Stovky Palestinců demonstrovaly v úterý na severu Pásma Gazy za ukončení války a proti teroristické skupině Hamás. Šlo o vzácný projev nesouhlasu s teroristickým hnutím, které v pásmu vládne. Podle deníku The Guardian byla tato demonstrace patrně největší od začátku izraelské ofenzivy zahájené po přeshraničním útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael 7. října 2023.
Za „mimořádně neobvyklou situaci“ označil demonstraci i blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. „Je to úplně jiný kontext, než když vidíme demonstrace v Izraeli, natož někde ve svobodném světě na Západě, v západní Evropě a podobně,“ podotkl.
„Je to zhruba stejný model, jako demonstrace v autoritářských systémech, v Rusku, Číně, tuctech nesvobodných států v Asii nebo v Africe. Je to věc, která u lidí, kteří na tu demonstraci přišli, vyžaduje úplně jinou úroveň odhodlání a statečnosti, a možná i zoufalství,“ dodal zpravodaj ČT.
„Hamás v době své vlády – a ta vláda formálně neskončila – běžně oznamoval, že popravil, oběsil nebo zastřelil ty, které on nazývá ‚sionistickými špiony, kolaboranty‘. Lidé, kteří byli naladěni opozičně proti Hamásu, mohli být snadno označeni za kolaboranta s Izraelem a mohlo s nimi být naloženo poměrně tvrdým způsobem,“ přiblížil Borek.
„Ať Hamás vypadne“
Sever Pásma Gazy je válkou nejzdevastovanější částí oblasti. Z většiny budov na tomto hustě zalidněném území zbyly jen trosky a obyvatelé kvůli bojům museli opustit své domovy, řada lidí se od začátku války musela stěhovat opakovaně.
„Ven, ven. Ať Hamás vypadne,“ skandovala část demonstrantů podle příspěvků na platformě X. Na transparentech bylo napsáno „dost bylo válek“ a „nechceme válku“. Záběry pořízené v obci Bajt Lahíja zachycovaly lidi protestující mezi zničenými domy.
Videa z protestů se začala šířit v úterý večer a agentura Reuters o nich ve středu informovala s tím, že se jí podařilo ověřit místo konání, ale nikoliv datum. Řada videí a snímků protestů z místa sdílených na sociálních sítích však uvádí datum pořízení 25. března, tedy úterý. Podle The Guardian se protesty konaly před indonéskou nemocnicí v Bajt Lahíji.
„Byla to zčásti spontánní, ale zároveň – vzhledem k napsaným transparentům – ne zas tak úplně spontánní demonstrace, určitá příprava tam byla,“ řekl Borek. „Byla to demonstrace, která byla zčásti živelná, neměla charakter protestu organizované politické síly, ale spíše živelného protestu neorganizované politické síly, zejména některých rozvětvených klanů, kmenů, rodin, specificky v oblasti Bajt Lahíja, což je severní čtvrtina této enklávy. Následně se objevily zprávy, že podobné protesty probíhají i jinde, v jižní části Pásma Gazy,“ dodal.
„Je to věc, která je mimořádná, podobné informace a záběry takovýchto demonstrací se objevily v lednu 2024, ale od té doby nic podobného,“ upozornil zpravodaj ČT. „Může to být známkou oslabení, ochabnutí sevření Hamásu nad Pásmem Gazy.“
Konec příměří
Statisíce Palestinců, kteří před válkou, při níž podle Hamásem ovládaných úřadů v Pásmu Gazy dosud zahynulo více než padesát tisíc Palestinců včetně zabitých ozbrojenců, uprchli na jih pásma, se po lednovém příměří vrátily do svých zničených domovů na severu.
Izraelská armáda ale před týdnem obnovila po celém Pásmu Gazy rozsáhlé vzdušné údery, namířené podle ní proti teroristům a politickým činitelům Hamásu. Po dvou měsících tak Izraelci ukončili příměří ve válce, kterou proti hnutí vedou v odvetě za jeho teroristický útok na jihu Izraele z října 2023, při němž Hamás a jeho spojenci pozabíjeli dvanáct set lidí a přes 250 unesli jako rukojmí.
Podle poslední bilance úřadů kontrolovaných Hamásem zahynulo od zahájení nové izraelské operace více než sedm set Palestinců, podle tvrzení Hamásu většinou žen a dětí. Informaci nelze nezávisle ověřit.
