Navrhovaná sestava ministrů vlády Andreje Babiše podle expertů ničím výjimečným nepřekvapila. Navíc podle nich nelze vyloučit, že ještě nastanou nějaké úpravy. Například podle Ladislava Cabady je dost možné, že se předseda Motoristů Petr Macinka nakonec vrátí na životní prostředí a postu ministra zahraničí se může dočkat Jan Zahradil.
Největší mediální pozornost je v danou chvíli věnována rošádě, ke které se Babiš a spol. rozhodli těsně předtím, než předseda hnutí ANO ve středu dorazil za prezidentem Petrem Pavlem na Hrad. Původně se totiž hovořilo o tom, že předseda Motoristů sobě Petr Macinka bude nominován na post ministra životního prostředí a bývalý europoslanec za stejnou stranu Filip Turek na post ministra zahraničí.
Nakonec si ale pozice prohodili. Podle politologů jde o ústupek prezidentovi Petru Pavlovi, který se opakovaně pozastavoval nad tím, že by měl být Turek v čele diplomacie. Andrej Babiš se ale ve středu nechal slyšet, že výhrady vůči Turkovi ze strany prezidenta přetrvávají. Macinka následně v dolní komoře novinářům řekl, že se chce s prezidentem sejít a celou věc s ním probrat osobně.
Kulišárna
„Pokus o prohoz avizovaných ministerstev mezi oběma pány vnímám jako trapnou kulišárnu, na kterou prezident zjevně odmítá kývnout,“ glosuje situaci již citovaný Cabada. Podle něj nelze vyloučit, že se Macinka nakonec vrátí k záměru být ministrem životního prostředí a nominantem Motoristů na post ministra zahraničních věcí se nakonec stane matador a bývalý dlouholetý člen ODS Jan Zahradil.
Podle jeho kolegy Aleše Michala možná může rošáda Motoristů působit překvapivě, on sám ji ale jednoznačně chápe jako vstřícný krok vůči prezidentu republiky. Podle něj by Petr Pavel nemusel mít s navrženým aranžmá tak silný problém jako s původně uvažovanou nominací Turka na post ministra zahraničních věcí. To se ale teprve ukáže, první reakce prezidenta byla totiž zjevně přinejmenším rezervovaná.
„Bude potřeba si tedy počkat – nyní nastane standardní procedura a kolečko, kdy se prezident s kandidáty na ministry sejde, což očekávám, že vyvolá také různé debaty. Ukáže se totiž, zda ústup Motoristů, pokud jde o jejich původní nominaci na ministra zahraničí, je začátkem nějaké větší ústupové strategie – protože víme, že prezident má s nominací Filipa Turka do vlády problém obecně,“ uvažuje Michal.
Obratný prezident
Politolog Jakub Lysek pak míní, že pokud nemá prezident nějaké další informace ohledně působení Filipa Turka, například z jeho minulosti či ohledně kauz, jako byla ta s íránskou ambasádou, tak se podle jeho slov stěží najde důvod pro jeho nejmenování. „V opačném případě by to mohlo skončit kompetenční žalobou. A ta by možná nikomu nevyhovovala, protože by se tím definitivně vyřešila otázka jmenování a rozsahu pravomocí prezidenta a premiéra,“ říká Lysek.
Podle něj totiž bude politikům v tomto ohledu i nadále vyhovovat spíše nějaký typ šedé zóny. „Je možné, že bude prezident Pavel trvat na svém, ale pokud mu Andrej Babiš pohrozí kompetenční žalobou, nezbude mu asi nic jiného než ustoupit. Otázkou je ovšem toto: pokud by si předseda hnutí ANO dělal do budoucna naděje na roli prezidenta, nebylo by pro něj výhodné nyní kompetenční žalobu podávat.“
Podle Lyska nakonec také platí, že Turek není nejspíš kompetentní k vedení žádného úřadu, manévr s jeho nominací na post ministra životního prostředí ale chápe ze strany Motoristů jako nějakou snahu o kompromis. „A pro Petra Pavla bude těžké vyargumentovat jeho případné nejmenování na tento post. V každém případě se prezident ukazuje jako velmi silný politik a obratný politický hráč,“ dodává Lysek.
