Na své první inauguraci slíbil Američanům činy, pak se pohádal s médii. Zrušil část systému zdravotní péče Obamacare, začal stavět zeď (kterou nedokončil), vydal dekret proti návštěvníkům ze sedmi muslimských zemí a povečeřel se šéfem Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Takové byly první dny Trumpovy administrativy před devíti lety. Co ale čekat od té druhé?
V roce 2016 vítězství ve volbách překvapilo i samotného Donalda Trumpa. A bylo znát, že na vládnutí nebyl připraven. Tentokrát slibuje podpis sta dekretů během prvních pár hodin v úřadě. A za každou cenu chce zavřít hranici s Mexikem.
„Čas prázdných řečí skončil. Teď přichází hodina skutků.“ Těmito slovy v inauguračním proslovu odstartoval Trump svou první administrativu. Jeho první týden v Bílém domě byl ovšem kombinací obojího – jak skutků, tak planých řečí. Začal velmi zostra, když několika dekrety zrušil to, co započal jeho předchůdce Barack Obama.
Tím úplně prvním zrušil malou část reformy zdravotní péče Obamacare, rovněž odstoupil od vyjednávání obchodní dohody s Evropskou unií. Republikány si velmi naklonil svým okamžitým zákazem poskytování federálních peněz mezinárodním skupinám, jež podporují potraty. Na druhý den schválil obnovení výstavby dvou kontroverzních ropovodů Keystone XL a Dakota Access. Ty zastavil Barack Obama kvůli ochraně životního prostředí a protestům Indiánů.
Hádky i rychlé kroky
Pak ale začala přestřelka s médii kvůli počtu účastníků na jeho inauguraci. Trumpa rozzuřila informace, že Obama měl daleko větší účast než on. Ještě víc ho rozzuřily fotografie, které srovnávaly davy na obou inauguracích. Na té Trumpově jsou vidět prázdná pole v parku National Mall, zatímco Obama měl park kompletně zaplněný…
Bílý dům nejprve reagoval informací, že se na Trumpovu inauguraci přišlo podívat 750 tisíc lidí. Trump pak sám vyrazil do ofenzivy a řekl, že počet lidí odhaduje rovnou na dvojnásobek. Donutil kvůli tomu lhát i svého mluvčího, který na další tiskovce prohlásil, že to byl „největší dav na inauguraci v historii“. Mluvčí pak obvinil novináře z šíření nepřesných čísel a zkreslených fotografií.
Donald Trump se rovněž místo do okamžitého plnění předvolebních slibů pustil do sporů o tom, kdo vyhrál volby. Zaútočil na Hillary Clintonovou, že na celkový počet hlasů vyhrála jenom kvůli milionům hlasů ilegálních imigrantů. Toto tvrzení zopakoval i ve svém prvním rozhovoru po nástupu do funkce pro stanici ABC, ve kterém mimo jiné slíbil, že „zakročí proti Islámskému státu“, a dodal, že při výsleších teroristů „podporuje mučení“.
Během prvního týdne ve funkci se Trump sešel také s představiteli bezpečnostních a informačních služeb. Navštívil sídlo Ústřední zpravodajské služby (CIA) a o pár dní později měl večeři se šéfem FBI Jamesem Comeym. Od toho prý prezident vyžadoval loajalitu. Comey ovšem odmítl a Trump jej za pár měsíců vyhodil.
Trump také stihl zahájit boj proti nelegální migraci. Vydal dekrety k zahájení stavby zdi na hranici s Mexikem, stejně tak přikázal posílení pohraniční stráže i počtu úředníků, kteří mají na deportaci nelegálních přistěhovalců dohlížet.
Asi největší kontroverzi však způsobil svým dekretem, kterým zakázal vstup do USA občanům sedmi muslimských zemí; proto se tomuto nařízení někdy přezdívá „muslimský zákaz“. Cílem dekretu byla ochrana před zahraničními teroristy.
Jenže tento dekret znemožnil vstup do USA například i uprchlíkům ze Sýrie, a to až do jeho odvolání. Na tři měsíce dostali zákaz vstupu do Spojených států také občané Iráku, Libye, Somálska, Jemenu, Íránu a Somálska. Po vydání tohoto dekretu se v USA strhla obrovská vlna protestů. Americké soudy poté Trumpův zákaz zablokovaly a plně ho obnovil až po více než roce Nejvyšší soud.
