Radikalizace mladé generace v Evropě je rychlejší než kdy dřív. Podle deníku The Wall Street Journal se dnes většina mladých extremistů formuje na internetu, kde algoritmy sociálních sítí a umělá inteligence nahrazují tradiční náboráře. V Evropě přibývá nezletilých obviněných z terorismu, ať už pod vlivem islamistické ideologie nebo krajní pravice.
Loni v květnu byla v Rakousku zatčena čtrnáctiletá dívka z Černé Hory, která měla plánovat útok na „nevěřící“. V jejím domě policie zabavila sekeru, nůž a propagandu Islámského státu. Téhož roku byly ve Vídni zrušeny tři koncerty Taylor Swiftové poté, co byli zatčeni tři podezřelí ve věku 17 až 19 let kvůli plánování teroristického útoku.
The Wall Street Journal uvádí, že téměř všichni mladí extremisté se formují v online prostředí, které jejich radikalizaci významně urychluje. Podle Globálního indexu terorismu od think-tanku Institute for Economics and Peace trvalo v roce 2002 zradikalizování člověka v průměru 16 měsíců. V roce 2015 se tato doba zkrátila o 40 procent a dnes to může trvat jen několik týdnů.
Mladí lidé s jen povrchní znalostí ideologie jsou zpočátku poháněni osobními problémy a zranitelností, jako jsou psychické potíže, osamělost nebo marginalizace. Na internetu pak nacházejí komunity, které se formují kolem kolektivních krizí a traumat, jako je válka v Gaze nebo strach z migrace. Tyto konflikty si pak spojují se svými osobními frustracemi a vnímají je jako součást vlastního boje proti společnosti.
Mladí radikálové se v online prostředí obvykle organizují bez formálního vůdce nebo centralizované autority, což úřadům stěžuje jejich odhalování. Algoritmy sociálních sítí totiž využívají stále sofistikovanější metody, jak udržet pozornost uživatelů. Na mladé působí přitažlivě například tím, že jim postupně nabízejí stále explicitnější obsah a uzavírají je v jejich osobní názorové bublině. Podle Julie Ebnerové z Oxfordské univerzity se tento trend dále prohlubuje vlivem umělé inteligence, která dnes dokáže roli „charismatického náboráře“ sehrát často účinněji než člověk.
Ve Francii byl loni zatčen 12letý chlapec, jehož počítač byl plný videí s uřezáváním hlav a návodů na výrobu výbušných zařízení. Jeho cesta k radikalizaci však začala zcela nevinně – vyhledáváním informací o islámu poté, co mu jeho teta darovala Korán.
Odtud se však skrze další vyhledávání a algoritmy dostal až k šifrovaným chatům a brutální násilné propagandě, kterou šíří Islámský stát a další extremistické skupiny. Pokud by chlapec nebyl zatčen, stal by se z něj podle prokurátora „zcela dehumanizovaný voják“, který by ještě před dosažením plnoletosti mohl spáchat ty nejhorší teroristické útoky, píše agentura AP.
Podle profesora Petera Neumanna z londýnské King’s College tvořili teenageři dvě třetiny islámských extremistů, kteří byli v Evropě obviněni z terorismu v osmi měsících po vypuknutí války v Gaze v říjnu 2023. The Wall Street Journal dále uvádí, že třetina belgických případů terorismu mezi lety 2022 až 2024 se týkala nezletilých. V Británii je pak každý pátý obviněný z terorismu nezletilý.
Rostoucí hrozbu ovšem představuje i mladá extrémní pravice, jejíž vliv v posledních letech výrazně sílí. Letos v květnu zadržela německá policie při rozsáhlé razii několik mladíků ve věku od 14 do 18 let, kteří byli členy či podporovateli krajně pravicové teroristické skupiny Poslední obranná vlna. Podle vyšetřovatelů skupina plánovala útoky na uprchlíky a politické oponenty. Tři z podezřelých plánovali žhářský útok na azylové centrum ve městě Senftenberg, přičemž výbušniny si pořídili v Česku.
Radikalizace nezletilých přispívá k rostoucí hrozbě terorismu, které Západ čelí. Počet teroristických útoků v Evropské unii se v letech 2022 až 2023 podle letošní zprávy Evropského parlamentu zečtyřnásobil zhruba na 120 incidentů ročně. Ačkoliv se mnoha útokům podařilo zabránit, počet obětí terorismu v Evropské unii vzrostl o roku 2022 o více než polovinu, předloni to bylo šest mrtvých a dvakrát tolik zraněných.
