„Pokud by Babiš nebyl schopen uspokojivě řešit střet zájmů, pak bych se jeho jmenováním podílel na vzniku protiprávního stavu,“ uvedl při příležitosti 17. listopadu prezident Petr Pavel. Střet zájmů možného premiéra ale hýbe celou politickou scénou. A jak vysvětluje ústavní právník Jan Kysela v rozhovoru pro Aktuálně.cz, není jednoduché řešení. Babiš by se překvapivě mohl inspirovat třeba u PPF.
Zákon obecně říká, že politik – v tomto případě premiér – má svůj střet zájmů vyřešit do 30 dnů od jmenování. Jaký má tedy manévrovací prostor prezident Petr Pavel, když chce, aby Babiš v předstihu zveřejnil, jak střet zájmů vyřeší? Má to oporu v zákoně?
Jste prezident republiky a jste v situaci, kdy máte jmenovat předsedu vlády. V podstatě máte k dispozici asi deset a půl milionu lidí, ze kterých můžete vybírat. Je vcelku zřejmé, že množina osob bude mnohem užší. Ve skutečnosti všechno ukazuje na osobu jedinou. A ta jediná osoba má problém, o kterém se mluví už léta letoucí. A ten problém nemá dnes, kdy předsedou vlády není, ale bude ho mít první minutu poté, co se předsedou vlády stane.
Takže bez ohledu na to, co vám k tomu říká nebo neříká ústavní soud, pokud jste prezident republiky, který má jmenování v rukou, nepřijde mi svévolné zeptat se, jak hodláte vyřešit problém, který budete mít první vteřinu či minutu po jmenování. Když by to bylo tak, že prezident řekne: „Ještě než vás jmenuji, veškerý potenciální střed zájmu odstraňte – nejlépe tak, že prodáte Agrofert“, tak pak se můžeme bavit o tom, jestli to není přehnané a zda na to má prezident právo. Ale on v zásadě chce jenom informaci o řešení.
Jak to je s lhůtou třiceti dnů, do které je třeba střet zájmů vyřešit?
Ta je v zákoně spojená s pouze jednou situací. Ta je specifická a je otázkou, zda je vůbec relevantní, ale to by musel říct Andrej Babiš. S lhůtou je spojeno v zásadě to, že jste podnikatel, nebo člen statutárního orgánu, nebo dozorčího orgánu právnické osoby.
A teď jde o to, jestli je Andrej Babiš coby vlastník Agrofertu podnikatel. A na to se ta třicetidenní lhůta vztahuje. Zatímco jiné části – například obecná povinnost hlásit střet zájmu nebo účast na zadávacích řízeních – tam už žádná lhůta není.
Lhůta je tak spojená jen s jednou ze čtyř situací, které zákon o střetu zájmu upravuje. A Andrej Babiš by teoreticky mohl přinést patnáct stanovisek advokátních kanceláří, ze kterých plyne, že se tohle ustanovení na něj vůbec nevztahuje, protože on přece podnikatel není.
Zatím se zdá, že se rýsuje jen jediná možnost, jak střet zájmů vyřešit. Tedy prodat Agrofert. Vidíte i jiné řešení?
To jsou otázky spíš obchodního práva, do kterého já nevidím. Mluvívá se ale o zaslepených svěřenských fondech, které my sice upraveny legislativně nemáme, ale ta osoba může vzniknout podle zahraničního práva.
Například PPF nesídlí v Česku, papírově sídlí v Nizozemsku. Asi si nepomůžete, když přemístíte sídlo Agrofertu, protože právnická osoba bude pořád kontrolovaná členem vlády. Ale pokud byste ty svěřenské fondy zřídili podle zahraničního práva a převedli do nich právnickou osobu, zahraniční fondy by vám pak třeba tu zaslepenou formu umožnily. To by tedy mohlo být jisté řešení, ale je to dost mimo moji odbornost.
Z komunikace, kterou jsme v redakci vedli s ministerstvem vnitra, vyplývá, že Babiš Agrofert může prodávat v podstatě několik let…
Přesně tak. Lhůta se dá nastavit. Můžete něco udělat do třiceti dnů, ale pokud je zřejmé, že to do těch třiceti dnů nestihnete, tak máte komunikovat o tom, co činíte a proč to v dané lhůtě nestihnete.
A z toho potom plynou určité důsledky. Je obecně známo, co říká Andrej Babiš, tedy že Agrofert není rohlík na krámě, že ho nenabídne prvnímu člověku, který jde okolo a vytáhne z kapsy 90 miliard.
Takže teoreticky může Babiš Agrofert prodávat další čtyři roky…
V podstatě je to z hlediska našeho zákona možné. Je tam však problém, který já nejsem v tuto chvíli schopen rozpoznat, a to je kontext práva evropského.
Na převzetí Agrofertu je údajně už nějakou dobu připravována Babišova dcera Vivien. Převod na ni by ale řešením střetu zájmů nebyl, že?
Toto obecně není řešení, protože ona je osoba blízká. Možná by to mohla být kombinace s něčím dalším, ale těžko říct.
Jaké hrozí sankce za porušování střetu zájmů?
Ty sankce mohou být politické. Nebo může jít o sankce v podobě toho, že dostáváte dvěstěpadesátitisícovou pokutu. Nebo ta sankce spočívá v tom, že nedostanete dotace. Jsou to různé položky a každá z nich má vlastní mechanismus.
Jsou ale významově druhořadé ve srovnaní s těmi evropskými. Protože jestli dostanete pokutu 250 tisíc, nebo nedostanete, nebo jestli dostanete dotace, nebo nedostanete, to je vaše věc. Ale jestli z toho vzejdou nějaké důsledky pro Českou republiku, to už není tak úplně vaše věc.
Existuje vůbec v Evropě podobný případ střetu zájmů?
Tím si nejsem úplně jist. Přece jenom tenhle případ nebo příběh miliardářů, kteří přímo vstupují do politiky a ucházejí se o exekutivní funkce, není úplně obvyklý.
Pokud by prezident Pavel teď nejmenoval Babiše, protože by byl ve střetu zájmu, jaký bude další postup?
Musí něco dělat. Nemůže říct „tohohle nejmenuji a tím jsem skončil“. Pokud by se prezident rozhodl, že Babiše nejmenuje, tak musí vyvolat další jednání, jak tu situaci řešit. Primárně jde o jednání s hnutím ANO. Eventuálně pak bude jednat s dalšími politickými stranami.
Takže prostě hledáte nějaké řešení. A když ho nenajdete, tak se ocitnete v podobném bodě. To znamená, že zase máte k dispozici jen Andreje Babiše. Ale on ten bod je jenom zdánlivě podobný, protože jste mezitím vyčerpal všechny možné varianty politických alternativ. A na základě toho se nově rozhodujete.
A kdyby ani tehdy nebyl střet zájmů vyřešen?
To je těžká věc. Ale to, že byste nenašel nikoho, kdo by byl ochoten mít vládu, se kterou by se ucházel o důvěru v Poslanecké sněmovně, to považuji za dost nepravděpodobné.
„I když zemřu, budu mít střet zájmů.“ Takto Babiš mluvil po schůzce s prezidentem 12. listopadu
„I když zemřu, budu mít střet zájmů.“ Takto A. Babiš mluvil po schůzce s prezidentem 12. listopadu | Video: ČTK
