Na první pohled banální chyba, o které je téměř každý řidič přesvědčen, že ji neudělá. Přesto jen v Praze na ni doplácejí tisíce lidí ročně a stojí je to nemalé peníze. Zákon je přitom nemilosrdný a zastavení či stání na přechodu výslovně zakazuje. Přesto ale existují i výjimky.
Možná jste se s tím při procházce především přeplněnými centry velkých měst také setkali. Auta nemají kde parkovat, některé tak stojí v blízkosti přechodů pro chodce, nebo dokonce přímo na nich. Komplikovaná situace pro chodce i řidiče, kteří nemají bezpečný výhled. A jak vyplývá ze statistik nejen pražských strážníků, je to chyba poměrně častá, třebaže naprosto triviální.
„Za období od ledna do října letošního roku jsme v Praze zatím řešili bezmála 14 300 přestupků, které se týkaly nedovoleného zastavení a stání na přechodu pro chodce a ve vzdálenosti kratší než pět metrů před ním. Za celý loňský rok jsme těchto přestupků odhalili téměř 19 400,“ říká mluvčí pražské městské policie Irena Seifertová.
Zákon o provozu na pozemních komunikacích, konkrétně pak paragraf 27 přitom jasně tvrdí, že řidič nesmí zastavit a stát „na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a ve vzdálenosti kratší než 5 m před nimi“.
Pokuta na místě je do 1500 korun, udělit ji přitom může nejen městská, ale i státní policie. Ve správním řízení se může vyšplhat na dva až pět tisíc korun. „Označí-li strážník takto zaparkované vozidlo za překážku provozu na pozemních komunikacích, může být uložena pokuta na místě od 2500 do 3500 korun, ve správním řízení pak od 4000 do 10 000 korun, a záznam 4 bodů v evidenci řidičů,“ vysvětluje dále Seifertová. Strážník také může nařídit odtah vozidla, které brání provozu.
V kontextu s počtem přestupků jen v Praze už to dává poměrně slušnou sumu, kterou řidiči každoročně za přestupek zaplatí. Problémy s jeho porušováním přitom nemají jen v Praze. „Od začátku roku máme 730 případů evidovaných přímo jako stání na přechodu nebo do vzdálenosti pěti metrů před ním,“ říká mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem.
„Tato statistika ale bohužel zdaleka nepostihuje všechny situace, kterými se hlídky zabývaly. Stání na přechodu bývá často v souběhu s dalšími přestupky, například se stáním v křižovatce, na jiném vodorovném dopravním značení, několika koly na chodníku a podobně. Systém potom zohledňuje v datech porušené ustanovení, které hlídka zvolí jako hlavní, tedy nejzásadnější,“ vysvětluje dále.
Zastavení a stání na přechodu, případně do pěti metrů před ním, řeší též strážníci v Ostravě, tam ale přesnou statistiku, o kolik případů jde, nemají. „Pro měření této vzdálenosti jsou strážníci vybaveni kalibrovaným měřidlem,“ doplňuje alespoň mluvčí ostravské městské policie Jindřich Machů.
Existují samozřejmě i výjimky, na přechodu tak zastavit můžete třeba při dávání přednosti, případně pro lepší výhled z křižovatky. Další auto už by ale mělo zůstat stát před přechodem. Mezi výjimkami jsou pak obecně většinou situace, když řidič musel přerušit jízdu nezávisle na své vůli.
Žluté čáry v křižovatce
To ovšem neplatí pro značku, s níž se řidiči setkávají na silnicích stále častěji. V pravidlech ji najdete pod kódem V 12b, jinak se jí také říká žluté zkřížené čáry. „Značka vyznačuje plochu, na kterou nesmí řidič vjet, pokud je za touto plochou taková situace, že by byl nucen zastavit vozidlo na vyznačené ploše.“ Tolik její výklad z učebnice autoškoly.
Žluté zkřížené čáry v Praze na ulici Radlická. | Foto: Jan Matoušek
Patří do skupiny značek označující zákaz zastavení a stání, na rozdíl od přechodu navíc na ní řidič nesmí zastavit ani tehdy, pokud by musel přerušit jízdu nezávisle na své vůli. Obvykle se objevuje na křižovatkách, aby umožnila umožnila autům výjezd z vedlejší silnice na hlavní ve chvíli, kdy je na ní kolona vozidel, případně při výjezdu vozidel záchranné služby či hasičů. Setkat se s ní lze i na dálnicích třeba při výjezdu u čerpací stanice. Jejím cílem je jednoduše udělat prostor.
Pokuta za porušení zákazu zastavení či stání na ní je obdobná jako u zastavení a stání na přechodu, to znamená 1500 korun na místě, od dvou do pěti tisíc ve správním řízení. Jenže přistihnout řidiče při prohřešku právě proti značce V 12b je poměrně složité, což připouští i mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem.
„Porušení pravidel spojených se žlutými zkříženými čarami evidujeme od začátku roku dvě desítky. To je relativně vysoké číslo, když vezmeme v úvahu, že hlídka potřebuje zastihnout přestupce v danou chvíli přímo v provozu. Podstatnou roli tedy hraje i efekt označeného policejního vozidla, které už z principu řidiče od přestupku odrazuje,“ říká s tím, že dynamickou dopravu podle dohody hlídají v Brně státní policisté.
V Ostravě ani Praze podrobnou statistiku zastavení na žlutých zkřížených čarách nevedou.
