Hledači pokladů by tenhle kus keramiky pravděpodobně pro zdánlivou bezcennost vyhodili. Střep z kachle s vyobrazením rytíře na koni však ve skutečnosti vypráví příběh nejen o historii rytířských soubojů, osídlení na Tloskově, ale i o technologii vytápění ve “studených” dobách středověku. Vědci z úlomku digitálně vytvořili kompletní kachel.
Když na zámku Tloskov na jaře v roce 2021 probíhaly průzkumné práce, badatelé z pověření ředitele místního Centra sociálních služeb Matěje Lipského hledali pozůstatky dosud neobjevených staveb z období druhé světové války. Tehdy byl totiž Tloskov začleněn do rozsáhlého cvičiště Waffen-SS (Zbraní SS) a co se na zámku přesně odehrávalo, zůstává dosud tajemstvím.
Výzkum pokračoval až do léta 2024, kdy po lokálním zemětřesení na některých budovách popraskaly zdi a statik nařídil bezpečnostní kontrolu podzemních částí. Experti ze spolku Naše historie, kteří ji georadarovým měřením prováděli, tehdy objevili nepřístupný kanál ze zatím přesně neurčeného období minulého století.
První, co v něm miniaturní průzkumná kamera zahlédla, byl střep kachle ze středověkých kamen. Vzhledem k tomu, že Tloskov byl v minulosti mnohokrát přestavován, z původní tvrze z roku 1376 se takřka nic nedochovalo. Keramický střep s vyobrazením rytíře v plné zbroji je tak dost možná jedinou památkou na toto období, která navíc mnohé prozrazuje. Vědci se rozhodli z úlomku virtuálně vytvořit kompletní kachel.
Co prozradí detaily
Komorové kachle přinesly ve středověku doslova revoluci do způsobu vytápění. Zjednodušeně řečeno, byly tvarované tak, aby do styku s teplem z ohně přišla co největší plocha kachle a zároveň tak, aby i co největší část jeho povrchu sálala teplo do místnosti.
Relativně s malou spotřebou dřeva a z jedněch kamen tak bylo možné vytopit i prostornou studenou místnost hradu či tvrze. Čelní vyhřívací stěna kachle navíc získala i estetickou funkci. Právě na ní je vyobrazen i nalezený rytíř na koni.
Ze kdy přibližně keramika pochází, prozrazuje výzbroj šlechtice. Na hlavě má speciální kolčí helmu s charakteristickým tvarem, turnajovým hledím a dalšími, tehdy nově zavedenými bezpečnostními prvky. Na reliéfu je jasně vidět pevná ochrana krku i celé hlavy. Zvon helmy se prodloužil a opřel o ramena i záda, kde byl přichycen šrouby nebo řemeny. Tak byl bojovník lépe chráněn proti zranění hlavy při prudkém nárazu například soubojového dřevce.
Vylepšení helmy se začalo objevovat na přelomu čtrnáctého a patnáctého století, tedy v době, kdy tvrz v Tloskově již prokazatelně existovala. Nicméně druhá viditelná část výzbroje, suknice (šortec) kryjící bedra a horní část stehen se začala používat až v druhé polovině 15. století a aktuální byla až do konce poloviny století následujícího.
Právě sem tedy musíme kachel rámcově datovat. V té době na Tloskově vládli Řepové z Neveklova a díky nalezenému střepu také víme, že jejich tvrz rozhodně patřila k těm lépe vybaveným, alespoň co se moderního způsobu vytápění týče.
Turnaj nebo skutečný boj
Další otázky, které před badateli při virtualizaci kachle vyvstaly, obsahovala samotná vyobrazená situace. Rytíř jede na koni a evidentně se účastní souboje. Je to však souboj turnajový, nebo se díváme na statečného šlechtice ve válečné vřavě?
To by se jednoznačně poznalo podle zakončení kopí, které se však i s dalšími detaily, jako je výzdoba přilby jezdce a hlavy koně, nalézá mimo dochovaný střep. Turnaj by symbolizovala takzvaná turnajová korunka, která protivníka nezraní, ostrou zbraň naopak špičatý bodec.
