Aktualizace: 23.12.2022 10:58
Brusel – Česko při vedení Evropské unie obstálo lépe, než se mnozí diplomaté domnívali před půl rokem na začátku předsednictví. Většina z nich oceňuje, že se Češi snažili téměř za všech okolností hledat jednomyslný souhlas všech 26 dalších zemí. V rozhovoru s ČTK to řekla česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá, podle níž předsednický tým splnil klíčový úkol a udržel jednotu unijních zemí v otázce další pomoci Ukrajině a tlaku na Rusko. Za zklamání naproti tomu považuje neshodu na rozšíření schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko.
Českému předsednictví se podařilo dovést evropský blok ke shodě na třech balíčcích sankcí proti ruskému režimu i ke schválení finanční pomoci pro Ukrajinu v celkové výši 18 miliard eur (asi 440 miliard korun). Jednání o těchto tématech byla podle Hrdé velmi složitá, ukázala však zároveň, že členské země mají přes různé postoje k detailům sankcí dále zájem pevně stát na straně Ukrajiny.
“Je velká vůle pokračovat. Všichni víme, že dokud prezidenta (Vladimira) Putina nezastavíme, nemůžeme umdlévat. Je pár nápadů, co by ještě mělo smysl udělat a ta příprava probíhá průběžně,” řekla česká diplomatka. Pokud se situace na Ukrajině výrazně nezmění, je podle ní téměř jisté, že EU se na desáté sadě sankcí shodne nejpozději do konce února, kdy válka vstoupí do druhého roku.
Právě v jednání o tématech spojených s válkou se projevila česká schopnost hledat řešení přijatelné pro všechny země. Snaha najít konsenzus byla podle Hrdé asi vůbec nejoceňovanější charakteristikou českého předsednictví.
“My jsme hleděli na to, aby se členské státy cítily komfortně, abychom nikoho do ničeho netlačili přes míru, protože to je potom kontraproduktivní,” prohlásila s odkazem na vyjednávání o sankcích proti Rusku. Ty se Čechům podařilo prosadit včetně omezení dovozu ruské ropy, které zpočátku nemělo podporu některých států.
Konsenzus se českým vyjednavačům předsednictví povedlo najít i u přijetí Chorvatska do bezhraničního schengenského prostoru. Naproti tomu Bulharsko a Rumunsko kvůli vetu ze strany Rakouska a Nizozemska neuspěly. “To mě osobně velmi mrzí. Vypadalo to nadějně a pak to najednou nedopadlo,” posteskla si. K přesvědčení skeptických zemí možná podle ní bylo potřeba víc času.
Praha vyhradila na předsednictví výrazně méně peněz, než v prvním případě v roce 2009. Někteří diplomaté mluvili o tom, že zvládnout vedení EU bude s bruselským týmem čítajícím kolem 250 lidí velmi těžké, když například předchozí francouzské předsednictví mělo několikanásobný rozpočet i personální kapacity. Čeští vyjednavači přitom zvládli dohodnout podrobnosti několika stěžejních norem z klíčového klimatického balíku nebo strop na ceny plynu, přičemž různá vyjednávání probíhala často v jednom dni.
“Byly momenty, kdy jsme byli vyčerpaní a skoro nespali a další den museli řídit schůze,” popsala. Prozradila při tom, že ji zlý sen o těžkém vyjednávání několik dní v řadě budil ze spaní kolem čtvrté hodiny ráno. Předsednictví se podle ní povedlo Česku zvládnout díky flexibilitě a velkému nasazení všech lidí z předsednického týmu včetně šesti desítek stážistů.
“Myslím si, že bruselská administrativa je překvapená tím, jak kvalitní úředníky a diplomaty máme,” řekla velvyslankyně, podle níž předsednický půlrok v metropoli unijních institucí výrazně zviditelnil českou diplomacii. Mnoha kolegům může úspěch pomoci prosadit se do Evropské komise či parlamentu, stážistům se zase cenná zkušenost může hodit ve státní správě a možná při příštím předsednictví za 13 let, soudí.
“Bude jen na nás, jak s tím naložíme,” dodala zkušená diplomatka, která končící předsednictví označila za vrchol své dosavadní kariéry.
