Divadelní představení připomíná ikonu němého filmu v meziválečném Berlíně a pozdější hollywoodskou hvězdu. Inscenace Být Marlene Dietrich vzniklo ve spolupráci Divadla MA a Akademie múzických umění a hraje se pod širým nebem na pražských Vinohradech.

Umělecká kariéra Marlene Dietrichové, dcery z rodiny pruského důstojníka, začala v berlínských kabaretech, následovaly role v němých filmech, než přišel na konci dvacátých let zvukový Modrý anděl a Dietrichová se stala jednou z nejlépe placených filmových hvězd.

Divadelní inscenace odkazuje mimo jiné na její roli ve snímku Maroko – jedinou, za niž získala nominaci na Oscara a kterou prorazila v Hollywoodu. Skandál způsobila scéna, v níž oblečená jako muž, v obleku a s cylindrem, líbá jinou ženu.

Proti nacismu

„Nikdy nešla s davem,“ podotýká autorka a režisérka hry Marianna Arzumanova. Připomíná, že Dietrichová patřila k Němcům, kteří se postavili proti nacismu. Nechala za sebou rodnou zemi, přijala americké občanství a soustředila se na kariéru ve Spojených státech, přestože z třetí říše dostávala nabídky, aby se vrátila a podílela se na propagandě.

Ona ale v jednom z rozhlasových rozhovorů označila Adolfa Hitlera za „idiota“ a za války často vystupovala na koncertech pro spojenecké vojáky. Populární se stala především – původně německá – píseň Lili Marleen v jejím podání.

V divokých květnových dnech roku 1945 přijela Dietrichová s americkou armádou do Ústí nad Labem. V sudetském městě nebyla poprvé, protože jejím manželem byl tamní rodák Rudi Sieber, který se také pohyboval u filmu a jenž po nástupu nacismu rovněž odešel na Západ.

Konec slavné filmové éry

Do Berlína přiletěla Dietrichová poprvé po letech emigrace v roce 1960. Za sebou měla slavnou hollywoodskou éru i úbytek hereckých příležitostí, přestože po válce točila s Alfredem Hitchcockem nebo Billym Wilderem, jemuž kývla ve snímku Zahraniční aféra na roli zpěvačky s minulostí spojenou s nacistickým režimem.

Velké role ale přestaly přicházet a vystupovala především jako zpěvačka. Naposledy se před kamerou, po dlouhé pauze, objevila na konci sedmdesátých let v dramatu Krásný gigolo, ubohý gigolo, v němž David Bowie hrál německého vojáka, jenž v první světové válce přišel o všechny iluze, a Dietrichová stárnoucí šlechtičnu, která zaměstnává mladé společníky.

Němci ji milovali i nenáviděli

Když Dietrichová v dubnu 1960 přistála na berlínském letišti Tegel, byla podle vlastních slov dotčena nenávistí, s níž se v Německu setkala. „Marlene go home!“ stálo na jednom z transparentů, její příjezd doprovázely dokonce výhrůžky pumovými atentáty. „Některé noviny mě označovaly za velezrádkyni a dávaly mi ta nejhorší jména. Těmto lidem se zřejmě stále ještě stýskalo po hitlerovském režimu,“ napsala tehdy herečka. „Bylo to hrozné, oni mě milovali a nenáviděli zároveň. Tak je to ale u všech milostných vztahů; když jeden odejde, druhý se hněvá,“ uvedla později.

Také Dietrichová v posledních letech života přehodnocovala svůj vztah ke své vlasti. Dcera Maria, která rok po smrti hollywoodské hvězdy hořce zúčtovala se svou matkou na stránkách knihy, vzpomínala, že herečka v posledních letech života nevědomky stále častěji mluvila německy.

Dietrichová si přála po smrti spočinout v rodném Berlíně. Zemřela ve věku devadesáti let v Paříži, kde na sklonku života žila. Její tělo bylo převezeno do Německa v rakvi přikryté berlínskou vlajkou. Uložena je na hřbitově Friedenau, kde má hrob také její matka.

Tři herečky

Tvůrci nové inscenace se domnívají, že nahlédnutí na fenomén Marlene Dietrichové na pozadí turbulentního období dvacátého století pomůže divákům lépe pochopit současnou dobu i sebe samotné. „Bylo pro mě podstatné vybrat ty scény, kde jsem viděla, jak se tvoří mýtus,“ podotýká autorka.

V titulní roli se objevují hned tři herečky, studentky z Akademie múzických umění. „Je pro mě nesmírně důležité najít v sobě kousek té její svobody, abychom ho mohli divákovi předat,“ říká Marie Jančíková. „A má v sobě velký klid, který je těžké si ve dvaadvaceti letech navodit,“ přiznává další z představitelek Marlene Dietrichové Pavla Nevyhoštěná. „Což je vlastně i důvod, proč ji hrajeme všechny tři, protože jedna herečka by asi nebyla schopná obsáhnout všechny její stránky,“ doplnila Anežka Burdová.

Inscenace Být Marlene Dietrich se hraje před grottou – umělou jeskyní – v pražské Grébovce. Je součástí tamního letního divadelního festivalu.

Podíl.