Komerční prezentace Aktual.: 24.06.2025 22:27
Haag – Americký prezident Donald Trump přijel jako poslední z očekávaných hostů na slavnostní večeři, kterou na úvod summitu NATO v Haagu dnes večer pořádá nizozemský královský pár, král Willem-Alexander a královna Máxima. Večeře se koná v královském paláci Huis ten Bosch, který je jednou ze tří oficiálních rezidencí nizozemského panovníka. Po červeném koberci do královského paláce vystoupal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či český prezident Petr Pavel.
Na slavnostní akci přijížděli státníci postupně v automobilech, mezi posledními byli turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho francouzský kolega Emmanuel Macron s manželkami. Společně s královským párem všechny příchozí uvnitř paláce vítala i princezna Amalia.
Jako první se na místo dostavil nizozemský premiér Dick Schoof s manželkou a generální tajemník NATO Mark Rutte, který v minulosti také vedl nizozemskou vládu. Evropskou unii zastupuje předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.
Souběžně s večeří v královském paláci se koná několik dalších akcí. Jednou je pracovní večeře Rady NATO-Ukrajina na úrovni ministrů zahraničí, druhou pak pracovní večeře Severoatlantické rady ve formátu ministrů obrany. Klíčové jednání spojenců na úrovni hlav států a předsedů vlád je v plánu ve středu dopoledne, trvat by mělo asi dvě a půl hodiny.
Pavel: Summit NATO by měl především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů
Summit NATO v Haagu by měl především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů tak, aby byla aliance schopna reagovat na bezpečnostní hrozby, především na agresivní chování Ruska v Evropě. Před odletem na summit to dnes novinářům řekl Pavel. Tématem bude podle něj i podpora Ukrajiny. Prezidenta do Nizozemska doprovází také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.).
Záměrem generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bylo podle Pavla udržet agendu summitu co nejstručnější. „Protože to, na čem bychom se chtěli shodnout, je především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů tak, abychom byli schopni reagovat na bezpečnostní hrozby, především tedy na agresivní chování Ruska v Evropě,“ řekl. Je podle něj třeba brát vážně všechna prohlášení a výhrůžky Ruska z posledních týdnů a měsíců.
„A z toho důvodu si myslím, že je naprosto na místě, abychom se bavili o tom, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu zvýšíme schopnosti našich armád, ale jak také zvýšíme schopnosti našeho obranného průmyslu,“ dodal Pavel.
Generální tajemník NATO v pondělí potvrdil, že se aliance na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Za největší a přímou hrozbu pro NATO zároveň označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
Rutte už dříve navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP, a to tak, že 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. Česko je podle dřívějšího vyjádření Pavla takový závazek připraveno podpořit, námitky má naopak Španělsko.
Slovensko nebude blokovat dohodu NATO, nezaměří se na zbrojení, řekl prezident
Bratislava – Slovensko nebude blokovat přijetí závěrů na nadcházejícím summitu NATO, Bratislava se v nejbližší době ale zaměří nikoliv na zvýšení výdajů na zbrojení, ale na projekty dvojího využití, tedy vojenského a civilního charakteru. Novinářům to dnes řekl slovenský prezident Peter Pellegrini, který bude zastupovat svou zemi na schůzce členských států Severoatlantické aliance. Podobný postoj už v pondělí zaujal slovenský premiér Robert Fico.
Generální tajemník NATO Mark Rutte už dříve navrhl zvýšit cíl celkových výdajů na obranu do roku 2035 na pět procent hrubého domácího produktu (HDP), a to tak, že 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a dalších 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
„Slovenská republika nebude bránit v dosažení konsenzu všech členů Severoatlantické aliance. Umožní zvýšit spojencům výdaje tempem, jak uznají na vhodné. Slovenská republika bude deklarovat, že se primárně zaměří na projekty duálního využití,“ uvedl Pellegrini.
Slovenský prezident podobně jako předseda vlády uvedl, že případné posílení rozpočtu ministerstva obrany v příštím roce Bratislava využije na projekty dvojího využití. Slovensko v této souvislosti počítá například s investicemi do silnic a nemocnic, z nichž některé už země zahájila.
Návrh závěrů summitu NATO podle Pellegriniho neobsahuje žádné výjimky pro členské země a ani neurčuje tempo zvyšování výdajů na obranu. Slovensko podle něj, podobně jako Španělsko, v této záležitosti ale učiní vlastní prohlášení. Bratislava ocenila, že lhůta na zvýšení výdajů na obranu byla prodlužena až na deset let.
