Jedním z vojáků, o kterém informoval britský deník The Telegraph s potvrzením ukrajinské rozvědky, je Pte Sarstev – bývalý vězeň, který v roce 2024 přišel o nohu. Přesto byl podle svých slov donucen vrátit se zpět na bojiště.
„Už jsme zaplatili krví. Tak co teď? Máme prostě ku*va umřít?“ říká ve videu, které získal britský deník. Další vojáci, převážně ze 126. motostřeleckého pluku, rovněž uvedli, že dostali rozkaz pokračovat v boji navzdory vážnému zdravotnímu postižení. Rozkaz měl vydat plukovník Kosťantynov Volodymyr Mykolajovyč.
Startsev rovněž uvedl, že mu ruský státní aparát neposkytl žádnou protézu a že si musel vojenské vybavení shánět sám. Plukovník Mykolajovyč mu podle jeho slov řekl, že vojáci z řad odsouzenců „by měli všichni chcípnout, do jednoho“.
„Zachází s personálem jako s kanonenfutrem“
Tato svědectví jsou dalším důkazem ruské opotřebovávací strategie, která sází na obětování vlastních lidských zdrojů ve snaze vyčerpat protivníka bez ohledu na vlastní ztráty. Nasazování zraněných vojáků však zároveň oslabuje bojeschopnost už tak přetížených ruských ozbrojených sil.
Ukrajinští představitelé tuto praxi odsoudili jako součást širšího problému uvnitř ruské armády, v níž jsou zranění vojáci odkládáni stranou a je s nimi zacházeno s naprostým pohrdáním.
„Tento případ není ojedinělý a ilustruje systémový problém ruské armády, která bez ohledu na ztráty plní cíle Kremlu a zachází s personálem jako s ‚kanonenfutrem‘,“ uvedla pro The Telegraph Olesia Horiajnovová, zástupkyně šéfa Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci.
Již dříve se objevily zprávy, že Rusko utrpělo v loňském prosinci katastrofální ztráty na bojišti, přičemž denně mělo zahynout až tisíc vojáků.
Nezávislé analýzy zároveň ukazují, že Rusko postupuje pomaleji než armády v zákopové válce za první světové války – poměr ztrát lidských životů je přitom srovnatelný. Za poslední dva roky Rusko obsadilo přibližně jedno procento ukrajinského území, a to za cenu více než půl milionu obětí.
Analýzy britského ministerstva obrany dříve odhadovaly, že by Rusku trvalo další čtyři roky a stálo by přibližně milion dalších obětí, než by silou obsadilo oblasti, které nyní požaduje v rámci mírových jednání.
