Exploze o víkendu poškodila klíčovou železniční trať Varšava–Lublin, po níž směřují i vlaky na Ukrajinu. Polská vláda mluví o bezprecedentní sabotáži a podle prvních zjištění za ní má stát ruská rozvědka, která měla za útok zaplatit dvěma Ukrajincům. Nikdo nebyl zraněn, vyšetřování nyní pokračuje. Incident podle polského experta zapadá do vzorce útoků a sabotáží z posledních měsíců.
„Bylo asi devět večer, možná pár minut po deváté. Díval jsem se na televizi a slyšel jsem strašně silný výbuch. Celá budova se otřásla, okna, sklo a všechno v domě,“ popsal novinářům podle agentury Reuters místní muž z polské obce Mika okamžik exploze.
Víkendový výbuch poškodil železniční trať Vašava-Lublin, po které projíždějí i vlaky směrem na Ukrajinu. Podle premiéra Donalda Tuska to byla sabotáž.
„Vyhození železniční trati do povětří je bezprecedentní sabotážní čin zaměřený na bezpečnost polského státu a jeho občanů,“ napsal Tusk v pondělí na sociální síti X. Nikdo nebyl zraněn, polské úřady hned zahájily vyšetřování.
V pondělí ráno se také objevily první informace z oficiálních míst, které hovoří o tom, kdo je za výbuch zodpovědný.
„Všechno nasvědčuje tomu, že ruská tajná služba nařídila sabotáže železničních tratí v Polsku,“ uvedl v úterý podle polských médií mluvčí ministra-koordinátora zvláštních služeb Jacek Dobrzyński po jednání vládního výboru pro národní bezpečnost.
Poškozená železniční trať s roztříštěnými betonovými pražci a zdeformovaným úsekem ocelové kolejnice. Listopad 2025. | Foto: Dyspozytura Trakcji / X
„Měli jsme štěstí“
Na koleje navíc sabotéři podle deníku Gazeta Wyborcza umístili hned tři nálože z plastické trhaviny několik desítek centimetrů od sebe poblíž šroubů držících kolejnice.
Podle anonymního zdroje zmíněného deníku dvě ze tří náloží explodovaly podle plánu, zatímco třetí selhala. „Mohu jen říct, že jsme měli zatracené štěstí,“ říká zdroj.
Podle webu Onet je také náhoda, že se nic nestalo. Vlak InterCity, jehož strojvedoucí upozornil na poškození kolejí, totiž jel rychlostí 150 km/h. Pro vykolejení vlaků je ovšem nutné poškození většího rozsahu, jak ukazuje instruktážní video z dob druhé světové války.
Polský premiér Donald Tusk navštívil místo výbuchu na železniční trati Varšava–Lublin u obce Mika, Polsko, 17. listopadu 2025. | Foto: Reuters
Během úterního odpoledne v polském Sejmu premiér přinesl další zprávy – včetně těch o možných pachatelích. Podle něj za sabotáží stojí dva ukrajinští občané, kteří spolupracovali s ruskou rozvědkou. Ti měli po události utéct do Běloruska.
Na to poprvé reagoval i Kreml, když prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova svou účast popřel. „Rusko je obviňováno ze všech projevů probíhající hybridní a přímé války. V Polsku vzkvétá rusofobie,“ uvedl Peskov.
Máme si zvykat?
Sabotáží či dronových útoků v zemích NATO a Evropské unie v poslední době přibývá, naposledy se drony nad polským územím objevily v noci na středu. Rusko se navíc ústy některých svých představitelů netají svou nenávistí vůči těmto zemím.
„Pokud vypukne velká válka, Evropa jednoduše přestane existovat,“ nechal se například slyšet Sergej Karaganov, jeden z kremelských ideologů a čestný předseda prezidia Rady pro zahraniční a obrannou politiku Ruska. Tón jeho rozhovoru je velmi nepřátelský vůči Evropě a Západu.
Podle polského experta na bezpečnost a bývalého velvyslance při NATO Tomasze Szatkowského se aktivita ruských tajných služeb v Evropě zvýšila po začátku plnohodnotné války na Ukrajině.
„Polské služby ve spolupráci se spojeneckými službami už odhalily jednu síť v podobné oblasti, kdy nejen že sledovala dodávky na Ukrajinu, ale také se pokoušela o nějakou formu sabotáže,“ řekl Szatkowski v úterním rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Szatkowski také souhlasí s Tuskovým tvrzením o možných pachatelích placených ruskou rozvědkou. „Její modus operandi je v tom, že působí na dálku, přes Telegram. Chtějí najít lidi, nejlépe ukrajinské občany, kteří jsou buď proruští nebo mají nějakou peněžní motivaci,“ vysvětluje.
Podobně to funguje také v Česku, jak popsala nejnovější výroční zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS). „Nejčastější platformou k online rekrutaci je Telegram, odtud se vžil termín „telegramoví agenti“.
Tito agenti jsou úkolováni k nejrůznějším činnostem, od převozu osob či zásilek, focení a natáčení citlivých objektů, jako jsou vojenské základny či překladiště vojenské pomoci na Ukrajinu, až po žhářské útoky a ohrožení životů civilistů,“ uvádí se v ní například.