Slovensko v současnosti vynakládá na obranu dvě procenta HDP, což podle Ficova dřívějšího vyjádření představuje asi 2,8 miliardy eur (70 miliard Kč) ročně. Minulý týden Fico také řekl, že zvýšení na pět procent HDP by znamenalo obranné výdaje sedm miliard eur (174 miliard Kč). Tato částka například odpovídá více než pětině loňských výdajů celého státního rozpočtu Slovenska.
Rutte: Evropští spojenci se nemusejí obávat, pokud jde o závazek USA vůči NATO
Evropští spojenci se nemusejí obávat, pokud jde o závazek Spojených států vůči Severoatlantické alianci, uvedl dnes v Haagu generální tajemník NATO Mark Rutte. Tato podpora podle něj přichází s očekáváním, že evropské země a Kanada vynaloží více prostředků na obranu. Právě posílení obranných výdajů bude hlavním tématem aliančního summitu, který dnes začíná v Nizozemsku. Česko bude na jednání zastupovat prezident Petr Pavel.
„Ze strany amerického prezidenta i vrcholných představitelů USA slyšíme jasný závazek vůči NATO,“ uvedl Rutte při vystoupení na takzvaném NATO Public Forum, které pořádá Severoatlantická aliance a nizozemská vláda společně se zástupci občanské společnosti. „Můj vzkaz evropským kolegům zní: přestaňte se tolik obávat. Začněte se starat o to, abyste realizovali investiční plány, zajistili, že funguje průmyslová základna a udrželi podporu Ukrajiny na vysoké úrovni. Přestaňte se obávat kvůli USA. Jsou tady, jsou v tom s námi,“ dodal Rutte.
Šéf NATO už dříve navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP), a to tak, že 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. Česko je podle prezidenta Pavla takový závazek připraveno podpořit, námitky vyjadřovalo například Španělsko či Slovensko.
Česko dosavadní vytyčený cíl dvě procenta HDP podle vlády splnilo v loňském roce a vydává na obranu 2,08 procenta HDP. Vláda Petra Fialy se zavázala výdaje zvýšit na tři procenta HDP do roku 2030. Největší výdaje má nyní podle dubnových statistik Polsko (4,07 procenta HDP), ani Spojené státy zatím pěti procent nedosahují, na obranu vydávají 3,19 procenta HDP.
Rutte dnes ocenil, že i Německo oznámilo, že chce dosáhnout cíle 3,5 procenta HDP do roku 2029, podobně chtějí pokročit i Švédsko či Norsko. „Žijeme v mnohem nebezpečnějším světě, jsou tu nepřátelé, kteří by na nás mohli zaútočit. Musíme být připraveni na hrozby, musíme být připraveni se bránit,“ uvedl šéf NATO. Za největší hrozbu pro alianci označil Rusko, ale zmínil rovněž aktivity Číny, Severní Koreje či Íránu.
Po dopoledním NATO Public fóru, které v sále sledovalo kolem 500 lidí a další tisíce diváků on-line, následovalo plenární zasedání Fóra obranného průmyslu, na kterém se setkávají ministři obrany aliančních zemí a zástupci průmyslu ze zemí NATO, mimo jiné i z Česka.
„Je nemyslitelné, že by nás Rusko s ekonomikou 25krát menší než NATO, mělo být schopné překonat ve výrobě zbraní,“ uvedl během svého vystoupení na fóru šéf aliance. „Existuje staré římské přísloví: chceš-li mír, připrav se na válku. Je to jednoduchá myšlenka, posilněte svou obranu tak, aby se nikdo neodvážil na vás zaútočit,“ dodal Rutte.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která vystoupila po něm, ocenila přítomné zástupce obranného průmyslu. „Budoucnost Evropy se píše na frontě na Ukrajině, ale nejen tam, píše se i ve vašich továrnách,“ uvedla. Rusko bude podle ní schopno otestovat obranu evropských spojenců do roku 2030. Do té doby tedy musí mít Evropa vše, co potřebuje k důvěryhodnému odstrašení,“ dodala šéfka unijní exekutivy.
Večer se v Haagu souběžně uskuteční několik dalších akcí. Tou hlavní je večeře pro premiéry a prezidenty, kterou bude hostit nizozemský královský pár, král Willem-Alexander a královna Máxima. Uskuteční se i pracovní večeře Rady NATO-Ukrajina na úrovni ministrů zahraničí a pracovní večeře Severoatlantické rady ve formátu ministrů obrany. Klíčové jednání spojenců na úrovni hlav států a předsedů vlád je v plánu ve středu dopoledne, trvat by mělo asi dvě a půl hodiny.
