Světové trhy reagují na oznámení nových cel na dovoz zboží do Spojených států propadem, oslabují akcie i dolar, který ztrácí i k české koruně. Poklesu se nevyhnul ani bitcoin. Propadem o více než procento zahájily obchodování i české akcie. Podle analytiků cla zřejmě zpomalí růst tuzemské ekonomiky.
„Trh s nějakou formou cel počítal, ale oznámená opatření byla tvrdší, než se investoři domnívali. Futures na hlavní indexy tak citelně ztrácejí, například futures na hlavní americký akciový index S&P 500 odepisuje 3,2 procenta. Německý index DAX ztrácí asi 2,4 procenta,“ popsal analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Poněkud překvapivě o 0,9 procenta podle něj posiluje euro proti dolaru. S ohledem na dění na tomto měnovém páru posiluje proti dolaru i koruna, dodal.
Americký technologický index Nasdaq 100 oslabil o 3,6 procenta, obchodování na burzách v USA tak pravděpodobně začne výrazným poklesem, doplnil analytik XTB Tomáš Cverna. Trhy podle něj nejsou nervózní pouze v USA, ale i v Evropě, kde se krátce po otevření obchodování pohybují hlavní akciové indexy v červených číslech. Podobně jako německý DAX klesá francouzský akciový index CAC 40 a souhrnný index akcií z eurozóny Euro STOXX 50.
Japonský index Nikkei 225 na cla uvalená na import japonského zboží do USA reagoval také poklesem, odepsal 2,77 procenta a uzavřel na 34 735,93 bodu. Čínský index CSI 300 odepsal pouze 0,59 procenta na 3861,50 bodu. Vývoj rizikovějších aktiv, jako jsou právě akcie, následuje i bitcoin. Jeho cena od středečních 22:00 SELČ do čtvrtečního rána klesla o 1,6 procenta. Riziko takzvaného stagflačního scénáře v USA, tedy kdy je vyšší inflace a slabý růst, nesvědčí dolaru.
Od zveřejnění nových cel do čtvrtečního rána posílil o více než šestnáct procent index VIX, označovaný za indikátor strachu na burzách. VIX se na zvýšených úrovních pohyboval i v březnu, přičemž čtvrteční hodnota je podobná té z 13. března, poznamenal Cverna. Investoři i spekulanti musejí podle něj počítat s vyšší rozkolísaností na trzích i nadále.
„Nejistota kolem případných dalších změn v Trumpově celní politice je velká. Navíc budou trhy reagovat na ekonomická data, která již začnou reflektovat vliv cel na reálnou ekonomiku,“ doplnil.
Dopady na Česko
Zavedení cel bude mít podle analytiků dopady i na Česko a zřejmě zpomalí růst tuzemské ekonomiky, který tak nedosáhne dříve očekávaných dvou procent, shodují se analytici.
„Pokud by platila daná výše cel i v příštích měsících, což u Donalda Trumpa není vůbec jisté, jednalo by se o tvrdý zásah pro evropskou, stejně tak českou ekonomiku. Razantní zvýšení míry protekcionismu výrazně přibrzdí mezinárodní obchod, na který jsme kriticky navázaní skrze silnou integraci do dodavatelsko-odběratelských řetězců,“ upozornil analytik ČSOB Dominik Rusinko. Podle něj se dá očekávat i zhoršení podnikatelské a spotřebitelské důvěry v ekonomiku. „Je zjevné, že náš letošní odhad růstu okolo dvou procent budeme významně přepisovat směrem dolů,“ dodal.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel podotkl, že dopad amerických cel zpomalí tuzemský hospodářský růst zhruba o 0,3 procentního bodu ročně. Makroekonomická prognóza ČBA z letošního února očekávala letos růst HDP o 2,1 procenta, příští rok 2,4 procenta.
„Oznámená cla byla celkově na straně pesimističtějších scénářů,“ míní analytik Komerční banky Kevin Tran Nguyen. Podle něj sice nelze vyloučit zmírnění cel v budoucnu, už nyní je ale jejich dopad negativní. „Vysoká cla otevírají cestu k vyjednávání, zároveň ale jejich vysoké počáteční úrovně představují šokovou terapii pro globální obchod,“ doplnil.
Zásah české ekonomiky bude výrazný, uvedl Prouza
Cla na výrobky z Evropské unie ohlášená americkým prezidentem Trumpem významně zasáhnou českou ekonomiku, míní také viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza.
„Jelikož jde o plošná cla, zasáhne to významně celou českou ekonomiku, neboť jsme subdodavatelem pro všechny možné sektory,“ zmínil Prouza. Upozornil, že přímý český vývoz do USA je sice zhruba 200 miliard korun, ale nepřímý export prostřednictvím dílů pro jiné firmy v EU je výrazně vyšší.
„Čeští subdodavatelé budou pod tvrdým cenovým tlakem finálních výrobců, což výrazně sníží ziskovost tuzemského průmyslu a omezí prostor pro investice i růst reálných mezd,“ uvedl Prouza. Řada českých subdodavatelů přitom podle něj už nyní funguje s minimální marží.
Podle něj musí výrazně zrychlit otevírání trhů mimo USA, prioritou české vlády doma i v Evropě musí být snižování byrokracie a prohlubování volného trhu. Není jediný důvod, proč kupovat americké zbraně, sdělil také Prouza.
„Nejsme daleko od generátoru náhodných čísel,“ míní analytik
Podle analytiků přitom není jasné, podle čeho americká administrativa výši cel pro jednotlivé země určila. „Jak je výše těchto cel počítána? Nejsme daleko od generátoru náhodných čísel. Americká administrativa jednoduše vzala obchodní deficit zboží s danou zemí děleno vývozy dané země do USA. Z toho se vezme z nejasného důvodu polovina a celní sazba je na světě. To je opravdu bizarní, neboť vztah k celní politice je v tomto ohledu minimální,“ zdůraznil Rusinko.
Trump označuje cla za reciproční, tedy že odrážejí obchodní bariéry vůči americkému zboží ze strany ostatních zemí. „Nutno dodat, že tato cla na americké zboží nejsou skutečná cla, ale jedná se o vnímanou míru cel Trumpovou administrativou, která zahrnuje například i míru manipulace dané země s měnou, jestli daná země aplikuje zvláštní daň na americký dovoz, jak se chová k americkým exportérům a podobně,“ řekl analytik BH Securities Timur Barotov.
Analytik Natlandu Petr Bartoň považuje Trumpovy informace o údajných zahraničních clech vůči USA za nereálné. „Absolutně neodpovídají realitě, a to ani po započítání DPH v tamních zemích, které rád Trump připočítává,“ míní Bartoň. Trump v minulosti označoval za způsob celní ochrany i vyšší sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) v zahraničí, analytici nicméně upozorňují, že DPH se platí z veškerého zboží, ne pouze z dovozů.
