Minulý týden nastávající prezident USA Donald Trump prohlásil, že Spojené státy by v rámci zajištění své bezpečnosti měly kontrolovat Grónsko. Arktida přitom ze strategického i surovinového hlediska důsledkem globálního oteplování láká stále více světových hráčů, kteří prostor militarizují. Svým způsobem tak oživují přízrak studené války.
„Arktida představuje nejkratší spojnici mezi územím Spojených států amerických a Ruska, aktuální je to zejména v souvislosti s balistickými střelami. Proto se v severních oblastech pohybují strategické ponorky a budují se protiraketové systémy. Proto Donald Trump momentálně mluví o Grónsku. Tím, jak dochází ke globálnímu oteplování, je celý prostor přístupnější,“ popisuje pro Aktuálně.cz Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky.
Mezi arktické státy, které mají na daném území největší práva, patří Norsko, Finsko, Rusko, USA, Kanada, Island, Švédsko a právě Grónsko, autonomní součást Dánska. Stále častěji se však o slovo hlásí i nearktické země jako Čína.
Pro Číňany je atraktivní zejména takzvaná Severomořská cesta. Ta vede podél ruského severního pobřeží od přístavního města Murmansku na severozápadě až k Beringově úžině na východě. Často jde o jedinou a první přístupnou trasu pro lodě od léta až do podzimu. Navíc umožňuje o zhruba 5500 kilometrů kratší a 11 dní rychlejší přesun zboží mezi Evropou a Asií než tradiční jižní tranzit přes Malacký průliv a Suezský průplav.
Číňané by rovněž rádi měli přístup k tamnímu nerostnému bohatství. To je atraktivní pro všechny zmíněné státy, protože se díky tání stává čím dál dostupnějším. Jde zejména o naleziště ropy, zemního plynu, bauxitu, mědi nebo niklu. Právě Číňané pak v oblasti vojensky cvičí s Rusy a společně tak konkurují obvyklým západním manévrům.
„Rusové v současné době celý prostor militarizují a obnovují polární vojenské základny, které měli ještě v době Sovětského svazu a pak po 90. roce na ně neměli peníze. Provádí třeba výsadky v oblasti severního pólu. Zkouší si daleké přesuny. Samotná Čína se nechala označit jako arktická velmoc, čímž si nepřímo přisvojuje roli velmoci, která tam má právo vojensky operovat,“ doplnil Šedivý.
I díky těmto cvičením a také vlastnictví největšího území v arktické oblasti Rusové bezpochyby patří mezi nejsilnější aktéry, konkurují jim Američané. „Spojené státy vnímají region jako klíčový v geopolitickém soupeření s Ruskem a Čínou a usilují o těžbu surovin na Aljašce,“ uvedl pro Aktuálně.cz politolog Zdeněk Kříž z Masarykovy univerzity v Brně.
„Co se týče diskuse o údajných amerických nárocích na Grónsko, nevíme, zda jde jenom o další trumpovinu, nebo o opravdový obrat americké zahraniční politiky směrem k imperialismu 19. století. V každém případě se pravděpodobně brzy dozvíme, zda systém brzd a protiváh v USA účinně funguje. Pokud by šlo o obrat k imperiální politice, dostane Dánsko nabídku, kterou nebude moci odmítnout. A podle mého soudu by to byl začátek konce bezpečnostní spolupráce mezi USA a Evropskou unií,“ dodal Kříž.
Podle něj přitom v případě politické vůle můžou Američané v Arktidě, i při omezené kapacitě ledoborců, postupovat velmi rozhodně. „Ačkoliv ale současné napětí vyvolává přízrak militarizace, je nepravděpodobné, že by se Arktida brzy stala dějištěm plnohodnotného vojenského konfliktu. Předpokládám, že západní arktické státy budou spolupracovat jako obvykle,“ konstatoval Kříž. A zdůraznil i aktuální oslabení Ruska vzhledem k tomu, že vede válku na Ukrajině.
To, že případný konflikt v Arktidě není na spadnutí, si myslí i Šedivý. Pokud k němu dojde, měla by to údajně být otázka až budoucích desetiletí. Generál nicméně zdůraznil, že nynější množství vojenských zařízení a prostředků v Arktidě dosahuje téměř úrovně studené války.
Arktida za studené války
Právě během ní byla Arktida dle expertů ústředním bodem geopolitického soupeření Washingtonu s Moskvou. „A to nejen kvůli společným arktickým hranicím, ale také kvůli strategickým výhodám regionu. Extrémní přírodní podmínky a klíčové strategické trasy ji činily ideální pro určitý specifický typ vojenských operací a zpravodajských aktivit. Arktida sloužila jako klíčová přístupová oblast pro jaderné ponorky nesoucí mezikontinentální balistické střely (ICBM) a strategické bombardéry, přičemž případný jaderný střet by pravděpodobně probíhal přes severní pól,“ popsal Kříž.
Odborník z Masarykovy univerzity rovněž uvedl, že obě strany tehdy region silně militarizovaly, rozmístily v něm systémy včasného varování a prováděly tam rozsáhlé vojenské aktivity. „Ačkoli se po skončení studené války militarizace snížila, k úplné demilitarizaci vzhledem k přetrvávajícímu strategickému významu Arktidy nikdy nedošlo. Na tomto významu Arktidy se v současnosti nic nezměnilo,“ tvrdí.
A kde by případný konflikt mohl nastat? Dle Šedivého jej můžou vyvolat například dohady o sporná území, které představuje zejména Lomonosovův hřbet. „Rusové tvrdí, že patří k pevninské euroasijské desce, a je tím pádem jejich teritoriem, takže tam mají výlučné právo na těžbu surovin. Organizace spojených národů ale tento požadavek neuznala a dnes si tam činí nároky další státy. To by v budoucnosti, až bude nedostatek surovin, mohlo být zdrojem velkého napětí. Tím spíš, až důsledkem globálního oteplování bude těžba ještě dostupnější než dnes,“ uzavřel bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky.
Mohlo by vás zajímat: Ruská letadla a válečné lodě loví ponorky v rámci námořního cvičení „Oceán 2024“
Ruská letadla a válečné lodě loví ponorky v rámci námořního cvičení „Oceán 2024“. | Video: Reuters
