
Letošní zima se v Česku zapíše jako nadprůměrně teplá a srážkově podprůměrná. V české krajině je nyní vody nedostatek a nemá příliš šanci se doplit – sníh totiž leží jen na horách. Ještě horší je ale situace u našich východních sousedů, na Slovensku.
Zatímco v Česku se závěr podzimu i první dvě třetiny zimy hodnotily jako srážkově průměrné, na Slovensku mají už od začátku loňského listopadu srážek málo. Na Slovensko totiž přicházelo výrazně méně tlakových níží, které jsou spojené se srážkami – a to vedlo k nedostatku dešťů.
První známky významnějšího sucha byly na Slovensku patrné už v polovině ledna. Zejména v horských oblastech dosáhly srážkové deficity za 90 dnů více než 100 milimetrů. A to se projevilo nastupujícím půdním suchem. V horských oblastech se přidal i faktor nízké, případně zcela chybějící sněhové pokrývky. K tomu všemu navíc přispěly opakované vpády teplého vzduchu od jihozápadu během druhého zimního měsíce.
Například koncem ledna se významnější sněhová pokrývka vyskytovala pouze ve vyšších horských polohách nad 1200 metry. Srážkové úhrny za leden dosáhly s výjimkou východního Slovenska většinou méně než 50 procent, ale v Hurbanově dokonce spadlo necelých 20 procent.
Únor sucho zhoršil
Během února se situace se suchem nezlepšovala, spíše naopak. Teploty v průběhu měsíce už nebyly tak výrazně nadprůměrné jako v lednu. Podobně jako do Česka, i na Slovensko pronikl v polovině měsíce studený arktický vzduch od severu. Ten byl ale suchý, takže nepřinesl žádné podstatně sněžení. A začátkem tohoto týdne po oteplení se situace se sněhovou pokrývkou ještě dál zhoršila.
Na Štrbském Plese leželo v úterý pouhých 28 centimetrů sněhu, na Chopku 91 centimetrů a na Lomnickém štítě 38 centimetrů. Konec února je přitom obdobím, kdy se množství sněhu a zásoby vody v něm uložené především v horských oblastech blíží ke svému sezónnímu vrcholu. Jenže například v povodí Váhu (po nádrž Nosice u Púchova) leželo začátkem týdne jen 70 miliónů metrů krychlových vody ve formě sněhu– a to jsou hodnoty, které téměř odpovídají dosud nejnižším hodnotám zaznamenaným v této části roku.
O moc lepší ale není ani situace v povodí Popradu, který odvodňuje velkou část Nízkých a Vysokých Tater. Z hlediska zásob sněhu se tak letošní zima zapíše jako jedna z nejchudších v historii.
Voda není
Ruku v ruce s nedostatkem srážek a vody z tajícího sněhu jdou i nízké průtoky, což vede k nezvykle nízkým stavům hladin vodních děl včetně velkých přehrad, jako je Liptovská Mara. Její naplněnost aktuálně dosahuje něco přes 40 procent. Její obnažené břehy nabízejí nezvyklé možnosti procházek, ale jsou i příležitostí k jejich vyčištění.
Poslední dva dny sice díky přechodu frontální vlny přinesly na většinu Slovenska srážky, které byly nejvýznamnější za celý měsíc, nicméně úhrny nebyly vzhledem k deficitu takové, aby ho významněji snížily. A problém je, že ani současné předpovědi a výhledy na březen nejsou z hlediska srážek příliš optimistické. Naznačují totiž spíše podprůměrné srážky, a navíc vyšší teploty, které zvýší intenzitu výparu.
A tomu napomůže i vývoj vegetace, který už bude díky nadprůměrným teplotám poměrně rychlý – což ale zase znamená větší spotřebu půdní vláhy rostlinami. Prakticky na celém území Slovenska je méně než 50procentní šance, že by se do poloviny dubna situace s půdní vlhkostí dostala do normálu. Zejména na jihozápadě země, která je z hlediska zemědělství nejvýznamnější částí republiky, je tato pravděpodobnost dokonce často nižší než 15 procent.
Problém pro pole i lesy
Do jara tak Slovensko vstupuje s výrazným až extrémním suchem ve srovnání s obvyklými hodnotami. A je vysoká pravděpodobnost, že vážné sucho může významně dopadnout jak na zemědělce, tak i lesníky. Pokud se povětrnostní situace nad střední Evropou výrazně nezmění a nepovede k přílivu vlhčích, na srážky bohatých vzduchových hmot, hrozí tak značné škody ve výše uvedených sektorech.
A další komplikace z hlediska dostupnosti vody může působit klesající hladina spodních vod i průtoky povrchových toků a samozřejmě i výrazně podprůměrná zaplněnost přehrad.
Oproti Slovensku je situace v Česku mírně lepší. Zejména v Čechách aktuálně podmínky sucha v půdě na mnoha místech nepanují, na druhé straně zejména východní Morava a Slezsko se pomalu blíží stavu na Slovensku.
Zásoby vody ve sněhu přitom podle posledního měření ČHMÚ odpovídají asi třetině dlouhodobého průměru pro tuto roční dobu. Nicméně i pro Česko platí, že by březen měl být teplotně nadprůměrný a srážkově podprůměrný – pokud se tyto výhledy naplní, lze čekat stoupající intenzitu sucha na většině území republiky. Nicméně je vhodné zdůraznit, že dlouhodobé prognózy srážek jsou v podmínkách střední Evropy zatíženy velkou nejistotou – jistá naděje na zmírňování srážkového deficitu tak zůstává.
Dlouhodobý výhled není optimistický
Nedávno vyšla mezinárodní studie, která varovala před dlouhodobým dopadem klimatických změn na Slovensku. Podle ní se tam během posledních padesáti let rozšířily velmi horké a suché podmínky. Prognózy do konce 21. století upozorňují na rozšíření horkých a suchých podmínek na celé území západního Slovenska, kde by tato země mohla čelit významným problémům pro současnou rostlinnou výrobu.
„Scénář s vyššími emisemi (pokud by se nedělala žádná opatření) by způsobil největší změnu agroklimatických podmínek a možná by celý region posunul do červených čísel,“ varují autoři. „Je ale nutné poznamenat, že různé klimatické modely dávají různé výsledky; směr změny je sice stejný, ale její rozsah se poměrně výrazně liší. Naopak výsledky pro scénář s nízkými emisemi naznačují, že 21. století by mohlo být pro zemědělskou produkci velmi příznivé.“