V Moldavsku, kde v nedělních parlamentních volbách lidé hlasovali o budoucnosti země, řeší lidé spoustu ekonomických problémů. Nejchudší zemi v Evropě tvrdě zasáhla pandemie covidu-19, válka na Ukrajina a energetická krize, která vše zdražila. „Každý třetí Moldavan žije pod hranicí chudoby,“ popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Daniela Gaspariková, ekonomická expertka Rozvojového programu OSN.
Jak je na tom v současné době moldavská ekonomika?
Stejně jako v mnoha zemích Evropy, v Moldavsku došlo ke dvěma velkým krizím, které měly dopad na hospodářský vývoj země. První z nich byl samozřejmě covid, díky kterému však začala ekonomika zrychlovat a došlo k velmi silnému oživení.
Jenomže hned po začátku války se ekonomika opět propadla, což mělo důsledky, kterých jsme svědky i nyní. Problémy mají jak domácnosti, tak jednotliví lidé, ale také podniky.
V zimní sezoně 2021-2022 se zvýšily tarify za elektřinu o 400 procent, ceny plynu se zvýšily sedmkrát. Od té doby se ekonomika v podstatě nevzpamatovala. Navíc válka narušila obchod, přišla ztráta některých exportních trhů, dočasně také ztráta exportních tras přes Oděsu. Problémem je rovněž ztráta důvěry investorů.
Zatímco na začátku roku 2019 žil každý čtvrtý Moldavan pod hranicí chudoby, dnes je to každý třetí. A to navzdory zmírňujícím opatřením a investicím, pokračujícím reformám a pokusům v podstatě urychlit a oživit hospodářský růst.
Hlavním důvodem, proč tak skokově přibylo chudých, je tedy zvýšení cen energií?
K výrobě elektřiny se v Moldavsku používá plyn, který zdražil, takže s ním i elektřina. To vedlo ke zvýšení cen potravin, služeb, zboží, v podstatě všeho, co se prodává. V létě 2022 dosáhla meziroční inflace 34 procent, což bylo nejvíc v celé Evropě. Vláda ale reagovala například v podobě Fondu pro snižování energetické zranitelnosti, kterým pomáhá vysoké ceny kompenzovat, bez toho by chudoba zasáhla až na 40 procent populace.
Existuje podle vás nějaké řešení kromě toho, že vysoké ceny energií zaplatí
veřejný sektor?
Hlavním řešením by byl hospodářský růst, který by vedl k vytvoření pracovních míst. Pak by nebylo potřeba se spoléhat na sociální pomoc. Pomohlo by vytvoření příležitostí v odvětvích, kde se vytváří vyšší přidaná hodnota.
Zemědělství je velmi nestabilní, podléhá změnám počasí, je sezonní. Nutno zmínit, že vládní opatření a reformy vedou k transformaci energetického sektoru. Moldavsko dává světu mistrovskou lekci v tom, jak proměnit krizi v příležitost a jak využít krizi k nastartování některých strukturálních reforem.
Daniela Gaspariková, ekonomická expertka Rozvojového programu OSN | Foto: Jaroslav Synčák
O jaké konkrétně jde?
První z nich je snížení závislosti na jednom jediném zdroji plynu, tou druhou je připojení do evropské přenosové sítě elektřiny. Dřív vláda nakupovala elektřinu z elektrárny Kucurgan v separatistickém Podněstří, teď se nakupuje na evropském trhu. Moldavsko také zvyšuje podíl obnovitelné energie v mixu, s tím pak souvisí i snaha o zvýšení energetické účinnosti, zejména v budovách.
Výstavba obnovitelných zdrojů je ale dost velká investice, je v Moldavsku dostatek peněz na všechny tyhle změny?
Samozřejmě by to nebylo možné bez finanční podpory EU, jednotlivých států a institucí jako Mezinárodní měnový fond, Světové banky, Evropské banky pro výstavbu a rozvoj. Evropská unie schválila plán růstu EU pro Moldavsko v hodnotě 1,9 miliardy eur, které mají být použity v příštích třech letech. Jde o kombinaci grantů a půjček, je to takový mini Marshallův plán.
Rychlejší růst mezd nastane v případech, kdy náboráři osloví lidi, kteří novou práci aktivně nehledají. Nejsilněji se tento efekt dá podobně jako loni čekat v energetice. | Foto: Shutterstock
Mluvíme také o renovaci a rekonstrukci silnic, železnic, ale samozřejmě i v oblasti energetiky, obnovitelných zdrojů, investic a také podpory hospodářských subjektů…
Jak moldavskou ekonomiku ovlivňuje obrovský počet lidí – zvlášť mladých – kteří odjíždějí pracovat a žít do jiných zemí?
Máme stále větší podíl mladých lidí v rozmezí 15 až 24 let, kteří odcházejí nejprve studovat a pak pracovat do zahraničí. Více než polovina obyvatel Moldavska má rumunský pas, takže v podstatě přístup na pracovní trh Evropské unie.
Důvodem odchodů je také typ pracovních míst, která jsou k dispozici. V samotném Moldavsku třeba nesplňují očekávání, zejména mladých lidí – a to jak z hlediska kvality práce, tak i délky zaměstnání či platů.
V roce 2023 podle dat odešlo 30 tisíc lidí. Ale probíhá i vnitřní migrace, lidé přicházejí z venkovských oblastí do hlavního města Kišiněva.
Foto: Jaroslav Synčák
Mluvili jsme celou dobu o pravobřežním Moldavsku, dovolte mi ještě otázku k levému břehu. Jak je na tom ekonomicky Ponděstří?
Z ekonomického hlediska je Podněstří také součástí moldavské ekonomiky, v důsledku války na Ukrajině kvůli uzavření hranic se s moldavským trhem více propojila. Levobřežní ekonomika založená na exportu a vývozu nyní musí jít přes pravý břeh.
Ekonomika Podněstří je také založena na těžkém průmyslu. Některá jeho odvětví budou muset projít restrukturalizací, zejména pokud mají splňovat evropské normy.
Před přicházející zimou je pak také nutné dodat, že dodávky plynu, které byly na nějakou dobu zastaveny, v současné době do Podněstří proudí, je tam dohoda. Pro Kišiněv by to měl být závazek vést otevřený dialog směrem k nalezení řešení, aby dopad na hospodářskou činnost a na domácnosti byl co nejmenší.
Stálá zástupkyně UNDP, tj. Rozvojového programu OSN, v Moldavsku Daniela Gaspariková. Kišiněv, Moldavsko, 27. září 2025. | Foto: Jaroslav Synčák
