USA mají důkazy o 3000 severokorejských vojácích v Rusku (zdroj: ČT24)
Přibližně dva tisíce severokorejských vojáků se po výcviku přesouvají na západ Ruska k ukrajinským hranicím, řekl agentuře Kjódó ukrajinský vojenský zdroj. Informace přichází jen pár dní poté, co jihokorejská zpravodajská služba uvedla, že se v Rusku nachází už asi tři tisíce vojáků z KLDR. Jejich přítomnost už potvrdil Kyjev i Spojené státy. Zprávy naopak odmítla Čína, která si prý není vědoma, že by Severokorejci působili na ruském území.
Washington ve středu poprvé veřejně potvrdil, že má důkazy o tom, že severokorejské jednotky byly v Rusku, přičemž americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že „se teprve uvidí“, zda se zapojí do bojů.
Spojené státy by měly „vážně zvážit přímou vojenskou akci proti … severokorejským jednotkám“, pokud vstoupí do ruské války na Ukrajině, reagoval republikánský předseda amerického užšího výboru pro zpravodajské služby Michael R. Turner.
Vyzval v této souvislosti administrativu demokratického prezidenta Joea Bidena, aby dala jasně najevo, že pokud se KLDR přidá k ruské agresi na Ukrajině, bude to pro USA překročení takzvané červené čáry.
Důkazy o vyslání Severokorejců do Ruska má i NATO. „Pokud by tyto jednotky byly určeny k bojům na Ukrajině, znamenalo by to významnou eskalaci severokorejské podpory nezákonné války vedené Ruskem,“ konstatovala ve středu mluvčí Aliance Farah Dakhlallahová.
Možné nasazení v Kurské oblasti
Německé ministerstvo zahraničí si kvůli situaci předvolalo chargé d’affaires KLDR. Polský prezident Andrzej Duda a jeho jihokorejský protějšek Jun Sok-jol ve čtvrtek důrazně odsoudili vyslání jednotek KLDR do Ruska, což může podle nich ohrozit globální bezpečnost.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov už v úterý řekl, že vojáci patrně zamíří do Kurské oblasti, aby tam pomohli ruským jednotkám vypudit ukrajinské vojáky. Severokorejci podle jihokorejských zpravodajců procházejí výcvikem, například jak používat vojenskou techniku včetně bezpilotních letounů.
Moskva popřela, že by KLDR vyslala své vojáky na podporu války, a mluví o „fámách“. Pchjongjang se k této záležitosti nevyjádřil. Jižní Korea v úterní reakci uvedla, že může zvážit přímé dodávky Kyjevu jako součást opatření proti zesilující vojenské spolupráci Ruska s KLDR.
O ničem nevíme, zní z Pekingu
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Jian sdělil, že Peking si není vědom žádných severokorejských jednotek v Ruské federaci, které by se připravovaly k rozsáhlé invazi na Ukrajinu. „Postoj Číny k ukrajinské krizi je konzistentní a jasný a doufáme, že všechny strany budou podporovat deeskalaci situace a zavážou se k politickému řešení,“ dodal mluvčí podle agentury Reuters.
Také běloruský diktátor Alexandr Lukašenko odmítá zprávy o vojácích KLDR v Rusku s tím, že by to „eskalovalo“ konflikt na Ukrajině. Šéf Kremlu Vladimir Putin by se podle něj nikdy nepokusil přesvědčovat jinou zemi, aby zapojila svou armádu do bojů na Ukrajině.
Severní Korea v posledních letech utužila vojenské vztahy s Moskvou. Putin v červnu navštívil Pchjongjang, kde s vůdcem Kim Čong-unem podepsal obrannou dohodu. Obě země si slíbily, že bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války. Oba státy také popírají tvrzení ukrajinských a západních činitelů o dodávkách severokorejských zbraní a munice Rusku.
Problémy s nedostatkem munice i vojáků řeší také Kyjev. Ten čelí obtížné situaci hlavně na východě země, kde se Rusům daří obsazovat další a další obce, blíží se ke strategickému Pokrovsku a údajně se jim podařilo prolomit také obranu u Časiv Jaru.
„Nerealistický“ vstup Ukrajiny do Aliance
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá opakovaně Západ o navýšení vojenské pomoci a povolení používat dodanou techniku k zásahům přímo v Rusku. Jeho „plán vítězství“ ale nebudí u spojenců zrovna velké nadšení.
Jedním z hlavních bodů je i rychlý vstup Ukrajiny do NATO. Německý kancléř Olaf Scholz a slovenský prezident Peter Pellegrini to ale na čtvrteční schůzce označili v současné době za nerealistické. Pellegrini zároveň dodal, že podle Německa i Slovenska musí být v případě mírových jednání rozhodování v první řadě na Ukrajině.
V rozhovoru se Scholzem podle Pellegriniho zazněla také obava, že by kvůli nadcházející zimě a Rusy zničené ukrajinské infrastruktuře mohla Evropu čekat další vlna ukrajinských uprchlíků. Slovensko je podle prezidenta připraveno se o ně v takovém případě postarat.
