Šest mrtvých. Stovky zraněných. Dvě stě domů ze dvanácti set zasažených určených k demolici. Před třemi lety zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko dosud nejsilnější zaznamenané tornádo na území Česka. “Svou intenzitou a dobou trvání se tornádo na jihu Moravy zařadilo mezi nebezpečné meteorologické jevy, které se v Evropě vyskytují jen velmi vzácně,” shrnuli experti Českého hydrometeorologického ústavu ve své souhrnné zprávě. Na Fujitově stupnici dosáhlo intenzity F4, kdy rychlost větru dosahuje od 330 do 420 kilometrů v hodině. Pruh země o délce 27 kilometrů navíc ničilo více než půl hodiny.

Od té doby zaznamenali meteorologové na území Česka dalších šest tornád. Ta byla mnohem slabší, experti je ohodnotili stupněm IF1 na mezinárodní Fujitově stupnici, kdy větry vanou mezi 100 a 200 kilometry v hodině.

Poslední případ se udál v Nejepíně u Chotěboře a v Lubné na Svitavsku na konci loňského dubna. “Během sobotního odpoledne bylo v rámci bouří nad naším územím zaznamenáno hned dvakrát slabé tornádo. Třetí pak těsně za hranicemi u Znojma. Škody byly malého rozsahu, ale většina z nich v zastavěné oblasti,” uvádějí meteorologové ve své hodnotící zprávě.

Kromě tohoto tornáda evidují experti z Českého hydrometeorologického ústavu a Amatérské meteorologické společnosti v loňském roce další dvě. Předloni se jednalo o tři případy. Ale například v roce 2005 o pět tornád a v letech 2004 a 2003 dokonce vždy o osm.



Letecká dokumentace škod po tornádu na Moravě z 24. 6. 2021

“Vyšší počet zaznamenaných tromb nebo i tornád v posledním období zhruba od poloviny devadesátých let minulého století pravděpodobně souvisí také s větší informovaností veřejnosti a výrazně lepšími možnostmi jev zaznamenat a zdokumentovat,“ usuzují meteorologové a dodávají, že tornáda slabší intenzity se na území Česka občas vyskytují. Průměrně jde o jednotky událostí ročně. Mnohem častěji jsou však zaznamenané výrazné supercely, které mohou vytvořit i silná tornáda, ale často je doprovázejí jiné nebezpečné jevy, jako například velké kroupy.

V letošním roce meteorologové vydali už několikero varování před vznikem supercel, naposledy na konci minulého pracovního týdne. Nicméně zatím nebyl zaznamenán žádný případ tornáda. Na rozdíl od Německa, kde ho hasiči minulý týden hlásili v Míšni, padesát kilometrů od českých hranic.

Půl hodiny ničivé síly

Co do síly se s tornádem, které před třemi lety poničilo jih Moravy, dá na území Česka srovnat jen to, které řádilo v okolí pražského Vyšehradu v roce 1119 – alespoň podle záznamů v Kosmově kronice. „Dne 30. července ve středu, když se již den chýlí k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základů starou, a tedy velmi pevnou zeď, a tak – což jest ještě podivnější zjev – kdežto, obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše, co jí stálo v cestě,“ píše Kosmas ve své kronice.

Mapa škod způsobených tornádem na jižní Moravě 24. 6. 2021

O 902 let později urazilo tornádo na jižní Moravě dlouhou cestu v katastrech deseti obcí, z čehož nejčetnější a nejrozsáhlejší škody napáchalo v zastavěném území v obcích Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Lužice a Hodonín. Celková délka trasy přesáhla 27 kilometrů a její šířka se zaznamenanými škodami činila 250 metrů až více než dva kilometry.

Experti vyhodnotili, že se jednalo o tornádo kategorie F4. V takovém případě se rychlost větru odhaduje na 330 až 420 kilometrů v hodině. Železobetonové budovy jsou významně poškozeny, cihlové a kamenné těžce – většinou neopravitelně. Méně pevné stavby jsou zcela srovnány se zemí, trosky nejchatrnějších budov jsou rozptýleny do značné vzdálenosti od svých základů. Auta jsou unášena vzduchem těsně nad zemí nebo rolována na velké vzdálenosti. Vznikají velké a těžké “projektily” z létajících trosek. Pahýly stromů jsou zcela zbaveny kůry.

