Komerční prezentace Aktual.: 17.12.2025 11:55
Brusel – Finanční podpora bránící se Ukrajiny, návrh nového víceletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034, další rozšiřování unie, ale také její konkurenceschopnost v měnícím se světě nechybí mezi tématy prosincového summitu EU, který začíná ve čtvrtek v Bruselu. O podobě textu závěrů vrcholné schůzky jednají diplomaté už několik týdnů a na většině bodů panuje shoda. Jedna klíčová část dokumentu ale podle informací ČTK zůstává nenapsaná, pokračující spor by tak měla vyřešit až diskuse prezidentů a premiérů zemí bloku.
Summit by totiž měl rozhodnout o budoucí finanční podpoře Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské agresi. Klíčové je, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko mají k této variantě stále výhrady přes řadu jednání a snah o vyřešení jejich námitek.
Předseda Evropské rady António Costa nedávno účastníkům summitu napsal, že doufá jen v jeden jednací den. Později ale doplnil, že bez dohody o finanční pomoci Ukrajině se unijní prezidenti a premiéři nerozejdou a že je připraven jednat klidně tři dny. Česko bude zastupovat nový premiér Andrej Babiš, půjde o jeho první summit od jmenování předsedou vlády.
Costa na čtvrteční schůzku pozval i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.Ten se s klíčovými evropskými politiky viděl počátkem týdne v Berlíně a podle posledních informací promluví nyní zřejmě prostřednictvím videokonference. Jeho osobní účast však podle unijních zdrojů není stále zcela vyloučena.
Ukrajina má být podle plánu hned prvním tématem, do kterého se summit pustí. Následovat bude problematika rozšiřování EU, poté první debata o návrhu takzvaného víceletého finančního rámce, tedy budoucího víceletého rozpočtu EU, jehož návrhy předložila Evropská komise v červenci. U večeře by se mělo mluvit o geoekonomické situaci a konkurenceschopnosti unie.
Hlavní pozornost je ale zaměřena právě na další finanční podporu Ukrajiny na roky 2026 a 2027. Unijní prezidenti a premiéři kvůli výhradám některých zemí na konci října na summitu EU odložili rozhodnutí o využití zmrazených ruských aktiv právě až na nynější prosincové setkání.
Největší výhrady má Belgie, která se obávala možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění. Od ostatních zemí chce proto belgický premiér Bart De Wever záruky, že „pokud bude peníze nutné vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát“. Velikost podílu by se přitom rozpočetla podle hrubého národního důchodu (GNI) jednotlivých zemí. V případě celkové částky 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) by to podle listu zdrojů ČTK pro Česko znamenalo přibližně 89 miliardy Kč, premiér Babiš hovoří o 92 miliardách eur.
Evropská komise navrhla od minulého summitu další možnosti financování napadené země a připravila k nim i návrhy, například půjčku od Evropské unie. Ta by ale musela být schválena jednomyslně, což je podle mnohých nepředstavitelné zejména vzhledem k postoji Maďarska, které v uplynulém roce nepodpořilo žádné závěry summitu týkající se Ukrajiny.
Podle komise a například i podle Německa je tak stále jedinou reálně možnou variantou využití reparační půjčky, kde by po rozhodnutí summitu následně stačilo schválení kvalifikovanou většinou.
Princip přitom spočívá v tom, že na počátku ruské války na Ukrajině držel v Belgii sídlící mezinárodní depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU. Euroclear nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů EU. Unie by pak tyto prostředky použila k poskytnutí reparační půjčky, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska. Půjčka by přitom směřovala jak na vojenské, tak na rozpočtové potřeby Ukrajiny. Kyjev podle expertů tyto peníze nutně potřebuje nejpozději v dubnu.
Evropská komise přišla v posledních dnech s právními úpravami plánu ve snaze zajistit si podporu Belgie. Zemi ale podle všeho navržená ujištění stále nestačí. Belgické připomínky mají podle zdrojů ČTK více než 40 stránek. K Belgii se pak se svými výhradami minulý týden v pátek připojily Itálie, Bulharsko a Malta se společným prohlášením, v němž vyzvaly Evropskou komisi, aby prozkoumala „alternativní řešení s předvídatelnými parametry a výrazně menšími riziky“.
Ke kritikům se později přidalo i Česko, které má nového premiéra. Andrej Babiš zveřejnil v sobotu na síti X video s prohlášením, že Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny a že Česko nebude za nic ručit. Dnes na zasedání sněmovního evropského výboru již zněla jeho slova smířlivěji. Česko by podle něj v zásadě mohlo podpořit využití zmrazených ruských aktiv na půjčku Ukrajině na zajištění fungování státu, ale za určitých podmínek. Plně přitom musí být zohledněny belgické obavy a záruky poskytované členskými státy musí zůstat plně dobrovolné.
Podobně dnes hovořil i slovenský premiér Robert Fico, podle kterého by peníze ze zmrazených ruských aktiv měly být použity především na obnovu Ukrajiny. Fico před poslanci evropského výboru slovenské sněmovny rovněž zopakoval, že na nadcházejícím summitu nepodpoří žádné řešení, které by financovalo vojenské výdaje Ukrajiny.
Úvahy jsou přitom takové, že z 210 miliard eur by polovina měla jít na vojenské účely a polovina do rozpočtu Ukrajiny, tedy mimo jiné na obnovu a rekonstrukci země zničené ruskou agresí. Peníze by přitom Ukrajina měla dostávat postupně po částech, pokaždé by mělo být přesně jasné, na co půjdou a budou rovněž fungovat přísné mechanismy kontroly.
Pro rok 2026 by to tedy znamenalo 105 miliard eur, přičemž podle informací ČTK by „pro začátek“ stačilo pokrýt zárukami alespoň 50 procent této částky, nemuselo by tedy být nutné, aby ihned přislíbily záruky všechny země EU. Je to navíc i nepravděpodobné, protože některé země, jako například i Česko, za nic ručit nechtějí.
„Je na lídrech, aby rozhodli,“ uvedl nejmenovaný unijní zdroj s tím, že bude zřejmě opravdu obtížné dosáhnout konsensu. „Všichni si uvědomují obavy Belgie i to, co je pro Belgii v sázce,“ dodal tento zdroj. Reparační půjčku je sice možné schvalovat kvalifikovanou většinou, přehlasovat Belgii, kde se nachází většina zmrazených aktiv, ale podle zdrojů ČTK ostatní země nechtějí.
„Evropská rada zdůrazňuje naléhavou potřebu zajistit, aby Ukrajina zůstala odolná a měla rozpočtové a vojenské prostředky k tomu, aby mohla i v dlouhodobém horizontu uplatňovat své neodmyslitelné právo na sebeobranu a čelit a odradit ruskou agresi,“ stojí v článku sedm v návrhu závěrů summitu, který má ČTK k dispozici. Následující článek osm zůstává stále prázdný, protože se týká právě finanční podpory pro Ukrajinu, která stále není dořešená.
Již předem je nicméně opět jasné, že k části závěrů o Ukrajině se opět nepřipojí Maďarsko. Šéf unijních summitů nicméně doufá v podporu dalších 26 zemí.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
