Od našeho zpravodaje na Ukrajině – Neděle dopoledne, město Rivne, zhruba v polovině cesty ze západoukrajinského Lvova do metropole Kyjeva. Zatímco na náměstí je relativní prázdno – místo lidí jsou tam totiž připomínky padlých vojáků z města a blízkého okolí –, o kus dál je mnohem rušněji.
Demonstrují tam desítky lidí. Mezi nimi hlavně matky, sestry a další příbuzní vojáků, kteří jsou v ruském zajetí – a kteří bránili ocelárny Azovstal v Mariupolu, na břehu Azovského moře. Město a ocelárny se na začátku ruské invaze před téměř čtyřmi lety staly symbolem ukrajinské nezlomnosti, kdy se dlouhou dobu podařilo ruským útokům a bombardování vzdorovat.
Ukrajinští vojáci praporu Azov tehdy využili rozsáhlého labyrintového komplexu pod ocelárnami Azovstal k tomu, aby se vyhnuli zajetí a porážce, a to i přes svou početní menšinu. Vydrželi déle – dlouhých 86 dní –, než mnozí očekávali, nakonec ovšem museli ustoupit.
Po skoro tříměsíčním obléhání na začátku léta roku 2022 došlo k vyjednávání, které za ruskou stranu organizoval nedávno postřelený a vážně zraněný generál tajné služby GRU Vladimir Alexejev. Ten podepsal dohodu, ve které zajatcům slíbil dobré zacházení a dodržování Ženevských konvencí.
Kyjev ho nyní viní z toho, že obránce oceláren obelhal. Podle svědectví propuštěných bojovníků Rusové zajatce mučili a dávali jim jen minimální příděly jídla.
Čekáme na všechny
„Jsem matka azovského vojáka, který je nyní v zajetí. Byl v Mariupolu, bránil Mariupol 86 dní. Chlapci se vzdali na rozkaz vyššího velení. Nyní jsou stále v zajetí. Čekám na všechny azovské vojáky, všechny lidi, kteří jsou v zajetí,“ vypráví jedna z žen, která sobotní dopoledne tráví na mrazivé ulici.
Zatímco s ní redaktor Aktuálně.cz mluví, na dlouhý štrúdl lidí s vlajkami a transparenty reagují i projíždějící auta, řidiči a řidičky troubí.
„Pořád je v zajetí až 900 lidí, v poslední výměně byli čtyři azovci. Stojíme za všemi kluky,“ dodává žena, která na protestní akci chodí každý den. Spolu s ní pak na demonstrace chodí i sousedka. Ta sice nikoho neztratila ani nemá nikoho v zajetí, ale chce ji podpořit: „Za všechny kluky, kteří jsou v zajetí a zmizeli beze stopy,“ vysvětluje.
Podobné protesty se pravidelně odehrávají po celé Ukrajině.
Rusové symbol pekla opravují
„V Mariupolu už nežiju, moje bydlení je zničené. Teď jsem tam byl jenom navštívit příbuzné,“ napsal reportérovi Aktuálně.cz Artur, na jehož profilu na jedné sociální síti se před několika měsíci objevila fotografie z města, které se stalo symbolem ruské okupace.
Žije se tam podle něj lépe než během bojů, ovšem hůř než před válkou. „Mnozí lidé, kteří se tam chtějí vrátit, navíc nejsou vpuštěni, protože nemohou dokázat, že v Mariupolu mají bydlení. Mnoho domů bylo vybombardováno a nové domy se prodávají hlavně na úvěr,“ vysvětlil tehdy Artur.
Rusové ale město, které se stalo symbolem válečné krutosti, postupně opravují. Na podzim nová správa obnovila slavné mariupolské činoherní divadlo, které se nechvalně proslavilo, když jej ruská armáda bombardovala, přestože v prostoru před ním byl velký nápis „děti“.
Podle pátrání agentury AP si ruský nálet tehdy vyžádal nejméně 600 obětí. Ty se Rusové snažili zakrýt i tím, že jejich těla zalili betonem a zápach rozkladu se snažili zakrýt bělidlem.
Organizace Human Rights Watch uvedla, že bombardování města zabilo více než 8000 lidí s tím, že údaj je nejspíš výrazně podhodnocený. Podle odhadů OSN bylo v Mariupolu během ruských útoků poškozeno nebo zničeno na 90 procent obytných budov a z předválečných 430 tisíc obyvatel bylo nuceno uprchnout přibližně 350 tisíc lidí.
