Třinecké železárny investují miliardu eur (asi 25 miliard korun), do technologií na ekologickou výrobu oceli. Největší část investice bude směřovat na vybudování nové elektrické obloukové pece, která nahradí výrobu v jedné ze dvou vysokých pecí na uhlí, jejíž provoz firma ukončí. Hlavním důvodem pro změnu současných technologií je splnění cílů Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), které mají vést ke snížení emisí oxidu uhličitého.

Nová elektrická pec by se měla stavět od roku 2026 do prosince 2028. Nahradit by měla polovinu výroby oceli, tedy 1,3 milionu tun ročně. Její podstatou je tavení šrotu pomocí elektrické energie, jejíž spotřeba se v huti zvýší zhruba o třicet procent ze stávající jedné terawatthodiny (TWh). Pro vybudování pece bude zapotřebí podle Třineckých železáren postavit přívod vysokého napětí z páteřní přenosové soustavy včetně trafostanice. Zároveň bude společnost muset udělat některé demoliční práce a postavit několik nových hal.

„Přípravné práce bychom chtěli spustit už letos a v příštím roce se naplno rozeběhne výstavba tak, abychom stihli spustit elektrickou obloukovou pec do konce roku 2028,“ řekl analytik strategie a inovací Třineckých železáren Jiří Mravec. Projektově je podle něj už vše připraveno. „V tomto roce je hlavní rozhodnutí, co se týče dotační podpory, případně celého financování.“

Nižší emise o čtyřicet procent

Vedle pece železárny postaví bezemisní železnorudnou briketační linku, což společnost ohlásila už v září, a paroplynovou elektrárnu. Náklady na stavbu linky dosáhnou téměř miliardy korun, spolufinancovaná bude z více než poloviny z dotační podpory z Modernizačního fondu. Výstavba začne letos na jaře a do provozu bude linka uvedena v roce 2027. Elektřina nutná k výrobě oceli je v Třineckých železárnách vyráběna z uhlí. Paroplynová elektrárna zajistí přechod k ekologičtějšímu zdroji energie. Její stavba by měla začít letos a dokončena by měla být rovněž v roce 2027.

„Pokud bych porovnal emisní stopu, bavíme se o skleníkových plynech, oxidu uhličitém vůči stávající rudné cestě výroby, tak to snížení emisí je v řádu osmdesáti, devadesáti procent. Takže instalací této nové technologie a nahrazením poloviny stávající výroby snížíme naše emise minimálně o čtyřicet procent,“ nastínil Mravec. Poznamenal, že technologie má pozitivní dopad i na lokální emise – například prach.

Železárny budou žádat o státní podporu

Podle firmy jde o největší investici v ocelářství v Česku od 80. let minulého století. Výsledkem zavedení nových technologií by podle generálního ředitele Třineckých železáren Romana Heideho mělo být snížení emisí oxidu uhličitého o pětapadesát procent oproti roku 1990. „Projekt nám umožní dál vyrábět strategický materiál bez závazku placení extrémních nákladů na emisní povolenky, jejichž bezplatný příděl bude postupně ukončen. Nepřinese nám ani vyšší objem produkce, ani zvýšení zaměstnanosti či přidané hodnoty. Splníme však náročné požadavky nízkoemisní výroby. Bez velmi výrazné dotační podpory projekt není reálný,“ míní Heide. O státní podporu zažádá podnik v prvním čtvrtletí letošního roku.

Třinecké železárny jsou součástí skupiny Moravia Steel a po ukončení prvovýroby oceli v Liberty Ostrava jsou největším hutním podnikem v Česku. Mezi hlavní produkty podniku patří dlouhé válcované výrobky. Včetně odloučených provozů mají téměř 6800 zaměstnanců. Třinecké železárny od roku 1996 investovaly do ekologických projektů přes deset miliard. Dalších čtyřicet pak směřovalo do rozvoje firmy a moderních technologií výroby oceli.

V roce 2023 Třineckým železárnám výrazně klesl zisk, dosáhl 44 milionů korun. O rok dříve byl přitom čistý zisk firmy 2,393 miliardy. Tržby podniku meziročně klesly o 7,91 miliardy na 49,692 miliardy korun.

Podíl.
Exit mobile version