Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.
„Náklady nám budou růst rychleji než příjmy ve všech modelových scénářích, se kterými jsem se byl schopen seznámit. Prevence a zejména primární prevence je klíčem k tomu, aby se snížil ten nákladový šok, který zdravotnictví čeká,“ poznamenal ředitel Centra ekonomických a tržních analýz a člen Národní ekonomické rady vlády Aleš Rod.
Kromě investic do prevence experti zmiňují také potřebu zefektivnit systém a hledat další příjmy. Bez těchto změn dle nich hrozí omezení péče. Třeba poptávka po drahých inovativních lécích přitom rychle roste.
Například Asociace inovativního farmaceutického průmyslu usiluje o to, aby takzvané centrové léky mohlo užívat více pacientů. Patří mezi nejdražší položky hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Přípravky na předpis, které užívá většina lidí, se pak na nákladech zdravotní péče podílí zhruba dvanácti procenty.
Víc než polovina peněz šla loni – stejně jako v předchozích letech – do nemocnic. Právě tam by se podle ekonomů daly najít úspory. „Zvykli jsme si, že v každém okresním nebo krajském městě je téměř celá paleta zdravotních služeb, nicméně je to finančně neudržitelné,“ upozornil Rod.
Zanikají porodnice či akutní lůžka
K transformaci péče už nicméně pojišťovny přistupují. Kvůli nižšímu počtu porodů zanikly některé porodnice. V jiných zařízeních zase ubyla lůžka pro pacienty s akutními problémy a nahradila je ta pro následnou péči, která jsou levnější a do budoucna více potřebná.
Otázka dalších příjmů do oblasti zdravotnictví ale budí vášně. Návrh ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) a několika koaličních poslanců, který měl pacientům umožnit zaplatit si za lepší péči, zákonodárci odmítli.
„Bezesporu volba pacienta bude jeden z klíčových bodů programu, který budu chtít, aby byl hned v prvním roce volebního období prosazen,“ řekl dříve Válek. Návrh však ani neměl podporu celé koalice.
Opoziční ANO a SPD kritizovaly nedostatečné ukotvení toho, na co má pacient bezplatně nárok. Peněz je podle jejich zástupců v systému dost. „Musíme se podívat, kde ty peníze leží, kde se ztrácejí. To tahle vláda prostě neudělala, my to uděláme,“ nechal se slyšet člen výboru sněmovny pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO).
„Hovořit o tom, že ve zdravotnictví nejsou peníze, když se podíváte, jak se tuneloval Motol, je celkem úsměvné. Určitě bych nezatěžovala občany s tím, že by se jim zvyšovaly nějaké platby,“ prohlásila místopředsedkyně stejného sněmovního výboru Karla Maříková (SPD).
Všichni se ale shodují, že prevence a zlepšení zdraví obyvatel je oblastí, na kterou se stát musí více zaměřit – aby ubylo dlouhodobě nemocných na lůžku a přibylo těch, co se díky novým lékům budou moct zase vrátit do života.
