Aktual.: 6.05.2025 12:10
Praha – Mladé lidi trápí environmentální problémy, finanční nejistota nebo krize bydlení. Obávají se, že nebudou mít stejný životní standard jako generace jejich rodičů, zároveň vnímají tlak na výkon a velká očekávání od společnosti. Vyplývá to z výzkumu Národního institutu SYRI, který dnes na konferenci v Senátu představili jeho autoři. Mezi mladými podle autorů také převládá nedůvěra k české politice, vnímají i narůstající polarizaci společnosti a neochotu k debatě.
U environmentální krize podle autorů výzkumu mladí lidé vnímají, že je možné dosáhnout řešení, u dalších problémů už je podle nich řešení více vzdálené. Jako samostatný společenský problém zmiňovali dotazovaní i digitální technologie. Ty navíc mají podle respondentů tendenci některé z dalších problémů zesilovat. Ve výzkumu mladí zmiňovali i obavu z dezinformací, individualismus ve společnosti, nízkou toleranci a nerovná práva menšin. „Kritizují to, že ve společnosti nevidí nějakou solidaritu, pomoc od dalších lidí,“ řekla jedna z autorek výzkumu Veronika Tesařová.
Mladí lidé se podle výzkumu chtějí angažovat, ale ne přímo v politice. Spíše se kloní k budování komunity, které má podle nich větší vliv na společnost v jejich okolí. Cítí také, že nemají prostor se k některým tématům vyjádřit, ať už kvůli svému věku, nebo i kvůli tomu, že se musí věnovat svému ekonomickému zajištění a na aktivismus jim nezbývá čas. Podle autorů však rádi využívají příležitostí, které jim například škola nabídne.
Právě ve škole by mladí lidé rádi dostávali podle průzkumu více praktických vědomostí, a to zejména o péči o duševní zdraví, k finanční nebo digitální gramotnosti a práci s umělou inteligencí. Školu ale mladí vidí jako silnou instituci, které důvěřují a je pro ně důležitá při řešení řady společenských problémů. „Rovněž by si přáli, aby škola dávala více prostoru pro kritické myšlení, autentický dialog a společnou snahu o pochopení současného světa,“ uvedla vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová. Mladí podle ní vnímají důležitost vzdělávání a přistupují k němu i mimo školu, což ale otevírá cestu k různým nekontrolovaným vlivům.
Výzkum se uskutečnil na podzim loňského roku formou hloubkových rozhovorů. Odpovídalo v něm 33 lidí ve věku od 15 do 19 let a dalších 35 respondentů ve věku 20 až 24 let. Mezi respondenty byly zastoupeny všechny úrovně vzdělání. Otázky lidem pokládali studenti Masarykovy univerzity v Brně. Na průzkum by institut SYRI chtěl navázat kvantitativním dotazníkovým šetřením.
