Aktual.: 17.03.2026 14:16
Praha – Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků, obchodních partnerů, dokončených transakcí i míst, kde působí. Aspoň jednou měsíčně si platformovou prací vydělává zhruba 145.000 lidí, tedy téměř tři procenta pracujících v zemi. Výsledky studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) ve Sněmovně na semináři o platformách představil jeho šéf Aleš Rod. Pravidla platformové práce v sedmadvacítce upravuje unijní směrnice. Z ní bude vycházet nový český zákon a novely zákoníku práce a dalších norem, které chystá ministerstvo práce.
„Platformová práce v ČR je naprosto zásadním komplementem trhu práce. Stala se viditelnou součástí české ekonomiky,“ uvedl Rod. Podotkl, že přes platformy už nepracují jen kurýři či řidiči. V nabídce jsou řemeslnické i grafické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Významný je průnik do zdravotnictví, podotkl ředitel CETA.
Podle studie víc než tři čtvrtiny platformových pracovníků tvoří muži, necelou čtvrtinu ženy. Víc než polovině lidí, kteří přes platformy pracují, je méně než 35 let. Každému osmému je nad 50 let. Pět až deset procent tvoří studenti, deset až 15 procent cizinci.
Pracovníci dělají přes platformu pět měsíců až rok. V průměru odpracují tři až čtyři hodiny denně, týdně 20 hodin. Desetina nejméně aktivních si v průměru vydělá týdně mezi 1600 a 4000 korunami, desetina nejaktivnějších pak 14.000 až 16.000 korun. Průměrný hodinový výdělek činí 280 korun. Česká minimální mzda je letos 134,40 koruny.
Největší boom zaznamenaly platformy za covidu. V roce 2020 počet jejich partnerů meziročně vzrostl o 51 procent, v roce 2024 o pětinu. Nových zákazníků bylo v posledních letech ročně o 13 až 15 procent víc, v covidovém roce 2020 o 63 procent víc. Předloni se počet dokončených transakcí přiblížil 12 milionům. Počet míst po Česku se rozšiřuje asi o desetinu ročně. Největší platformy působí skoro ve 300 lokalitách. Zvětšuje se tak spádová oblast místních podnikatelů, služby se navíc multiplikují. Po dovážce jídla následuje třeba budování doručovacích boxů s dalšími dodávkami zboží.
„Někteří lidé říkali, že platformy a jejich působení vysublimují s rozptýlením covidových virů, když se začneme znovu potkávat, ale ukazuje se, že o platformy jakožto spojovatele mezi nabídkou a poptávkou je velký zájem,“ uvedl Rod.
Pravidla platformové práce v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Ministerstvo práce připravuje po jednání se zaměstnavateli a odbory nový zákon o platformách a novely zákoníku práce a dalších norem. Předložit je plánuje v příštích týdnech. Ministr Aleš Juchelka (ANO) řekl, že ČR přebírá unijní předpis v minimalistické podobě a nebude k němu nic přidávat. Organizace zaměstnavatelů a podnikatelů to vítají. Podle Roda by nevhodná regulace mohla vést ke ztrátě příležitostí k příjmu pro lidi i pro podnikatele, ke snížení dostupnosti služeb a zboží, k přesunu činností do šedé ekonomiky či ke zvýšení nákladů, které by se promítly do cen.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