Překvapení v jednom bodě
Pokud jde o vládní kandidáty za hnutí ANO, Cabada tvrdí, že jde o překvapení pouze v jednom bodě. Tím je nominace bývalého sociálního demokrata Jeronýma Tejce na post ministra spravedlnosti. „Nejde mi přitom o odbornost, Tejc v minulosti působil jako náměstek ministrů spravedlnosti za ANO ve vládě Andreje Babiše,“ připomíná politolog.
Na mysli má totiž jeho minulost právě v sociální demokracii. „A zejména jeho spoluúčast na trapně zapíraném komplotu prezidenta Miloše Zemana a skupiny pučistů z někdejšího užšího vedení strany proti předsedovi a kandidátovi na premiéra Bohuslavu Sobotkovi,“ vrací se politolog k tzv. lánskému puči, který se odehrál po volbách v roce 2013.
Cabada v této souvislosti připomíná, že Babiš často kritizuje tzv. tradiční strany a jejich údajně problematické charakteristiky. „Nicméně právě chování tehdejších pučistů myslím dobře zapadá do této jindy nepodložené charakteristiky. Hnutí ANO zjevně v oblasti práva nedisponuje širšími kádrovými rezervami, Marie Benešová zemřela a před Helenou Válkovou tak předseda ANO upřednostnil právě Tejce,“ uvažuje Cabada.
Nejsilnější strana v zemi tím podle něj mimo jiné pošlapává své předvolební deklarace, jak podporuje silnější pozici žen v politice. „Není to ale nic proti tomu, že jak Motoristé, tak SPD do vlády žádnou ženu nenabídli – Babišovo hnutí ANO alespoň dvě,“ zdůrazňuje politolog v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nominace čtveřice Alena Schillerová, Karel Havlíček, Robert Plaga a Adam Vojtěch byla podle jeho mínění neoddiskutovatelná. „Za dva poslední jmenované se Babiš jasně postavil i proti koaličním partnerům, jejichž předvolební kritika navíc hned po volbách utichla.“
Totéž podle Cabady platí v případě Lubomíra Metnara, i když byl kvůli problematickým výrokům a nárokům Tomia Okamury, jež se, jak Cabada připomíná, týkaly práce policie a personálního obsazení policejního prezidenta, nakonec z obrany přesunut na vnitro.
Za příjemné překvapení a okysličení nakonec označuje nominaci úspěšné lokální političky Zuzany Schwarz Bařtipánové na pozici ministryně pro místní rozvoj. Což říká i s vědomím, že hnutí ANO touto nominací odvolalo svůj původně avizovaný krok – tedy že toto ministerstvo zruší.
Protestní ráz SPD
„Nominace za SPD byly opakovaně označovány za skryté nominace hnutí ANO, s čímž minimálně u nominanta na ministra zemědělství Martina Šebestyána jednoznačně souhlasím. Ani další dvě nominace nepřekvapily a potvrdily kuloárové informace,“ připomíná Cabada v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pokud jde o SPD, jedné podstatné okolnosti si všímá také již citovaný politolog Aleš Michal. Také on přitom tvrdí, že nejsou takřka v ničem překvapivé. „U SPD se jedná o nestraníky spojené s Andrejem Babišem, což značí dvojkolejnou strategii jejich předsedy Tomia Okamury: snahu udržet si protestní ráz, zároveň ale obsadit nějaké pozice na nižších než resortních postech,“ míní politolog.
U Motoristů, říká na závěr Cabada, se od začátku vyprofilovala silná čtveřice kandidátů, která si podle něj asertivně řekla o vládní posty. „Oto Klempíř byl vystaven kritice z uměleckých sfér, ale myslím, že klíčový problém je jeho – dávno přiznaná – spolupráce s komunistickou Státní bezpečností. Nicméně jeho schopnosti a představy přesně neznáme, určitě je nyní vystaven menšímu tlaku či mediální pozornosti než duo Macinka – Turek,“ uzavírá Cabada.
