Komerční prezentace Aktual.: 8.03.2025 23:17
Apeldoorn (Nizozemsko) – Výškař Jan Štefela byl po zisku stříbrné medaile na halovém mistrovství Evropy hrdý na to, jak soutěž zvládl psychicky. Když se napotřetí zachránil na 226 centimetrech, věřil, že další postupnou výšku 229 zdolá napoprvé. V rozhovoru s českými novináři jen litoval, že po nadějném skoku nezůstalo na stojanech i 234 centimetrů.
Nebylo to poprvé, kdy po trápení na jedné výšce přeletěl přes tu následující jak nic. „Já jsem s tím tak trochu počítal. Když cokoliv skočím na třetí, tak ta další bývá na první. My jsme to s trenérem věděli, podívali jsme se na sebe a on říkal: ‚To je ten skok‘,“ vyprávěl svěřenec Jaroslava Báby.
Právě na jeho cenný kov z Göteborgu 2013 dnes navázal, Bába byl tehdy na HME třetí. Třiadvacetiletý Štefela prožíval soutěž v transu, ale tentokrát měl emoce více pod kontrolou než jindy. „Hlídal jsem se, abych nebyl zbytečně zbrklý. Dneska jsem to psychicky zvládl velmi dobře,“ pochvaloval si.
Našel si čas povzbudit krajanku Amálii Švábíkovou, která v sousedním tyčkařském sektoru marně bojovala o obhajobu bronzové medaile. „Já zase nemám rád, když se zavřu do sebe. Pak moc přemýšlím. Snažím se jít do reality. Fandil jsem jí, ona fandila mně. Musel jsem to zkontrolovat, jak to vypadá,“ svěřil se novopečený vicemistr Evropy.
Útočil na zlepšení osobního rekordu, jeho jediný pokus na 234 centimetrech byl hodně nadějný. Sám nevěděl, co mu chybělo. „Před chvílí dávali ten pokus v televizi, jsem překvapený, že jsem ze sebe dostal něco takového na 234. Ten skok, kdybych to udělal správně, tak kdyby tam bylo 237, tak věřím, že to tam zůstane. Jsem zvědavý, kdy se mi to zase tak povede skočit,“ uvedl mistr Evropy ze šampionátu do 23 let z roku 2021, který má osobní rekord 230 centimetrů.
Po stříbrné soutěži měl krkolomnou cestu pro českou vlajku, s níž chtěl oslavovat. K ochozům pro ni šplhal po velodromu, který v hale Omnisport obklopuje atletickou dráhu. „V těch ponožkách to bylo celkem odvážné, Trošku jsem doufal, abych nehodil hubu, jak půjdu zpátky z toho kopečka. Ale dostal jsem vlajku, oběhnul jsem si medailové kolečko a užil jsem si to,“ líčil Štefela.
Při vítězném kolečku byl trochu rozpačitý. „Bylo to takové divné, že všichni na nás koukají, jak běháme s vlajkami. Jak říkám, je to takové moje poprvé a nevěděl jsem, jak se chovat, spíš jsem měl vnitřní radost,“ svěřil se první český medailista v Apeldoornu.
V neděli se chystá v hale podpořit kamaráda Tomáše Staňka, který bude v koulařském sektoru bojovat o pátou medaili z HME v řadě. „O tom žádná, to tady budu, to je náš bejček a věřím, že to zítra zandá,“ poznamenal. Po návratu se chystá do rodného Zátoru za rodiči a na místní závod. „Je tam ještě Valašská laťka, tam pojedu tradičně jako každý rok, akorát budu skákat z druhé nohy, abych se neunavil. To bude taková exhibice,“ plánoval.
Na velké oslavy není čas, za dva týdny ho čeká halové mistrovství světa. „Bude tam odveta s Olegem (Doroščukem). Musím říct, že dneska mu patří velká gratulace. Ukázal, že je výborně připravený a suverénně vyhrál,“ dodal Štefela.