Aby experti mohli „dopočítat“ chybějící zbytek výjevu, nashromáždili z nejrůznějších sbírek a katalogů reprezentativní množství analogických kachlů a podrobili je zevrubné tvarové i obsahové analýze. Vycházeli z kompoziční logiky a získaných ikonografických paralel.
Rekonstrukci reliéfu vytvořili pomocí metody Extended Matrix (EM), která přímo určuje rámec fundovaných 3D rekonstrukcí objektů kulturního dědictví. Na těchto základech bylo možné chybějící části dopočítat buď s absolutní jistotou, vysokou pravděpodobností, nebo s větší dávkou nejistoty.
Vysoce pravděpodobné je vyobrazení jezdce v turnajovém souboji. Právě ten se totiž na kachlích objevuje nejčastěji. Otázkou bylo, zda před koněm byla ještě figura šaška s bláznovou holí, který symbolizoval nesmyslnost turnajového počínání. Na některých kachlích je, na některých nikoliv. Tým Matěje Šindeláře, který digitalizaci vedl, proto musel nejprve dopočítat kompletní předpokládanou velikost kachle, dokreslit polohu koně a teprve následně uvažovat o možnosti, zda může být ve výjevu ještě něco dalšího.
Co ještě chybí?
Na základě analogických kachlů dopočítané velikosti kachle (přibližně 20 x 20 cm) a polohy ústředního motivu je vysoce pravděpodobné, nikoliv však zcela jisté, že ve vyobrazení už žádný další motiv kromě jezdce na koni nebyl. Navíc, na naprosté většině analogických kachlů se šašek skutečně neobjevuje. Konec dřevce podle stejné logiky opatřili turnajovou korunkou. Pro zajímavost však dodejme, že některé turnajové souboje byly sváděny ostrými zbraněmi.
Větší hádankou byla pro experty zmíněná chybějící ozdoba přilby. Erb, který na ni patří, i případné další ozdoby byly do výsledné podoby dodány s velkou dávkou nejistoty, protože pro ně v nasbíraných datech neexistuje kromě celkového tvaru žádná analogie. Erb autoři studie proto „vybarvili“ podle majitelů tvrze, kterým sídlo patřilo v době, ze které pochází nalezený artefakt. Tedy Řepům z Neveklova.
Stačí mobilní telefon
Dříve bylo nutné podobnou rekonstrukci provádět ručně. Kachel se nejprve otiskl do hlíny, odlil ze sádry a následně zkusmo sestavoval s předpokládanými chybějícími částmi. Druhou možností byla kresebná rekonstrukce, kterou však logicky od začátku zatěžovala poměrně velká nepřesnost v detailech. Dále bylo nutné kresbu přenést na dřevěnou fošnu a formu vyřezat specializovaným řezbářským nářadím.
Počítačový 3D tloskovský kachel vznikl obdobně jako třeba virtuální model Maurova relikviáře nebo tváře svatého Václava. Objekt, v tomto případě střep, byl podrobně nafotografován ze všech stran a úhlů.
Stačil k tomu kvalitní mobilní telefon. Následně byl metodou fotogrammetrie (více viz odkazované články) z pořízených dat vytvořen virtuální 3D model v počítačových programech OrtogOnBlender a RealityCapture. Experti k přesné modelaci využili nadstavbu Sculpting napodobující sochařské postupy. Mohli tak pohodlně vyzkoušet veškeré myslitelné varianty kachle bez nutnosti jakkoliv invazivně zasáhnout do nalezeného artefaktu.
Výsledný virtuální model je vícevrstvý – jednotlivé části lze jednoduše podle potřeby zobrazit, nebo vícevrstvý – jednotlivé přizpůsobitelný různým cílovým skupinám. Využít jej mohou badatelé, pedagogové, muzejní pracovníci i široká veřejnost. Transparentní struktura výstupu umožňuje jeho další případné revize, doplnění i využití v mezioborové spolupráci.
Do hmotné podoby byl model převeden 3D tiskem a z iniciativy Matěje Lipského vyrábí keramické kopie tloskovského kachle klienti Centra sociálních služeb v místní keramické dílně v rámci terapie.
