku Politico podporuje americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jiní členové administrativy tento krok naopak odmítají, protože by mohl způsobit humanitární krizi.

Kuba má zásoby ropy na 15 až 20 dní

Podle analytické společnosti Kpler zbývá Kubě ropa na 15 až 20 dní. Pokud se dodávky neobnoví, může ostrov čelit prudkému omezení přídělů pohonných hmot, přičemž velká část země již nyní trpí téměř každodenními výpadky elektřiny, píše deník Financial Times.

Podle analytiků z Kpleru dostala Kuba letos (k lednu 2026) pouze 84 900 barelů ropy, a to z jediné mexické dodávky z devátého ledna. To vychází přibližně na tři tisíce barelů denně, což představuje obrovský pokles oproti průměrným 37 tisícům barelům denně, které měla Kuba k dispozici v roce 2025.

„Můžeme říci, že Kuba vydrží 15 až 20 dní,“ pokud se lednová dodávka připočte k odhadovaným 460 tisícům barelům, které má stát ve strategických zásobách, uvedla Victoria Grabenwögerová ze společnosti Kpler.

Zatím lze jen těžko předvídat, jaké další kroky plánuje Trumpova administrativa. Podle serveru Politico je však svržení komunistické vlády na Kubě, která je u moci od revoluce v roce 1959, pro americkou administrativu „na 100 procent“ prioritou roku 2026.

Share.