Jako ukázka ničivé síly tornáda mohou posloužit snímky fotoreportéra Aktuálně.cz, které se vydal fotit na území postižené přírodní katastrofou měsíc po tornádu.

Jak se zachránit před tornádem

Jelikož slabší tornáda nejsou na území Česka jevem zcela výjimečným, je vhodné vědět, jak se při nich zachovat. Co radí experti na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu?

Samotné tornádo bývá doprovázeno velkým hlukem.

V případě, že se blíží tornádo a je vám na dohled, situaci nepodceňujte, nesnažte se za každou cenu zachránit svůj majetek, chraňte svůj život. Vyhledejte pro úkryt pevnou zděnou stavbu, uzavřete okna a schovejte se ve sklepě či místnosti bez oken, v přízemí budovy nebo pod schody. Není doporučeno schovávat se v nejvyšších patrech budov nebo v podkroví rodinných domů, střechy jsou konstrukčně nejslabším místem staveb.

V žádném případě neriskujte pozorováním, natáčením či jakýmkoli dokumentováním průběhu tornáda. Nikam nevycházejte, nevyjíždějte autem s cílem ujet tornádu, zůstaňte po celou dobu trvání bouře ukryti. K větší ochraně před letícími troskami nebo střepy pomohou různé přikrývky. Pokud je to možné, dejte vědět blízkým prostřednictvím SMS či hovoru, kde se nacházíte a co se děje i v případě, že jste v místě svého trvalého bydliště.

Může se stát, že tornádo spatříte až na poslední chvíli, jelikož bude skryto ve srážkách. V tomto případě se urychleně schovejte v místnosti bez oken, pokud je to možné. Ať už jste v jakékoli situaci (na ulici, daleko od Vašeho bydliště, řídíte automobil apod.), vyhledejte pro úkryt zděnou stavbu (hostinec, hotel apod.). Při tornádu nejste venku v bezpečí.

Jestliže zrovna řídíte automobil a je-li tornádo vzdáleno několik kilometrů, pokuste se vybočit z dráhy bouře a bouři s tornádem se vyhnout. Je-li tornádo blíže, neriskujte, jeďte do nejbližší obce, kde se můžete ukrýt v pevné zděné budově. Rozhodně nezůstávejte pod mostem nebo podjezdem, kde dochází k lokálnímu zvýšení rychlosti větru v důsledku tunelového efektu.

Není-li jiná možnost, na ulici se schovejte za jakoukoli pevnou zděnou konstrukci, do výklenku, případně příkopu, kde se schulte do klubíčka a rukama si chraňte obličej před letícími troskami a střepy. Tohle je však krajní nouze, kdy již nelze nic jiného udělat.

Ve volné přírodě, pokud nelze rychle najít pevný úkryt, lehněte si v níže položeném místě břichem na zem a rukama si chraňte hlavu. A to co nejdále od stromů nebo aut, které mohou být vzneseny do vzduchu. Venku hrozí od letících předmětů těžká až smrtelná zranění.

Po odeznění nebezpečí, pokud je to možné, zajistěte pomoc zraněným, informujte záchranné složky a vyčkejte jejich příjezdu. Jste-li ve výrazně poškozené budově, pokuste se ji opatrně opustit, sklo nebo ostré předměty v troskách vás mohou zranit. Nepoužívejte otevřený oheň, pokud se v budově nachází plyn, může hrozit nebezpečí výbuchu. Venkovní prostory budou rovněž zaplněny rozházenými troskami, mezi kterými se mohou nacházet spadlé dráty elektrického vedení pod proudem. Pokuste se zůstat v klidu až do příjezdu záchranných složek a poté dbejte jejich pokynů a instrukcí.

Podíl.
2024 © Network Today. All Rights Reserved.