Aktual.: 5.05.2025 14:25
Praha – Zástupci vlády, Parlamentu, hlavního města, policie a armády připomněli u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě začátek Pražského povstání proti nacistickým okupantům v květnu 1945. Položením věnců uctili památku padlých. Jedinou cestou k uchování svobody a demokracie je jejich společná obrana, řekl v proslovu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Povstání pomohlo českému národu vrátit si sebeúctu a získat respekt v očích spojenců, uvedla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Povstání vypuklo před 80 lety ráno 5. května.
Podle Vystrčila by dnešní setkání mělo vést k zamyšlení, jestli lidé své zkušenosti dokážou promítnout ve správné kroky v současnosti, aby měli dobrou budoucnost. Vlastenectví je nejen láska k národu a ochota bojovat za svou zem, ale také nesobectví, tolerance a úcta k menšinám, které v Česku žijí, k vlastenectví nepatří nenávist a zášť, řekl. „Proto prosím nebuďme sobci, buďme vlastenci,“ vyzval.
V boji za svobodu je třeba být jednotní, uvedl Vystrčil. Připomněl, že proti nacistům a za svobodu v roce 1945 společně s Čechy bojovali nejen Rusové a Američané, ale také Ukrajinci, Kazaši, Gruzínci, Rumuni nebo Belgičané. „Jediná možnost jak uchovat svobodu a demokracii je, že svobodný svět se spojí a bude svobodu a demokracii bránit společně,“ řekl. Také dnes je podle něj nebezpečí jedno a společné. „Pokud chceme obstát, tak bychom měli jít ve stopách těch, které si tady dnes připomínáme,“ dodal.
Pekarová Adamová řekla, že Pražské povstání bylo završením odbojové činnosti v Protektorátu Čechy a Morava. Účastníci povstání podle ní bojovali za kolektivní duši národa, které utrpěla šrámy za nacistické okupace. „Pomohlo nám vrátit sebeúctu v našich vlastních očích i respekt a uznání v očích západních spojenců,“ řekla o povstání. Povstalci podle ní bojovali za stejné hodnoty, za které dnes a denně bojují ukrajinští vojáci proti ruské okupační armádě.
Boj za svobodu a lidskou důstojnost nezná hranice času a státu, řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který na pietním aktu zastupoval vládu. „Pokud někdo někde na zemi bojuje za svobodu a právo na sebeurčení vlastního národa, je to i náš osobní boj a máme se ho zastat, ať už je to kdekoli, na Ukrajině nebo v jakémkoli jiném podobném konfliktu,“ dodal. Setkání zakončila čestná salva a státní hymna.
Český rozhlas Radiožurnál dnes první hodiny Pražského povstání připomněl také zpravodajskou historickou rekonstrukcí, která od rána předcházela pietnímu aktu. Její název Voláme všechny Čechy! odkazoval k výzvě, kterou rozhlas ve vysílání 5. května 1945 svolával lidi na pomoc do bojů o budovu na Vinohradské třídě.
Při Pražském povstání zahynulo podle různých údajů zhruba 3000 lidí. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránili mnohonásobně většímu krveprolití a vyvolali rychlejší příchod Rudé armády. Dnem nejtěžších bojů byl 7. květen, kdy v kritických chvílích přišla Praze nečekaná pomoc od Ruské osvobozenecké armády generála Andreje Vlasova, složené z bývalých rudoarmějců, kteří v německém zajetí vstoupili do nacistických služeb. Velitele povstání generála Karla Kutlvašra po komunistickém puči odsoudili na doživotí, perzekvováni byli také další představitelé povstalců.
Výročí Květnového povstání českého lidu je v českém kalendáři významným dnem. Ve čtvrtek si Česká republika společně s většinou evropských států připomene jako státní svátek den, kdy nacistické Německo 8. května 1945 podepsalo kapitulaci.
