Aktual.: 14.07.2025 20:31

Praha – Třicetiprocentní cla na dovoz zboží z Evropské unie do USA by letos od srpna zpomalila růst české ekonomiky o 0,4 procentního bodu, v příštím roce o 1,1 procentního bodu. Vyplývá to z hrubého odhadu ministerstva financí. Letošní růst ekonomiky by v takovém případě byl 1,6 procenta, za rok pak 1,3 procenta. Na síti X o tom dnes informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Podle analytiků mohou plošná americká cla zpomalit český růst zhruba o procentní bod. Nová cla ohlásil americký prezident Donald Trump minulý týden, mají vstoupit v platnost od 1. srpna.

Třicetiprocentní cla na dovoz zboží z Evropské unie do USA by letos od srpna zpomalila růst české ekonomiky o 0,4 procentního bodu, v příštím roce o 1,1 procentního bodu. Vyplývá to z hrubého odhadu ministerstva financí. Letošní růst ekonomiky by v takovém případě byl 1,6 procenta, za rok pak 1,3 procenta. Na síti X o tom dnes informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Nová cla ohlásil americký prezident Donald Trump minulý týden, mají vstoupit v platnost od 1. srpna.

Vývoz do USA představuje necelá tři procenta z celkového českého exportu. Podle Stanjury by ale Česko bylo zasaženo přes evropské partnery, kteří odebírají české zboží a komponenty. „Do USA přitom každoročně míří až 20 procent unijního exportu, po němž by v důsledku zdražení po zavedení cel klesla poptávka,“ uvedl Stanjura. Odhad ministerstva o zpomalení ekonomiky označil za velmi konzervativní.

Členské státy Evropské unie považují hrozbu třicetiprocentních cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa za absolutně nepřijatelnou. Po dnešním jednání v Bruselu to uvedl dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič zopakoval, že EU dál prosazuje vyjednané řešení a využije k jednání každého dne až do 1. srpna, kdy by avizovaná cla měla začít platit. Trump dnes prohlásil, že je před vstupem nových cel v platnost připravený s Evropskou unií jednat.

„Negativní dopad cel se určitě neprojeví okamžitě a stále je prostor pro evropské lídry najít s americkou administrativou řešení, které neskončí s minusovým součtem jako celní válka,“ napsal Stanjura.

Evropská unie přijala už v dubnu první balík opatření proti americkým clům na ocel a hliník za 21 miliard eur (518 miliard Kč), následně ho ale odložila o 90 dní, což znamenalo do dnešního dne. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ale o víkendu oznámila, že platnost těchto protiopatření bude odložena až do začátku srpna.

Připravuje se rovněž druhý balík protiopatření v původní výši 95 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Po námitkách některých členů EU by ale nakonec nejspíš mělo jít o opatření za 72 miliard eur (1,8 bilionu Kč), členské státy ho ovšem ještě detailně neprojednaly.

Analytici: Plošná americká cla mohou zpomalit český růst zhruba o procentní bod

Uvalení plošného třicetiprocentního cla na vývoz evropských výrobků do Spojených států by mohlo zpomalit růst české ekonomiky zhruba o jeden procentní bod. Výhled je ale nejistý, i s ohledem na možnou celní odvetu ze strany Evropské unie. Shodují se na tom analytici oslovení dnes ČTK. Zároveň upozorňují, že není jisté ani to, zda americká cla skutečně začnou platit na počátku srpna, jak oznámil prezident USA Donald Trump. Připomínají rovněž, že by uvalení cel zdražilo zboží v USA.

„Dle našich citlivostních scénářů odhadujeme, že 30procentní clo by snížilo růst českého HDP kumulativně zhruba o jeden procentní bod v tomto a příštím roce. Jde však o velmi nejisté odhady a v zásadě se můžeme pohybovat kdekoli v rozmezí od půl po dva procentní body. A to i v závislosti na razanci případné odvety ze strany EU. Ta by zřejmě nevolila plošná, ale spíše by zvolila selektivní cla na sektory a konkrétní zboží, kde to Trumpovu administrativu může bolet nejvíce,“ uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda předpokládá, že by negativní dopad nově oznámených cel na hospodářský růst činil 0,8 procentního bodu za celý rok. „Na druhou stranu, nejistota v mezinárodním obchodu, související ponejvíce právě s hrozbou rozsáhlé celní války, si vyžádala svoji oběť v české ekonomice již v prvním letošním pololetí,“ dodal.

Analytici zároveň upozorňují, že cla nakonec vůbec nemusí začít platit. „Základní otázkou nyní je, zda nová cla opravdu začnou platit 1. srpna. To teď neví nikdo a možná ani sám Donald Trump. Americký prezident každopádně odložil platnost cel už dvakrát a z našeho pohledu se tak klidně může stát znovu,“ podotkl Rusinko.

Analytička Reiffeisenbank Tereza Krček upozornila, že náklady cel ponesou američtí spotřebitelé v podobě dražšího zboží. „Trumpův argument, že ztížení prodeje zahraničního zboží v USA podpoří americkou výrobu, je lichý. Aby tomu tak skutečně bylo, trvalo by roky, než by se pozitivní efekt projevil. USA navíc disponuje velmi drahou cenou práce, která by se negativně propsala do cen výrobků a zdražila by je ještě více než samotné clo,“ uvedla.

Zároveň připomněla, že už nyní jsou účinná americká cla ve výši 25 procent na vývoz evropských automobilů a autodílů do USA a 50 procent na ocel a hliník. Pokud bude EU jednat o úpravě plošných cel, měla by se podle analytičky věnovat i těm sektorovým. „Pro EU jsou klíčová cla na automotive. Také zde by se vyplatilo vyjednávat, protože Spojené státy představují druhý největší trh pro evropské automobilky,“ uvedla Krček.

Válcovny trub Chomutov po zavedení cel zastaví vývoz do USA

Chomutov – Válcovny trub Chomutov po zavedení třicetiprocentních cel na dovoz zboží z Evropské unie zastaví vývoz do Spojených států amerických. ČTK o tom dnes informoval Vladimír Sako, ředitel hutních podniků skupiny Z Group, pod kterou chomutovský podnik patří. Do USA míří zhruba desetina produkce, firma vyváží i do dalších koutů světa. Výpadek trhu v USA bude podle ředitele pro firmu složitý. Zavedení plošného cla na dovoz zboží z Evropské unie oznámil v sobotu americký prezident Donald Trump.

„Ztrácíme trh v USA,“ uvedl Sako. V hutnictví je podle něj už nyní velmi složitá situace s ohledem na energetickou náročnost výroby. Od loňského roku se navíc hutní firmy potýkají s přílivem ocelových výrobků z Ukrajiny. „Výjimka asi neexistuje,“ uvedl ředitel na dotaz, zda se firma pokusí s USA vyjednávat. Nyní firma pouze čeká na to, jestli Spojené státy cla opravdu zavedou. Složitá je podle ředitele i situace na východních trzích. Zatím tedy neví, zda se povede případnou ztrátu amerických odběratelů vykrýt například zvýšením odbytu v jiné zemi.

Válcovny trub Chomutov podle výroční zprávy prodaly předloni 6382 tun trubek, z toho 90 procent bylo určeno na export. Většina produkce směřovala na trhy v členských zemích EU, největšími odběrateli byly firmy z Německa a Nizozemska.

Celkové tržby firmy v roce 2023 činily 438,6 milionu korun a firma hospodařila se ztrátou 157,1 milionu korun. Válcovny zaměstnávaly kolem 90 lidí.

Podíl.