Stavbou pohraniční bariéry Trump urazil mexického prezidenta, který zrušil plánovanou schůzku. Trump ovšem v prvním týdnu stihl také navštívit tehdejší britskou premiérku Theresu Mayovou.
Co čekat od Trumpa teď? Deportace, cla a telefonát s Putinem
Co přesně učiní Donald Trump ve svém prvním týdnu tentokrát? U nepředvídatelného Trumpa těžko říct, ale rozhodně bude daleko akčnější než tehdy. Během prvního dne chce vydat stovku dekretů. To je více než pětinásobek toho, co stihl Joe Biden, ten během svého prvního dne podepsal jen 17 dekretů.
Trump se přitom určitě zaměří na imigraci. Jeho mluvčí Karoline Leavittová médiím sdělila, že prezident „prvního dne zahájí největší masovou deportaci ilegálních přistěhovalců v americké historii“. Podle britské stanice BBC by mohl znovu zavést politiku „zůstaňte v Mexiku“, již po něm zrušil Joe Biden. Žadatelům o azyl přikazovala zůstat na půdě Mexika, než bude o jejich žádosti rozhodnuto.
Dalším silným dekretem má být ukončení pravidla starého 150 let, že každý člověk narozený na půdě Spojených států se automaticky stává jejich občanem. Toto právo je ovšem garantováno ústavou, tudíž dekretem jen tak zrušit nepůjde a Trumpa čeká velmi pravděpodobně těžká právní bitva.
Co však dekretem učinit může, je slibované uvalení cla ve výši 25 procent na veškeré zboží z Mexika a Kanady. Tomuto kroku se obě země mohou údajně vyhnout, pokud „zastaví příliv migrantů a fentanylu“ (drogy, jež se v USA v posledních letech výrazně rozšířila). Stejně tak Trump slíbil uvalit desetiprocentní clo na zboží z Číny.
Konec „transgenderového šílenství“, ochrany klimatu i války na Ukrajině
V domácí politice kromě migrace se Trump zavázal „ukončit transgenderové šílenství“. „Podepíšu dekrety, které ukončí sexuální mrzačení dětí, dostanou transgendery z armády i z našich škol,“ řekl Trump na sjezdu mladých konzervativců v Arizoně. A dodal, že jeho vláda se bude jasně držet pozice, že existují pouze dvě pohlaví, muž a žena.
Velmi sporným bodem na domácí scéně zůstává Trumpův slib, že omilostní některé z lidí odsouzených za útok na Kapitol z 6. ledna 2021. Trump zatím neřekl, kolika osobám plánuje udělit milost. Pouze uvedl, že to „udělá hned první hodinu v úřadě“. Za útok na Kapitol bylo odsouzeno více než 1500 osob.
Co se zahraničních politiky týče, Trump slíbil ukončit válku na Ukrajině „za 24 hodin“. Lidé v jeho okolí už ovšem tento slib výrazně mírní. Přesto se dá podle agentury Reuters očekávat telefonát mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a Trumpem v nadcházejících dnech či týdnech.
Trump rovněž deklaroval tvrdý zásah proti hnutí Hamás v Pásmu Gazy, pokud nepropustí zbytek rukojmí unesených z Izraele. „Pokud nebudou rukojmí navrácena zpět do doby, než usednu do prezidentského křesla, na Blízkém východě vypukne obrovské peklo,“ deklaroval Trump ještě před nedávným uzavřením příměří mezi Hamásem a Izraelem.
V neposlední řadě chce Trump učinit vše pro ukončení předchozí environmentální politiky demokratů. Americký Green New Deal často nazývá „novým zeleným podvodem“, který podle něj zvyšuje ceny energií. Trump se naopak řídí sloganem „vrtej, kotě, vrtej“ („Drill baby drill“). Hodlá proto usilovat o odstranění regulací těžby ropy a zemního plynu. Veřejnost může také počítat s rychlým odstoupením od Pařížské dohody o klimatu. Tento krok mu však v jeho prvním funkčním období zabral více než půl roku.
