V posledních dnech by se na základě celé řady vyjádření americké administrativy a vyjednávání o míru na Ukrajině klidně mohlo zdát, že prezident USA Donald Trump momentálně chová větší respekt k Rusku než k Evropě. Podle analytiků jsou z toho zmateni i Číňané, kteří jsou všeobecně považováni za ruské přátele a americké nepřátele.
„Přinejmenším u akademiků z Čínské lidové republiky panují určité obavy, aby nešlo o jakéhosi Nixona naruby,“ řekl pro britský list The Financial Times Ja Ian Čchung, politolog z Národní univerzity v Singapuru.
Narážel tím na situaci ze 70. let minulého století, kdy bývalý americký prezident Richard Nixon napravoval americké vztahy s Čínou, aby tím vyvinul tlak na Sovětský svaz. Dnes by se mohla dle některých akademiků tím třetím vzadu stát Čína.
Rusku by totiž uvolnění napětí s USA pomohlo snížit jeho ekonomickou závislost právě na Pekingu. Do ní se dostalo poté, co Moskvu odřízly sankce od mnoha globálních trhů, zejména pak od Evropské unie. Čínští výrobci tak nahradili v Rusku západní značky, které se z tamního trhu v důsledku nastalé situace stáhly.
„Reorientace na Čínu byla z nutnosti, nikoli záměrná politická volba. Jakákoli diverzifikace ekonomických možností mimo Čínu by jistě byla v zájmu Ruska,“ řekl britskému listu ekonom Vasilij Astrov z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia.
Číňané by však na tom zákonitě tratili. Ostatně už v minulosti upozorňovali experti, že z oslabené pozice Ruska profitují. Stejně tak Pekingu z dlouhodobého hlediska vyhovuje, že válka na Ukrajině vyčerpává Západ. Nynější obavy jsou tak v tomto kontextu z čínského hlediska opodstatněné.
Na druhou stranu úplné přetržení rusko-čínských vazeb i v případě výraznějšího sblížení Moskvy s Washingtonem prý rozhodně čekat nelze. Pro Číňany se navíc z jiného úhlu pohledu naskýtá i příležitost. Využít toho, že Trump je v současné chvíli očividně ochotný vyjednávat. Právě proto si dle The Financial Times lámou hlavy s tím, jak současné dění chápat a jak na základě toho reagovat.
„Si může rozhodnutí USA vyjednávat přímo s Ruskem o válce na Ukrajině, bez místa u stolu pro Ukrajinu, chápat jako precedens pro přímá jednání s Trumpem o Tchaj-wanu,“ napsal ve své analýze David Sacks, odborník na mezinárodní vztahy z institutu sídlícího v New Yorku a zvaného Rada pro mezinárodní vztahy.
Čína dlouhodobě považuje ostrovní Tchaj-wan, který má své vlastní demokratické zřízení, za svoji součást. Chce sjednocení, a v minulosti to mezi oběma aktéry vyvolalo rozpory, které klidně mohly přerůst ve válečný konflikt. USA jsou přitom hlavním garantem bezpečnosti ostrova.
Podle odborníka na čínskou politiku Neila Thomase působícího ve washingtonském výzkumném ústavu Asia Society Policy Institute by nyní Si rovněž mohl cítit šanci ovlivnit Trumpův názor ohledně uvalení cel na Čínu. „Si rád přijme jakékoli ústupky, které by Trump mohl nabídnout ohledně Tchaj-wanu, ale jeho hlavním cílem při případném vyjednávání bude odvrácení amerických ekonomických opatření,“ řekl Thomas.
Podle expertů bude také zajímavé sledovat, jestli se Si nyní nepokusí navázat bližší vztahy s Evropou. Některé evropské země by totiž mohly chtít touto cestou kompenzovat nynější americkou zdrženlivost vůči Evropanům.
Video: To nejhorší možné načasování. Prestižní list popsal, jak chce Putin obelstít Trumpa (21. 2. 2025)
To nejhorší možné načasování. Prestižní list popsal, jak chce Putin obelstít Trumpa | Video: Reuters
