Svět volá po uklidnění napětí mezi Indií a Pákistánem, které se vystupňovalo vzájemným bombardováním příhraničních oblastí. Londýn a Peking se chtějí zapojit do snah o diplomatické snížení napětí. K podniknutí kroků k uklidnění situace vyzvala strany konfliktu také Evropská unie, Německo či Turecko. Americký prezident Donald Trump označil eskalaci konfliktu za „ostudnou“.
Vzájemné bombardování, které zahájila Indie, si ve středu ráno vyžádalo dohromady nejméně 34 mrtvých. Vztahy Indie a Pákistánu jsou vyhrocené po dubnovém útoku na turisty v indické části Kašmíru. Dillí obviňuje Islámábád, že se na činu podílel. Nynější konfrontaci pozorovatelé považují za nejhorší mezi sousedními mocnostmi za posledních zhruba dvacet let.
„Naším poselstvím by bylo, že jsme přítelem a partnerem obou zemí. Jsme připraveni je podpořit,“ řekl britský ministr obchodu Jonathan Reynolds stanici BBC. Indie a Pákistán podle něj mají zájem o stabilitu v regionu. „Všechno, co můžeme udělat, pokud jde o dialog a deeskalaci, jsme připraveni a schopni udělat,“ pokračoval britský ministr.
Britské ministerstvo zahraničí na svých internetových stránkách britským občanům nedoporučuje přibližovat se na vzdálenost menší než osm kilometrů k hranici mezi Pákistánem a Indií.
Po zmírnění napětí volá Evropská unie nebo Turecko
„Jsme připraveni spolupracovat s mezinárodním společenstvím a nadále sehrávat konstruktivní roli v uklidnění aktuálního napětí,“ řekl za Čínu na tiskové konferenci mluvčí tamního ministerstva zahraničí Lin Ťien.
Evropská komise vyzvala Indii a Pákistán ke zmírnění napětí. „Vyzýváme obě strany, aby projevily zdrženlivost a okamžitě podnikly kroky k deeskalaci,“ uvedl podle AFP mluvčí evropské exekutivy Anouar El Anouni.
Také nová německá vláda vyzvala k zamezení jakékoli eskalace a k ochraně civilistů. Německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že je v kontaktu s oběma zeměmi a že zřídilo krizovou skupinu, která má situaci „bedlivě sledovat“.
Turecko vyzvalo Indii a Pákistán, aby uprostřed vojenské eskalace jednaly se zdravým rozumem. Ankara varovala, že poslední vojenské akce vytvořily riziko totální války. Zdůraznila také svou podporu pákistánské výzvě po vyšetření islamistického útoku v indické části Kašmíru z 22. dubna.
Guterres vyzval k vojenské zdrženlivosti
Na situaci už dříve reagoval například americký prezident Donald Trump, který označil indické údery za ostudné a řekl, že věří v rychlé uklidnění situace. K maximální vojenské zdrženlivosti vyzval Indii a Pákistán generální tajemník OSN António Guterres.
Při indickém útoku v Paňdžábu a Pákistánem spravované části Kašmíru bylo podle Islámábádu mimo jiné sestřeleno několik indických letadel. Pákistán uvedl, že Indie v regionu „rozpoutala peklo“ a že zareaguje „v čase, na místě a způsobem, který si sám zvolí, aby pomstil ztrátu nevinných pákistánských životů a do očí bijící porušení své suverenity“.
Indie tvrdí, že útočila na infrastrukturu teroristů z organizací Džajše Muhammad a Laškare tajjaba, z nichž některé spojuje s útokem na indické turisty. Cílila prý na tábory, které sloužily jako náborová, indoktrinační a výcviková centra, odpaliště a sklady zbraní, a pečlivě vybírala bojové hlavice tak, aby nepřišli k újmě civilisté a civilní infrastruktura.
„Zpravodajské informace a monitorování ukazovaly, že se chystají další útoky na Indii, a proto byla nutná preventivní opatření,“ uvedl podle agentury Reuters tajemník na indickém ministerstvu zahraničí Vikram Misrí.
