Boxer s přezdívkou Doktor Ocelové kladivo byl dlouhá léta symbolem absolutní dominance v těžké váze a patří mezi nejrespektovanější šampiony moderní historie.
Jeho cesta na vrchol přitom začala už v mládí. „Jako malý jsem hltal filmy s Rockym. To byl důvod, proč jsme se nadchli pro box,“ vzpomínal Kličko na začátky, které sdílel se starším bratrem Vitalijem.
Právě sourozenecké duo se teď stalo jedním z nejvýraznějších symbolů světového boxu a dnes i odporu Ukrajiny proti ruské invazi.
Kličko měl mimořádně pevné základy. V amatérském ringu rychle ukázal talent, v sedmnácti letech se stal juniorským mistrem Evropy a o rok později přidal stříbro na mistrovství světa. Zlom přišel v roce 1996. Na olympijských hrách v Atlantě ovládl supertěžkou váhu a získal zlato, čímž si otevřel dveře mezi profesionály.
V nich následoval strmý vzestup. Prvních 24 zápasů vyhrál a rychle se zařadil mezi elitu. V roce 2000 získal titul organizace WBO po vítězství nad Chrisem Byrdem.
Jeho kariéra ale nezažila jen hladký průběh. Porážky na začátku nového tisíciletí otřásly jeho pozicí a mnozí začali pochybovat, zda se ještě vrátí na vrchol.
Kličko však ukázal mentální odolnost, která definovala jeho kariéru. „Musel jsem změnit přístup. Naučit se být trpělivější a chytřejší v ringu,“ popisoval později období, které ho posunulo. V roce 2006 se vrátil jako nový boxer a začal éru, která neměla v těžké váze obdoby.
Postupně sjednotil tituly IBF, WBA a WBO a stal se vládcem těžké váhy. Jeho styl byl efektivní, někdy kritizovaný jako příliš opatrný, ale prakticky neporazitelný. Kombinace precizních přímých úderů přední rukou, fyzické převahy a taktické disciplíny dělala z jeho zápasů kontrolované demonstrace síly.
Dominance trvala téměř dekádu. Až v roce 2015 přišel zlom, když překvapivě podlehl Tysonu Furymu. Byla to porážka, která ukončila jednu éru. Poslední kapitolu napsal o dva roky později v dramatickém souboji s Anthonym Joshuou.
Přestože prohrál, duel plný zvratů a knockdownů se stal jedním z nejpamátnějších v moderní historii těžké váhy.
Po něm přišlo rozhodnutí skončit. „Jako boxer jsem dokázal vše, o čem jsem snil. Teď se chci věnovat další fázi svého života,“ oznámil tehdy.
Bilance 64 výher z 69 zápasů, z toho 53 před limitem, mluví sama za sebe. Kličko ale nikdy nebyl jen boxerem. Vystudoval doktorandské studium na Kyjevské univerzitě a dlouhodobě budoval image vzdělaného sportovce, který přesahuje hranice ringu.
Po konci kariéry se Kličko výrazně angažoval i mimo sport, zejména po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Spolu s bratrem Vitalijem, starostou Kyjeva, se stal jednou z tváří odporu proti agresi.
Opakovaně vystupoval v zahraničních médiích a na mezinárodních fórech, kde apeloval na podporu Ukrajiny. „Nejde jen o naši zemi. Jde o hodnoty, které sdílí celý demokratický svět,“ zdůraznil v rozhovoru pro BBC.
Bývalý šampion se zapojil i konkrétně. Podílel se na humanitárních aktivitách, podporoval obranu země a využíval své jméno k získávání pomoci ze zahraničí. V několika vystoupeních otevřeně přiznal, že návrat do ringu už pro něj nepřipadá v úvahu.
„Můj boj je teď jinde. Bojuji za svou zemi,“ uvedl pro CNN. Kličko tak i po sportovní kariéře zůstává výraznou osobností, která dokázala přetavit slávu z ringu v reálný vliv mimo něj.
