Nedávné dočasné zmizení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga z veřejného prostoru rozvířilo spekulace ohledně možného mocenského přechodu v Pekingu. Jak poukázal sinolog Martin Hála v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Romanem Fojtou, nahrává tomu zejména informační vakuum, které panuje ohledně čínského nejvyššího vedení. Politolog Aleš Karmazin dodává, že zprávy o údajné nespokojenosti části Komunistické strany Číny se Si Ťin-pchingem se objevují pravidelně.

Slovy „hádanka zabalená v tajemství uvnitř záhady“ označil bývalý britský premiér Winston Churchill původně Rusko, v současné době se ale citát používá zejména v souvislosti s Čínou. A ne nadarmo, dění ohledně čínského vůdce odchylující se od zaběhlých norem vyvolalo otázky, co se v mocenských strukturách Pekingu děje, a jak silné je v současnosti postavení Si Ťin-pchinga, který již od roku 2013 zastává funkci prezidenta asijské velmoci.

Ke spekulacím ohledně možného slábnoucího vlivu čínského prezidenta přispěla kombinace faktorů. V poslední době začal Si více pravomocí delegovat na své spolupracovníky, na červnový summit zemí BRICS za sebe poprvé vyslal premiéra a po dobu dvou týdnů počínaje 21. květnem se neobjevoval ve státních médiích.

Podle Hály se ovšem nejedná o dostatečně silné signály, aby se dalo jednoznačně tvrdit, že uvnitř čínských mocenských struktur se něco vážného děje. „Odehrává se to v rovině spekulací. Ve vedení Komunistické strany (KS) se pořád něco děje, ale nemyslím, že by se dělo něco tak zásadního, že by to v bezprostředním horizontu mohlo ohrozit pozici Si Ťin-pchinga,“ vysvětlil sinolog z Univerzity Karlovy a projektu Sinopsis. „Jakýkoli drobný náznak něčeho, co se vymyká normálu, se interpretuje jako něco s dalekosáhlými důsledky,“ dodal s tím, že dočasné zmizení čínského vůdce následované spekulacemi není bezprecedentní.

Strana řídí vše

Nové dle politologa Karmazina z Metropolitní univerzity Praha nejsou ani debaty o údajně sílícím vlivu opozičních sil v KS, které mají být nespokojené s politikou Si Ťin-pchinga. „Spekulace o tom, že Si Ťin-pching má nějakou opozici, se neobjevují poprvé. Například v roce 2018, nedlouho poté, kdy získal další mandát v čele strany a státu a došlo ke zrušení limitu dvou období v prezidentské funkci, proběhly v renomovaných médiích spekulace o tom, že existuje nespokojenost s jeho vládou,“ připomenul politolog.

Karmazin ovšem podotýká, že KS Číny, která má více než devadesát milionů členů, není názorově jednotný blok a existují v něm různé myšlenkové proudy.

Bylo by nicméně chybou Si Ťin-pchingův vliv v této organizaci podceňovat. Jak poukazuje Hála, byl to právě on, kdo zapříčinil od dob vlády bývalého čínského vůdce Mao Ce-tunga bezprecedentní koncentraci moci v jejích rukou. Oblíbeným rčením čínského prezidenta ostatně je, že „strana řídí vše“.

Kromě toho upevnil Si Ťin-pching do značné míry i svůj osobní vliv v KS. „V Číně po kulturní revoluci (bývalý faktický čínský vůdce) Teng Siao-pching prosadil řadu reforem, které měly napomoci kolektivnímu vedení a zabránit tragédiím, jako byla kulturní revoluce, kultu osobnosti a podobně. Si tento systém pomalu rozkládá a kumuluje moc ve svých rukou, jako to dělával Mao Ce-tung,“ podotkl Hála.

Tažení „proti tygrům a mouchám“

Jedním z typických prvků vlády Si Ťin-pchinga, který mu dle odborníků na Čínu zároveň slouží jako nástroj upevňování a posilování vlastního vlivu, je rozsáhlá protikorupční kampaň. Takzvané tažení „proti tygrům a mouchám“ oficiálně cílí na odhalování a trestání případů korupce mezi vlivnými čínskými představiteli, ale i řadovými úředníky.

Hála nicméně upozorňuje, že protikorupční tažení Si používá také k postranním politickým účelům. „Si hned po svém nástupu využíval protikorupční kampaně, aby zlikvidoval reálnou nebo domnělou opozici proti své vládě. Vyjádřit názor, který by odporoval názoru Si Ťin-pchinga, je velmi riskantní,“ uvedl sinolog.

Čistky se v minulosti dotkly také ozbrojených sil, jejichž část byla dle Karmazina silným spojencem současného čínského prezidenta po jeho nástupu do úřadu. Neplatilo to však pro armádu jako celek. „Protikorupční kampaň zaváděl i proti některým představitelům armády, což je do nějaké míry v politickém systému, jak byl nastavován od 90. let, bezprecedentní a podobá se to spíš nějaké kulturní revoluci z dob Mao Ce-tunga,“ řekl Karmazin.

Možný vyzyvatel z řad armády

Právě armáda bývá v médiích zmiňována také v souvislosti s aktuálními spekulacemi o údajně slábnoucím vlivu Si Ťin-pchinga. Ty přiživilo nedávné odvolání vojenských velitelů, které se však, jak podotýká National Interest, vymyká normálu. Odvolaní totiž patřili k blízkému okruhu lidí kolem Si Ťin-pchinga, což by mohlo svědčit o problémech čínského vůdce udržet si nad ozbrojenými silami kontrolu.

„Čistky probíhají zvláště v poslední době velmi intenzivně, takže je patrné, že s armádou, jejím ovládnutím a prosazením svého vlivu v ní má Si velké problémy,“ upozorňuje Hála.

Z řad armády by dle spekulací mohl pocházet také jeden z potenciálních vyzyvatelů současného čínského prezidenta v boji o moc. Je jím Čang Jou-sia, první místopředseda Ústřední vojenské komise, o kterém se dle The Economic Times proslýchá, že je to on, kdo v Čínské lidově osvobozenecké armádě skutečně rozhoduje.

„Člověk, který je na vrcholu armádního žebříčku, první místopředseda Ústřední vojenské komise Čang Jou-sia, byl považován za spojence Si Ťin-pchinga. V aktuálních spekulacích se však mluví o tom, že tento generál může být jedním z těch, kteří mohou vystupovat proti Si Ťin-pchingovi, což může být pravda, ale jsme na úrovni spekulací,“ podotkl Karmazin.

O budoucím čínském vůdci však v tuto chvíli rozhodnuto není, myslí si Karmazin. „Typické bylo, že na stranickém sjezdu došlo k předvýběru budoucího kandidáta. K ničemu takovému evidentně v posledních pěti letech nedošlo, Si se obklopil politiky, kteří jsou vůči němu loajální,“ zhodnotil situaci politolog. Dodal však, že v některých částech KS sílí nespokojenost a jejich zástupci by do budoucna uvítali pravděpodobně liberálnějšího politika.

Podíl.
Exit mobile version