Když Irán zaútočil drony na katarská zařízení na těžbu zemního plynu, zastavila společnost QatarEnergy těžbu. Jde přitom o největšího světového producenta zkapalněného zemního plynu, což znamená ztrátu skoro 20 procent globálních dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). Týká se to i nás – Katar patří mezi hlavní dodavatele LNG pro Českou republiku.
Iránské útoky směřovaly na státy v regionu, které mají na svém území americké vojenské základny. Zasáhl cíle v Kuvajtu, Bahrajnu, Spojených arabských emirátech, Kataru, iráckém Kurdistánu, Jordánsku, Ománu a Izraeli, a dokonce i britskou vojenskou základnu na Kypru.
Ceny plynu následně po katarském oznámení stouply téměř o 50 procent (na 47,80 eura za MWh). Ještě v úterý prudce ceny rostly a dostaly se až na 56 eur (1360 Kč). Ceny ropy vzrostly o 8 procent na 78,30 USD za barel. Na vině je zastavení námořní dopravy přes Hormuzský průliv, „úzké hrdlo“, kudy musí projet všechny tankery s černým zlatem z Perského zálivu. Záliv je v nejužším místě mezi Iránem a Ománem široký jen 22 námořních mil. Nabízí to Íráncům možnost útočit na proplouvající tankery. I proto Američané od druhého dne války systematicky útočí na iránské námořnictvo.
Jednou už se Irán pokusil dodávky ropy narušit – během tzv. války tankerů v 80. létech, kdy k ochraně lodních cest v Perském zálivu nasadili Američané své námořnictvo. I tak vedly iránské útoky k výraznému narušení plavebních tras. Vedlo to k prudkým, ale často přechodným nárůstům cen ropy – někdy až o desítky procent. Trhy se ale postupně adaptovaly. Obchodníci našli alternativní dodávky, země navyšovaly těžbu, spotřebitelé snižovali poptávku.
Podobně v roce 2019 došlo k několika útokům na tankery a také k prvním dronovým a raketovým náletům na rafinerie v Abqaiq v Saúdské Arábii. Šlo o odvetu za saudskoarabské útoky na šíitské proíránské milice v Jemenu a Írán se k útoku nepřihlásil, všeobecně se však předpokládá, že útok organizoval. Po útoku na Abqaiq (který snížil denní produkci Saúdské Arábie přibližně o 5–6 milionů barelů) ceny ropy Brent vzrostly o 10–20 dolarů za barel. Růst byl však relativně rychle zkorigován díky náhradní produkci a uvolnění zásob.
Podle listu Financial Times ale nyní hrozí, že dlouhodobý výpadek dodávek zemního plynu ze Středního východu by mohl dosáhnout 120 miliard kubických metrů ročně. To je více, než kolik Evropa ztratila, když došlo k ukončení dodávek z Ruska po vpádu na Ukrajinu. Evropské ceny ale přesto (zatím) zůstávají hluboko pod svým vrcholem z roku 2022.
