Aktualizace: 07.09.2023 10:14
Berlín – Saský premiér Michael Kretschmer kvůli nelegální migraci podporuje dočasné obnovení kontrol na hranicích s Českem a Polskem po vzoru ostrahy německo-rakouských hranic, chce ale zároveň pomoci Polsku střežit pomezí s Běloruskem, přes které běženci do Evropy proudí. Řekl to v nočním rozhovoru s veřejnoprávní televizí ARD po zasedání premiérů německých spolkových zemí v Bruselu.
Současná německá opatření považuje Kretschmer za neúčinná, Sasko proto před týdnem výrazně zintenzivnilo namátkové kontroly na hranicích s Polskem a z části také s Českem. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová stálé kontroly odmítá, posílila ale spolupráci s českou a polskou policií.
Podle Kretschmera je logické, aby německá spolková policie mohla migranty a převáděče zastavovat přímo na hranicích. Poukázal při tom na to, že pašeráci převáží běžence do Německa v nebezpečných podmínkách v přeplněných osobních autech a dodávkách. “Spolková policie musí mít možnost ty lidi zastavit přímo na hranicích a deportovat do Polska, pokud je to možné. To je jedno z opatření, které možná polskou stranu přinutí více se angažovat,” řekl.
“Na druhé straně je ale potřeba, aby Německo pomáhalo, pomáhalo zajistit hranice s Běloruskem. Vidíme totiž, že přes ně přechází velmi mnoho lidí z nejrůznějších zemí s ruskými vízy. Převádějí je přes hranice a soukromé osoby je svými auty odvážejí do Německa,” řekl Kretschmer o pašerácích. Poznamenal, že převáděči takto na ruku dostávají za odvoz 3000 či 4000 eur (97.000 Kč).
Ve středu spolkovou vládu sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze k obnovení hraničních kontrol vyzval také Kretschmerův stranický kolega Friedrich Merz, který je šéfem opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Merz v parlamentním projevu řekl, že si nepřeje ostrahu, jaká byla před zavedením schengenského systému bez kontrol vnitřních hranic členských zemí, chce ale postupovat podobně jako s Rakouskem. “Hranice s Polskem a Českem je třeba kontrolovat tak, jako je tomu s Rakouskem,” řekl.
Německo obnovilo stálé kontroly na pomezí s Rakouskem v roce 2015 za vrcholu tehdejší migrační krize. Tyto kontroly, které od té doby ministerstvo vnitra opakovaně prodlužuje, nejsou plošné po celé délce hranic s Rakouskem, ale jen na vybraných přechodech.
Scholz a Faeserová obnovit kontroly nechtějí, jako řešení vedle těsnější spolupráce s českou a polskou policií vidí snadnější deportace. Spolková vláda se také rozhodla zařadit Moldavsko a Gruzii na seznam bezpečných zemí. Z obou těchto zemí podle vládního zmocněnce pro migrační dohody Joachima Stampa pochází přes deset procent žádostí o azyl, kteří migranti v Německu podávají.
Merz plánované rozšíření seznamu bezpečných zemí nepovažuje za dostatečné a rád by ho doplnil o severoafrické státy, jako jsou Tunisko a Alžírsko. Podobně se v ARD vyjádřil i Kretschmer. Ten rovněž řekl, že migrace je vážnější problém než energetická krize, proto je třeba jednat nadstranicky. “Hlavním tématem je podle mě azyl, druhým tématem pak energetická krize,” dodal.
Odpovědnost za kontroly německých hranic má spolková policie, zemské policejní útvary s ní ale běžně spolupracují. Sasko před týdnem spustilo rozsáhlou akci proti pašerákům, kdy v pohraničí s Polskem a z části i s Českem saská zemská policie provádí intenzivní namátkové kontroly. Tato akce by měla trvat asi tři měsíce. Vedle toho saská zemská policie podniká nárazové intenzivní namátkové kontroly na dalších úsecích hranic s Českem. Ve středu se takto zaměřila na krušnohorský region, kde ale žádného pašeráka neodhalila.
Migrační proud podle policie v posledních týdnech zesílil. Z velké části jde o občany Sýrie, Afghánistánu a Turecka, kteří do Německa míří po takzvané balkánské trase, a v čím dál větší míře opět také z Běloruska. Od ledna do července bez potřebných dokladů vstoupilo do Německa z polské strany 14.303 lidí, z české strany pak 7102 osob.
