„V případě Slovenska musíme s Robertem Ficem, nebo kýmkoliv jiným, vyřešit zrušení zákona, který ohrožuje tamní maďarskou menšinu, a také otázku Benešových dekretů,“ uvedl v neděli Magyar pro stanici CNN Prima News.
Maďarský politik už dříve prohlásil, že tyto normy nemohou tvořit základ právního řádu členské země EU, protože jsou založeny na principu kolektivní viny.
Ačkoliv jsou dekrety v Česku vnímány především v souvislosti s poválečným odsunem Němců, Magyarův nátlak vychází z aktuálního dění na Slovensku.
Spor o pozemky na Slovensku
Tamní pozemkový fond v posledních letech zahájil řadu řízení o převodu pozemků na stát s argumentem, že poválečná konfiskace majetku osob maďarské národnosti nebyla administrativně dokončena.
Sporné případy se často týkají lukrativních parcel, významných i z hlediska rozvoje infrastruktury, například v okolí Bratislavy nebo v jižních regionech Slovenska.
Podle kritiků tento postup vytváří právní nejistotu a dopadá na současné vlastníky, kteří s poválečnými událostmi nemají nic společného.
Premiér Robert Fico i další vládní představitelé však výhrady odmítají a označují je za zpochybňování poválečného uspořádání. Zároveň varují před destabilizací majetkových poměrů i zhoršením vztahů se sousedními státy.
Příliš opatrný Orbán
Spor vyvrcholil loni v prosinci schválením novely trestního zákoníku, která zavádí nový trestný čin popírání či zpochybňování poválečného mírového uspořádání.
Opozice i zástupci maďarské menšiny na to reagovali varováním, že vágní formulace zákona může dopadat nejen na extremistické projevy, ale i na odbornou diskusi, historický výzkum nebo veřejnou debatu o právních důsledcích dekretů.
Viktor Orbán, který se dlouhodobě stavěl do role zastánce Maďarů na Slovensku, zvolil v této otázce zdrženlivější přístup. Podporu sice nadále deklaroval, vyhýbal se ale přímé právní konfrontaci se slovenskou stranou, mimo jiné kvůli nadstandardním vztahům s vládou Roberta Fica.
Této pasivity proto využil právě Magyar, který vládu kritizoval za to, že upřednostňuje geopolitické aliance před ochranou práv vlastních krajanů v zahraničí.
V předvolební kampani také prohlásil, že pokud v dubnu převezme moc a nebude jiné řešení, požádá slovenského velvyslance v Budapešti, aby zemi opustil, dokud nebude zákon zrušen.
Toxická slova, zní z Česka
„Znovuotevření tématu Benešových dekretů je pro českou i slovenskou vládu naprosto nepřijatelné. Myslím si ale, že najdeme s Magyarem témata, na kterých se shodneme,“ uvedl k Magyarovým výrokům předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) pro stanici CNN Prima News.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pak označil Magyarova slova za toxická. „Budeme bedlivě sledovat, jestli se nastartovává debata a jakým způsobem se povede. Až budu mít příležitost se s novým ministrem potkat, toto bychom si měli vyjasnit, abychom mohli mít nadstandardní vztahy,“ uvedl.
Benešovy dekrety nesou jméno prezidenta Edvarda Beneše, který je přijal po skončení druhé světové války. Řada z nich se zaměřovala na osoby označované tehdejším právem jako „zrádce“, především z řad Němců a Maďarů.
Na jejich základě došlo mimo jiné k vysídlení Němců ze Sudet a konfiskaci jejich majetku, přičemž opatření dopadala i na maďarskou menšinu. Právě ve věci dvou celých etnik se vycházelo z principu kolektivní viny, za což jsou v současnosti dekrety mnohými kritizovány.
