Stovky tisíc lidí po celé Itálii vyšly v pátek do ulic demonstrovat za svobodnou Palestinu a proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Akci zorganizovaly největší italské odbory, které vyzvaly ke stávce v solidaritě s mezinárodní flotilou, jejíž účastníky zadržela tento týden izraelská armáda na cestě s humanitární pomocí do Gazy.
V pátek se do Itálie odpoledne vrátili čtyři členové národního a Evropského parlamentu, kteří byli zadrženi při izraelském zásahu proti flotile plující do Pásma Gazy. Po přistání vyzvali k rychlému propuštění dalších členů flotily, napsala agentura ANSA.
Čtveřice italských zákonodárců přistála v pátek odpoledne ve Fiumicinu nedaleko Říma. Vítali je tam starosta Říma Roberto Gualtieri, šéfka opoziční Demokratické strany Elly Schleinová a další opoziční politici. „Myslíme teď na další aktivisty, aby se dostali na svobodu, co nejrychleji,“ uvedl poslanec Arturo Scotto. Senátor Marco Croatti uvedl, že zákonodárci neměli privilegované postavení, ačkoliv patřili k nejrychleji deportovaným členům flotily z Izraele. Plavby se zúčastnili kvůli „diplomatické roli“, kterou mohli sehrát a aby vzbudili pozornost italských úřadů.
Dohromady bylo na palubě lodí flotily podle agentury ANSA zhruba 40 italských občanů včetně novinářů, představitelů občanských organizací či islámských uskupení. Zadrženo bylo během zásahu izraelských sil dohromady na 470 lidí, uvedl právní tým, který pomáhá flotile.
„Je to krásný den mobilizace a stávky s vysokou účastí, která ukazuje, že Itálie je lepší než ti, kteří jí vládnou,“ citovala agentura ANSA šéfku opoziční středolevé Demokratické strany Elly Schleinovou. „Je to stávka za Gazu a za svobodnou Palestinu,“ dodala. Mezi téměř pěti sty účastníky humanitární flotily, která vyplula 1. září z Barcelony, byli i čtyři italští zákonodárci.
Kvůli stávce byla v Itálii zrušena řada vlakových spojů v Římě, Miláně či Turíně a další nabíraly velká zpoždění, zavřené zůstaly některé školy a zrušeno bylo i několik vnitrostátních letů, napsala agentura ANSA.
Italská premiérka Giorgia Meloniová už ve čtvrtek výzvu ke generální stávce odsoudila. Místopředseda vlády a ministr dopravy Matteo Salvini vzkázal šéfovi největších italských odborů Mauriziovi Landinimu, že za stávku ponese důsledky. Podle úřadu, který má v zemi na starost dohled nad stávkami, je protest nelegální, protože nebyl nahlášen v řádném předstihu.
Stávku vyhlásily největší italské odbory CGIL ve středu, kdy izraelská armáda začala zásah proti flotile více než čtyř desítek lodí, jež se snažily dovézt humanitární pomoc do Gazy. Akce měla upozornit na katastrofální podmínky, v nichž žijí palestinští civilisté kvůli masivnímu izraelskému bombardování a kvůli tomu, že Izrael do Pásma Gazy s asi dvěma miliony obyvatel jen omezeně vpouští kamiony s potravinami a zdravotnickým materiálem.
Demonstrace se konají v Miláně, Římě, Janově, Benátkách, Pise a také na Sicílii či na Sardinii. Protestující zablokovali už ráno i cestu do přístavu v Livornu či Neapoli, na několika místech blokovali silnice a ve Florenci, Katánii či Perugii koleje. Mnozí vyšli do ulic s palestinskými vlajkami a různými transparenty, na nichž se často objevovaly nápisy Svobodná Palestina či Zastavte genocidu. Z té viní Izrael řada zemí a totéž uvedla v září i nezávislá vyšetřovací komise OSN. Letos v srpnu panel OSN oznámil, že v Gaze je hladomor. Izraelská vláda odmítá obvinění z genocidy i to, že by v Gaze byl hladomor.
V italské metropoli přišlo podle dopoledních policejních odhadů demonstrovat přes 60 tisíc lidí (podle organizátorů asi 300 tisíc), v Miláně přes 50 tisíc (podle organizátorů 100 tisíc). V Turíně, kde se část radikálních demonstrantů střetla s policií, vyšlo do ulic také přes 50 tisíc lidí a v Neapoli asi o deset tisíc méně. Na Sicílii se podle šéfa tamních odborů manifestací zúčastnilo přes 150 tisíc Italů a dalších 30 tisíc lidí demonstrovalo v Cagliari na Sardinii. Manifestace organizují také studenti na univerzitách v Miláně, Římě či Turíně.
Někde se konaly protesty už ve čtvrtek, kdy v Turíně radikální protestující poničili budovu střediska OGR, v němž v pátek na vědecko-technické konferenci vystoupila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
