Aktualizace: 06.03.2023 20:14
Ankara – Šest opozičních stran v Turecku se dnes shodlo na společném kandidátovi do nadcházejících prezidentských voleb. Bude jím Kemal Kiliçdaroglu, šéf hlavní opoziční Lidové republikánské strany (CHP). Největší prokurdská opoziční strana oznámila, že je o podpoře Kiliçdaroglua připravena jednat, informovala agentura Reuters.
Volby hlavy státu, jež se budou spolu s parlamentními volbami konat zřejmě 14. května, jsou považovány za zkoušku pro prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který je u moci již 20 let. Průzkumy předpovídají těsný volební souboj, opoziční aliance v nich má momentálně mírně navrch.
Shodu našla šestice opozičních stran poté, co se dnes k jednání o společném kandidátovi vrátila předsedkyně Strany dobra (IYI Parti) Meral Akşenerová, jejíž strana je podle průzkumů druhou nejsilnější opoziční stranou. Akşenerová minulý týden oznámila, že Kiliçdaroglua – kandidáta zbylých pěti stran opoziční koalice – nepodporuje.
“Na základě našich schůzek jsme se rozhodli, že Kemal Kiliçdaroglu bude kandidovat na prezidenta,” citoval Reuters Temela Karamollaoglua, předsedu jedné ze stran tvořících opoziční blok.
Čtyřiasedmdesátiletý ekonom a sociálnědemokratický politik Kiliçdaroglu stojí od roku 2010 v čele CHP, která je druhou nejsilnější stranou v zemi. V případě svého zvolení slíbil návrat k prosperitě a demokratickému parlamentnímu systému. Ve volebním klání by mohl těžit z potíží Erdoganovy administrativy, které se nedaří vymanit Turecko z několik let trvající hospodářské krize či z dopadů katastrofálního zemětřesení, které si začátkem února vyžádalo na 46.000 mrtvých a podnítilo kritiku ohledně nedostatečné pomoci státu.
Mithat Sancar – spolupředseda prokurdské opoziční Lidové demokratické strany (HDP), která není součástí opozičního bloku – uvedl, že jeho uskupení by mohlo Kiliçdaroglua podpořit po “čistých a otevřených” jednáních. “Naším jasným očekáváním je přechod k silné demokracii. Pokud se shodneme na základních principech, můžeme ho podpořit v prezidentských volbách,” řekl ve vysílání soukromé televize Habertürk.
Erdogan za dobu své dvě desítky let trvající vlády přetváří Turecko podle své vize zbožné a konzervativní společnosti a aktivní regionální mocnosti. Od volebního vítězství své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v roce 2002 nikdy nečelil tak vážnému volebnímu protivníkovi, uvedl Reuters.
Opozice kromě návratu k parlamentnímu systému slibuje v případě vítězství také obnovu nezávislosti centrální banky, která se řídí prezidentovým přáním udržovat nízké úrokové vazby. Ty sice podporují hospodářský růst, ale způsobují pokles hodnoty liry a zvyšují inflaci.
Opoziční strany těsněji spolupracují od svého úspěchu v místních volbách v roce 2019, kdy zbavily Erdoganovu AKP nadvlády nad Istanbulem, Ankarou a dalšími velkými městy v Turecku.
