Poslední dny Praze opět ukázaly, jak složitou diplomatickou disciplínou je obchodní vyjednávání se Stockholmem. Byť je Česko velmi důležitým zákazníkem švédského obranného průmyslu – opačným směrem tahle rovnice tak dobře nefunguje. Dlouhé vyjednávání o osmiletém prodloužení pronájmu gripenů ministerské úředníky vyškolilo. A není to zdaleka poprvé.
Už načasování bylo poměrně zarážející. Což ovšem vyšlo najevo až zpětně. V úterý 8. dubna ráno, když ministryně Jana Černochová (ODS) vyrážela se svým slovenským protějškem Robertem Kaliňákem (SMER) na cestu po několika českých zbrojovkách, vydala obrana po mnohaměsíčním mlčení informaci k průběhu vyjednávání o prodloužení pronájmu gripenů.
Pro osvěžení – rozhovory jsou to poněkud komplikované. Stockholm prý přišel s několika neakceptovatelnými nabídkami.
Návrhy české strany naopak podle důvěryhodných zdrojů odmítal přijmout nebo na ně dlouhou dobu vůbec nereagoval.
„Po náročných jednáních jsme nyní dospěli k variantě, která je pro Českou republiku významně výhodnější. Oproti původní nabídce jsme vyjednali slevu přibližně 25 procent,“ cituje nečekané dubnové oznámení Lubora Koudelku, vrchního ředitele resortní sekce vyzbrojování a akvizic.
O několik hodin později Černochová informuje o dalším kontraktu. Zdánlivě nesouvisejícím. Po návštěvě zbrojovky SVOS Přelouč vypouští informaci, že tam pro vojáky nakoupí několik jejích obrněných vozidel Mars 4×4. Podle zjištění Aktuálně.cz půjde celkově o šestnáct aut vyzbrojených raketovými komplety RBS-70NG.
Gripeny, stejně jako tyto protiletadlové zbraně, vyrábí švédský Saab. Je tak dost dobře možné, že jde o součást vyjednávání.
Tedy že Švédsko ustoupilo některým českým požadavkům a Praha mu na oplátku potvrdila, že si pořídí další jeho technologie. Už dnes totiž dvaatřicet kompletů RBS-70 používá raketová jednotka ve Strakonicích. Novinkou je i to, že místo čtrnácti supersoniků Gripen si jich bude armáda po roce 2027 pronajímat už jen tucet.
„Z našeho pohledu je aktuální švédská nabídka přijatelná. I s nižším počtem letounů zvládneme plnit úkoly ochrany vzdušného prostoru České republiky,“ reagoval Petr Čepelka, velitel Vzdušných sil Armády ČR.
Jak vypadá „velice konstruktivní diskuse“?
Aktuální vývoj v dohodě tak dokresluje, že Česká republika v tomhle spojeneckém vztahu dlouhodobě tahá za kratší konec. To se potvrdilo třeba už v květnu 2014, kdy ministerstvo obrany prodlužovalo pronájem gripenů na roky 2015 až 2027 za 21,4 miliardy korun.
Jenže kvůli tomu, že se kontrakt začal řešit pozdě a Praha vlastně jinou možnost než pronájem prodloužit neměla, Česko si příliš ústupků nedokázalo vyjednat.
Pronájem gripenů 2027 až 2035
- Počet strojů: 10 jednomístných + 2 dvojmístné
- Cena kontraktu: 16,7 miliardy Kč
- Nutná modernizace letounů: 3,9 miliardy Kč
Zdroj: Ministerstvo obrany ČR
Tentokrát to mělo být jiné. I proto se tým pod vedením náměstka Františka Šulce do akce pustil už v roce 2023. „Naše diskuse jsou velice konstruktivní a všichni máme zájem na jejich úspěšném dokončení. Předpokládáme, že dodatek smlouvy by mohl být uzavřen do konce letošního roku,“ zhodnotil pak Šulc rozhovory se švédskými kolegy loni v březnu.
Jeho přání se zdaleka nevyplnilo. Pokud všechno klapne a současnou švédskou nabídku Praha přijme, prodloužení kontraktu by měli úředníci podepsat do konce letošního září.
„Nejde o jednu věc, která by se dala zmínit jako konkrétní příklad. Vzhledem k tomu, že jednání pokračují, není správné ani taktické nyní sdělovat detaily. Chceme se nicméně více zaměřit na celkový koncept dohody, a co snad můžeme zmínit, je, že potřebujeme detailnější cenový rozklad nákladů na podporu a modernizaci,“ prohlásila už loni v létě Černochová, když měla specifikovat hlavní důvody své nespokojenosti s průběhem vyjednávání.
Obranná linka mezi Prahou a Stockholmem je zkrátka velmi citlivá. O to víc, že už mnoho let se upozorňuje na její nevyváženost. Za švédské technologie utrácí česká armáda dlouhodobě desítky miliard korun – kromě gripenů a raketových kompletů jde třeba o čerstvý nákup bojových vozidel CV90 nebo dřívější pořízení dělostřeleckých radarů Arthur nebo protitankových střel Carl-Gustav M3.
Opačně ale tenhle vztah příliš nefunguje. Českým produktům se ve větší míře do výzbroje švédské armády stále nedaří proniknout. Třeba v roce 2014, kdy Praha schválila prodloužení pronájmu gripenů za 21,4 miliardy korun, činila hodnota vojenského exportu z Česka do Stockholmu pouhých 116 milionů korun.
U chystaných dodávek a výroby 246 vozidel CV90 za šedesát miliard korun by si měl český průmysl podle dřívějšího slibu ministerstva obrany přijít na čtyřicet procent zakázky.
A byť dnes někteří politici tvrdí, že jde o nereálné číslo, podle informací Aktuálně.cz resortní úředníci očekávají, že na konci mnohaletého projektu a sečtení veškerých dodávek se slib naplní.
Překvapení ve vzduchu. Výroční let doprovodily gripeny (5. 4. 2017)
Překvapení ve vzduchu. Výroční let doprovodily gripeny. | Video: Jakub Plíhal, Aktuálně.cz
