Praha – Žloutenkou typu A loni v tuzemsku onemocnělo 3255 lidí, zhruba pětkrát víc než o rok dřív. Podle údajů ministerstva zdravotnictví je to nejvíc na území ČR od roku 1984, kdy bylo pacientů o 17 víc. Nejvíc za posledních deset let je případů svrabu, pásového oparu nebo lymské boreliózy přenášené klíšťaty, meziročně přibylo také spalniček. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ).

Podle posledních informací SZÚ z poloviny prosince nárůst počtu případů žloutenky typu A zpomalil. „Počty případů vykázané v posledních týdnech zhruba od 45. kalendářního týdne mají sestupnou tendenci,“ uvedl ústav. Další podrobnou zprávu plánuje zveřejnit v úterý.

Od roku 2023 se v Česku výrazně zvýšily počty zachycených případů svrabu, kožního onemocnění způsobeného roztočem zákožkou svrabovou. Před třemi lety bylo případů víc než 9100, předloni necelých 9000 a v loňském roce počet nemocných překročil 11.700.

Nákaza se častěji šíří v místech, kde je nízká hygienická úroveň, jako jsou ubytovny, noclehárny, ale i nemocnice nebo sociální ústavy. U dospělých jsou vyrážkou nejčastěji postižená zápěstí, kůže mezi prsty, genitálie, oblast pupku, vnitřní strany stehen nebo kotníky. U dětí se vyrážka vyskytuje ve vlasech, na obličeji, na dlaních nebo chodidlech.

V posledních letech se vlivem covidových opatření některé choroby téměř nevyskytovaly, většina se ale už vrátila na počty před epidemií. Například spalniček, proti kterým jsou děti povinně očkované, bylo předloni 34 a loni 40 případů. V roce 2019 bylo případů v ČR téměř 600. Nemoc se projevuje horečkou, rýmou a kašlem a postupně typickou vyrážkou s malými skvrnami, které později tmavnou.

Téměř trojnásobný byl loni proti roku 2024 počet nakažených lymskou boreliózou, kterou přenášejí klíšťata, nemocných bylo loni 11.701. Klíšťovou encefalitidou se nakazilo loni 703 lidí, což je nejvíc za poslední tři roky.

Záškrt se v ČR nevyskytoval od roku 1996, nemoc se vrátila před třemi lety. Nákaza se nejčastěji projevuje jako těžká angína s šedavými pablánami v krku, které vedou k dušení. V loňském i předloňském roce bylo shodně po 11 případech.

Nejvíce za posledních deset let bylo také případů legionelózy, která se šíří nedostatečně ohřátou vodou, pásového oparu, infekční mononukleózy nebo streptokokových a jiných sepsí, tedy život ohrožujících otrav krve.

Naopak se meziročně více než desetkrát snížil počet nemocných s černým kašlem. Chorobou, proti které se v Česku začalo očkovat v roce 1958, předloni onemocnělo víc než 37.000 lidí, loni zdravotníci zaznamenali 3693 případů.

Počty infekčních chorob v předchozích letech:

Rok 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025
Černý kašel 627 667 752 1347 696 51 96 494 37.375 3693
Záškrt 0 0 0 0 0 0 5 7 11 11
Legionelóza 147 218 213 280 216 239 287 340 620 641
Svrab 4590 3711 3483 3570 2382 3306 5276 9167 8991 11.701
Spalničky 7 146 207 590 4 0 0 1 35 40
Klíšťová encefalitida 565 687 715 774 856 594 710 509 680 703
Lymská borelióza 4694 3939 4724 4105 3710 2831 3517 3270 4029 11.386
Mpox (dříve opičí neštovice) 71 0 23 16
Hepatitida A 930 772 211 240 183 210 70 66 636 3255
Hepatitida B 73 85 54 41 26 17 48 37 39 40
Hepatitida C 1104 992 1050 1138 770 552 921 1297 1447 1375
Hepatitida E 339 344 273 268 223 201 319 685 662 764
Infekční mononukleóza 1903 1912 1821 1833 969 764 1330 1379 1516 2526
Streptokovové a jiné sepse 1871 2046 1581 1535 961 943 1241 1741 1720 2201
Pásový opar 6737 6216 6091 6165 4465 3490 3344 3848 3768 8551

Zdroj: Státní zdravotní ústav – Informační systém infekčních nemocí (ISIN) 

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.