Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová ostře zkritizovala evropské spojence za nerovnoměrnou podporu válčící Ukrajiny. Podle ní je neudržitelné, že malé severské státy nesou téměř třetinu vojenské pomoci, zatímco větší ekonomiky výrazně zaostávají. Ministryně zároveň připomněla, že EU od začátku války utratila za dovoz z Ruska více, než kolik poskytla Ukrajině.
Podpora Ukrajiny není dostatečná a podpora Ruska je příliš velká, říká Maria Malmer Stenergardová | Video: X/United24media
„Skutečnost, že severské země s méně než 30 miliony obyvatel poskytují třetinu vojenské podpory, kterou letos poskytly státy NATO s téměř jednou miliardou obyvatel, je neudržitelná. V žádném případě to není rozumné. A hodně to vypovídá o tom, co severské země dělají – a ještě víc to vypovídá o tom, co ostatní nedělají,“ opřela se tvrdě do aliančních spojenců švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová při cestě na setkání ministrů zahraničí v Bruselu.
Server Politico poznamenává, že neobvykle otevřený komentář Stenergardové přesně vystihuje tvrdou realitu, kterou evropští diplomaté veřejně přiznávají jen zřídka. Navzdory rétorice o neochvějné podpoře Ukrajiny jsou finanční i vojenské příspěvky jednotlivých zemí mimořádně nerovnoměrné.
Největší podpora ze Skandinávie, Maďarsko na chvostu
Například šestimilionové Dánsko podle Kielského institutu přispělo od začátku ruské invaze v roce 2022 více než 10 miliardami eur, což představuje přibližně tři procenta HDP. Oproti tomu Španělsko poskytlo 1,48 miliardy eur, což je méně než 0,2 procenta HDP.
Ani Česko se navzdory silně proukrajinské rétorice dosluhující Fialovy vlády neřadí mezi premianty. S částkou 0,34 miliardy eur figuruje spíše ve spodní části tabulky. Více přispělo i sousední Slovensko, které Ukrajině poslalo 0,71 miliardy. Na úplném chvostu je Maďarsko s 0,05 miliardy eur.
Z hlediska podílu na HDP Kyjevu nejvíce přispívají skandinávské a pobaltské země. Významnou, byť relativně menší zátěž vzhledem k velikosti ekonomiky, nesou také Nizozemsko, Velká Británie, Německo, Polsko či Francie.
EU poslala víc peněz Rusku než Ukrajině
Čtyřiačtyřicetiletá Stenergardová ze středopravicové Umírněné strany zdůraznila, že evropští lídři se musí na prosincovém summitu v Bruselu dohodnout na tom, jak pomoc Ukrajině dál financovat.
Evropská komise tento týden nastínila tři možné modely financování. Zatímco dva z nich počítají s navýšením příspěvků členských států, třetí navrhuje využít zhruba 170 miliard eur ruských aktiv zmrazených v Belgii.
Podle šéfky švédské diplomacie je právě poslední varianta jediná realistická. „Pokračovat v tom, že několik států nese téměř všechnu zátěž, není spravedlivé a dlouhodobě ani udržitelné,“ cituje Politico ministryni.
Připomněla také, že EU od začátku války utratila za dovoz ruských energetických surovin o 124 miliard eur více, než kolik poskytla Ukrajině. „I to ukazuje, jak naléhavé je toto rozhodnutí. Pokud bychom byli schopni ten krok učinit, dostali bychom se alespoň do plusu.“
Ministryně zároveň odmítla, že by se Spojené státy a Rusko již dohodly na podmínkách příměří, které chtějí Ukrajině „nadiktovat“.
„Jakmile se objeví nějaké fámy o tom, že probíhají jednání, lidé přestanou dávat pozor. A zatím nás to nikam neposunulo. Beru proto jako svůj úkol zajistit, aby se státy dál soustředily na vyvíjení tlaku na Rusko a posilování podpory Ukrajině, protože právě to může reálně zvýšit šanci na příměří,“ dodala Stenergardová.
