Aktual.: 13.02.2025 19:04
Kyjev/Moskva/Washington – Prezidenti Spojených států a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin chtějí jednat o ukončení války na Ukrajině, setkají se osobně zřejmě v Saúdské Arábii. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země třetím rokem čelí ruské invazi, dnes prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, pokud by ji Washington a Moskva uzavřely bez Kyjeva. Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová varovala, že případná mírová dohoda bez účasti Ukrajiny a Evropy nemá naději uspět. Podobně se vyjádřili i další evropští politici včetně těch českých, podle kterých při jednáních musí být Ukrajina a také Evropa.
Trump telefonoval Putinovi ve středu večer, následně o obsahu hovoru informoval Zelenského. S výsledkem telefonátu je Rusko spokojené, podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova Kremlu imponuje postoj nové americké administrativy k válce. Peskov dále řekl, že jednat je třeba nejen o Ukrajině, ale také o problémech bezpečnosti v Evropě, které znepokojují Rusko.
Kreml považuje za možné, že Trump s Putinem si ještě jednou před osobním setkáním zatelefonují.
Podle Peskova je předčasné hovořit o formátu jednání. Reagoval tak na dotaz, zda se mírových rozhovorů zúčastní i evropské státy. Evropa se do rozhovoru zapojit chce a zároveň zdůrazňuje, že účastnit se jich musí především Ukrajina.
Americký ministr obrany Pete Hegseth před dnešním jednáním ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu řekl, že středeční Trumpův telefonát s Putinem není zradou Ukrajiny. Později také uvedl, že nepovažuje za reálný návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 a že v rámci mírového plánu si Ukrajinu ani neumí představit v NATO. Na tato slova reagoval mimo jiné německý ministr obrany Boris Pistorius, který kritizoval, že Spojené státy nabízejí Rusku ústupky ještě před zahájením jednání o míru na Ukrajině.
Podle Kallasové nelze ustupovat požadavkům Ruska, protože takový postup by znamenal zopakování Mnichovské dohody z roku 1938, kdy se evropské mocnosti bez účasti Prahy dohodly, že nacistické Německo získá rozsáhlé československé pohraničí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zdůraznil, že Ukrajina musí být součástí rozhovorů o své budoucnosti. Ve společném prohlášení s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem uvedl, že je třeba zajistit, aby se Putin v budoucnu nepokusil obsadit ani kilometr čtvereční ukrajinského území.
Ukrajina vidí členství v NATO jako garanci své bezpečnosti, podle Hegsetha by ale takovou záruku mohla Kyjevu poskytnout přítomnost zahraničních jednotek na ukrajinském území.
Zelenskyj dnes varoval před vývojem, který by odpovídal Putinovu plánu. Šéf Kremlu podle ukrajinského prezidenta chce, aby jednání byla bilaterální mezi USA a Ruskem, tedy bez Ukrajiny. Dohodu vzešlou z takových rozhovorů by ale Ukrajina jako nezávislá země přijmout nemohla. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v této souvislosti odmítl kompromisy ohledně území a suverenity země, dodal, že strategickým cílem Ukrajiny je členství v NATO.
Rutte po jednání ministrů obrany NATO řekl, že se všichni alianční spojenci včetně USA shodli, že je potřeba dosáhnout míru a že mír, který z jednání vzejde, musí být trvalý. Šéf NATO dodal, že Putin je silný vyjednávač a že je nepředvídatelný. Dodal, že je proto důležité, aby šéf Kremlu pochopil, že Západ je jednotný. Zároveň však podle něj aliance nikdy Ukrajině neslíbila, že se stane součástí NATO. Ministři zahraničí Španělska, Francie a Německa José Manuel Albares, Jean-Noël Barrot a Annalena Baerbocková uvedli, že při jednání o Ukrajině nelze přijmout žádné rozhodnutí bez Kyjeva a Evropy.
Europoslanec a stínový ministr zahraničí českého opozičního hnutí ANO Jaroslav Bžoch bere ohlášenou schůzku Trumpa s Putinem jako začátek k dalším jednáním. Dodal, že do rozhovorů by se měly zapojit Ukrajina i další státy. Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského se válka odehrává v Evropě a podmínky příměří se Evropy bezprostředně dotknou, proto nemůže být pouhým divákem.
Slovenský premiér Robert Fico, který k pobouření Evropy Putina v prosinci v Moskvě navštívil, dnes na sociální síti napsal, že Ukrajina přijde o území i o možnost vstupu do NATO. Dodal, že mezi poraženými bude i Evropská unie.
Evropské deníky po telefonátu Trumpa s Putinem píší o hluboké propasti v západní koalici podporující Ukrajinu i o zradě EU. List Ukrajinska pravda rozhovor ruského a amerického prezidenta označil za studenou sprchu. Deník The New York Times označil telefonát za velké vítězství Putina, podle magazínu The Atlantic začala pravděpodobně poslední kapitola války na Ukrajině.
Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy v rozhovoru s ČTK řekl, že neočekává úplné vynechání Evropy z jednání o míru na Ukrajině. Telefonát Trumpa s Putinem podle něj odráží specifický přístup amerického prezidenta k zahraniční politice.
Trump s Putinem podle ukrajinských a západních činitelů budou chtít, aby příměří na Ukrajině začalo platit od symbolického data, uvedl list Financial Times. V této souvislosti zmiňují Velikonoce a konec druhé světové války v Evropě.
Rubl a ruské akcie po Trumpově telefonátu s Putinem prudce posilují. Rubl je nejdražší od září, index moskevské burzy přidává přes šest procent.
