Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V Otázkách Václava Moravce to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.

„V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky,“ uvedla ministryně. Operovat by měly začít vrtulníky v řádu dnů, roli bude hrát i počasí, dodala.

Černochová vysvětlila, že mise má mandát, který už schvalovala sněmovna někdy loni a který trvá až do roku 2026. „V tuto chvíli je to posílení východního křídla v rámci předsunuté přítomnosti,“ upřesnila.

Polsko v noci na středu zaznamenalo devatenáct narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony. Zatímco americký prezident Donald Trump incident s drony označil za možný omyl, představitelé Polska, ale také Německa, Evropské unie či Ukrajiny hovoří o ruském záměru a NATO reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla. Ruské ministerstvo obrany průnik dronů nepopřelo, tvrdí ale, že nešlo o úmysl, ani o útok.

Generální tajemník NATO Mark Rutte v pátek v reakci na incident oznámil vznik operace Eastern Sentry (Východní stráž), která posílí ochranu východního křídla aliance. Česko se zatím neúčastní, pokud by mělo, muselo by si říct ve sněmovně a v Senátu o nový mandát, dodala Černochová. „Pokud se to neintegruje pod stávající misi na východním křídle,“ podotkla dále. Operace se podle ní týká zejména zemí, které disponují vyvinutou protivzdušnou obranou.

Polsko s pomocí NATO v sobotu také nasadilo vrtulníky a bojové letouny na východě země a uzavřelo vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu kvůli preventivní operaci, jejímž důvodem byla hrozba ruských dronů nad Ukrajinou poblíž polských hranic. Operace trvala asi dvě hodiny. Pohotovost mělo také rumunské letectvo, které vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16, když jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.

Podíl.
Exit mobile version