Aktualizace: 7.08.2024 17:40
Paříž – Postupem do semifinále olympijských her v Paříži potěšila kajakářka Anežka Paloudová i svou rodinu, která ji inspirovala svým výkonem v minulých dnech. Paloudovi pádlovali na kajacích 360 kilometrů po Seině do Paříže, kde podporují nejen pětadvacetiletou českou závodnici při jejím prvním startu pod pěti kruhy, ale i jejího snoubence Josefa Dostála, který v rychlostní kanoistice při čtvrté účasti na olympiádě útočí už na pátou medaili.
„Přijde mi to neskutečné, strašně inspirativní. Jsem ráda, že to vodácké srdce žije v celé naší rodině, byť z kajakářské rodiny nepocházím. Tu jsme začali vytvářet, až když jsem já a mí sourozenci začali pádlovat. Myslím, že nás to všechny hrozně strhlo, co oni předvedli a dokázali, plout sem po Seině skoro 400 kilometrů je za mě obdivuhodný výkon. Táta není ani vodák od narození,“ řekla Paloudová českým novinářům.
Na cestu se vydali její otec Tomáš, který je předsedou kanoistického klubu v Českém Krumlově, bratr Mikoláš a sestra Karolína. Ta se teď stará o stravu v apartmánu, kde Paloudová bydlí s kajakářem Dostálem. Plavbou připomněli všestranného českého sportovce Emericha Ratha, který se na podobnou pouť vydal před sto lety rovněž na hry v Paříži. Přidal se k nim Ondřej Kosek z Broumova, kde Rath žil. Po břehu je doprovázela Paloudové maminka Marcela.
Když vyráželi na cestu, byla kajakářka ještě v Česku. „Bylo to při zahájení olympiády, v tu chvíli jsem startovala na mistrovství republiky. Komunikovali jsme spolu telefonicky nebo přes sociální sítě jsem četla o jejich cestě. Jejich vtipnými zápisky jsem bavila celé okolí. Prožívala jsem to hodně,“ uvedla.
Nápad se zrodil dlouho dopředu. „Řekli mi to na Vánoce. To jsem ještě nebyla na olympiádu kvalifikovaná. Tatínek mi říkal, že mi věří. Já jsem tomu sama moc nevěřila. Neměla jsme pocit, že bych byla jednou z favoritek, že bych měla vyjet jedno z těch dvou míst, které v Evropě byly,“ řekla Paloudová.
Proto zvažovala, že by se k nim případně přidala. „Hrozně jsem přemýšlela, kdybych si olympiádu nevyjela, jestli bych se dokázala utrhnout z přípravy na mistrovství světa a jela s nimi. Chtěla bych je svou přítomností podpořit a sdílet to s nimi,“ konstatovala.
Snoubenec Dostál měl pro jejich výkon slova uznání a usmíval se, že by to asi nezvládl. Paloudová si věřila více. „Jsem holka z divoké vody, zvyklá na větší polní podmínky. Věřím si, že by to bylo náročné, ale když vidím, s jakou grácií to zvládli mí rodinní příslušníci, kteří na vodě běžně netráví tolik času, tak bych to s lehkým sebezapřením dokázala,“ prohlásila.
Strastiplná cesta příbuzných jí oživila přípravu řadou příběhů. „Jednou byli zatčeni policií. Jednou na ně byla přivolána, když chtěli projet plavební komorou, což je ve Francii zakázané. Ale mě nejvíc dostalo, jak si naplánovali cestu. Začátek řeky byl potůček s větším množstvím stromů než vody, takže se jim prodloužila a zkomplikovala. Jet 60 kilometrů na vodě je jedna věc. A jet 60 kilometrů s tím, že každou chvíli vylézáte, přetahujete loď a zase nalézáte, tak to pocitově udělá 180 kilometrů. A to je fakt hrozné,“ řekla Paloudová.
Přeje si, aby byla podobně inspirativní v budoucnu pro své děti. „Nechci to plánovat. Ale pokud s Pepou budeme mít potomka a doufám, že budeme mít spolu potomka, tak bych chtěla být pro něj tak inspirativní, jako jsou pro mě mí rodiče,“ dodala.
