Ukrajina se už tři roky brání ruské agresi. Válka ale může být příležitostí i pro organizovaný zločin. Může totiž zneužít velké zásoby zbraní, kterými země disponuje. Scénářů, jak by jejich pašování ze země mohlo vypadat, je několik. Záleží na tom, zda konflikt zamrzne, vyhraje jedna ze stran, či se uzavře mírová dohoda.
„Zločinecké skupiny zakládají organizovanější trhy, trasy a dodavatelské řetězce pro obchodování se zbraněmi. Rozsah problému je mnohem větší než dřívější případy, jako je Balkán či Afghánistán,“ píšou autoři reportu, který se věnuje riziku budoucího pašování zbraní.
Zaměřují se na současnou válku na Ukrajině a v souvislosti s nelegálním byznysem studují tři možné scénáře – zamrznutí konfliktu, mírovou dohodu či vítězství jedné z bojujících stran. Každý z možných scénářů pak přináší jiné výzvy a dopady na nelegální trh.
V případě mírové dohody začne běžet 90denní lhůta k odevzdání takzvaných trofejních zbraní. Tedy výzbroje, kterou vojáci ukořistili na frontě, ale i zbraní, které byly na začátku války rozdány civilistům. V oblastech, které byly okupovány dlouhodobě, to ale podle investigativců může narazit na neochotu obyvatel. Lidé si zbraně budou chtít nechat pro případ, že by se ruští okupanti vrátili. Obsazená území jsou také nejvíce ekonomicky zasažená. Prodej zbraní na černý trh tak bude jedna z možností, jak si přilepšit.
V případě míru bude demobilizována část vojáků, z nichž někteří se domů vrátí i s trofejními zbraněmi. Ty také mohou skončit na černém trhu. „Ambicióznější veteráni se mohou pokusit využít své konexe a know-how k tomu, aby se zapojili do obchodu ve větším měřítku, včetně zakládání legálních podniků,“ uvádějí výzkumníci. Obchod by směřoval do Afriky či na Blízký východ. Šlo by především o útočné pušky či granátomety
Organizovaný zločin se pak zaměří na dodávání menších zásilek zbraní do Evropy. Pravděpodobně půjde spíše o ruční zbraně či výbušniny a granáty. Napomohou tomu otevřené hranice a méně přísné kontroly poté, co skončí stanné právo. Ukrajinský organizovaný zločin se také bude opět moci propojit s tím ruským. Jejich dosavadní vztahy totiž zpřetrhala válka. Ukrajina ale na rozdíl od Ruska bude mít výhodu mezinárodní spolupráce s potíráním zločinu.
V případě zamrznutí války budou obě strany mít nedostatek prostředků k boji s organizovaným zločinem. Zamrznutí ale znamená i menší intenzitu konfliktu, což do kriminálního prostředí může přinést určitou stabilitu. „Vleklý konflikt může také vést k tomu, že ukrajinský a ruský organizovaný zločin odloží vlastenectví a začnou znovu spolupracovat,“ dodávají výzkumníci.
Nabídka trofejních zbraní se podle investigativců sníží. „Ale doplněné arzenály zejména zbraní domácí výroby, které nepodléhají západnímu dohledu, mohou být využity zkorumpovaným vojenským personálem, a to jak v Rusku, tak na Ukrajině,“ popisují. Zločinci by také mohli využít přezbrojení ukrajinské armády, která by časem měla využívat například české pušky Bren 2. V současnosti používané kalašnikovy by tak mohli získávat překupníci.
Další ze scénářů je pak kompletní vítězství jedné ze stran. „Rozhodující vítězství Ruska může zahrnovat zhroucení řízení ukrajinských vojenských zásob, loutkovou vládu v Kyjevě, pokračující ukrajinskou partyzánskou válku a přechodné období, kdy jsou vymáhání práva a hraniční kontroly slabé,“ vysvětlují odborníci.
Porážka Ukrajiny by podle nich byla katastrofou. „Nejbezprostřednější nebezpečí by hrozilo hned po ruském vítězství, kdy by se zločinci mohli chopit příležitosti získat velké množství zbraní z opuštěných ukrajinských dodávek. Kolaps ukrajinských ozbrojených sil by také mohl vést k neorganizovanému rozptýlení stovek tisíc vojáků spolu s jejich zbraněmi,“ píšou. Ruský organizovaný zločin by se navíc mohl začít přesouvat na Ukrajinu a začít vytlačovat domácí gangy. To by mohlo vést k násilnostem.
Prohra Ukrajiny je pro organizovaný zločin největší příležitostí. „Kontejnery s nelegálními zbraněmi mohou být přepravovány z černomořských přístavů Ukrajiny do středomořských zemí nebo Latinské Ameriky,“ píšou investigativci. Zákazníky mohou být evropští zločinci, ale i mexické drogové kartely. Navíc by kvůli volným hranicím na Ukrajinu mohly pronikat i mezinárodní zločinecké syndikáty.
Jak už Aktuálně.cz informovalo, černý obchod se zbraněmi ve válkou zmítané zemi funguje v menším měřítku i v současnosti. Reportér například komunikoval s jedním z prodejců přes sociální síť Telegram, který za třicet tisíc korun nabízel kalašnikov. Jako důkaz, že nejde o podvodnou nabídku, posílal videa i fotky, které dokazovaly existenci zbraní.
