Víza do Spojených států pro kvalifikované zahraniční pracovníky budou ročně stát sto tisíc dolarů (asi dva miliony korun), uvedl v pátek podle agentur americký prezident Donald Trump. Na toto oznámení zareagovaly některé velké technologické společnosti tím, že varovaly své zahraniční pracovníky, aby neopouštěli USA, nebo je vyzvaly, aby se urychleně vrátili.
Tato změna v legislativě by mohla zasadit velký úder právě technologickému sektoru, který je ve velké míře závislý na kvalifikovaných pracovnících z Indie a Číny a který z velké části financoval Trumpovu prezidentskou kampaň, podotýká agentura Reuters.
Společnosti Microsoft, JPMorgan a Amazon reagovaly na oznámení tím, že zaměstnancům s tímto typem pracovních víz doporučily zůstat ve Spojených státech, jak vyplývá z interních e-mailů, do kterých Reuters nahlédl. Zaměstnancům s vízy H-1B, kteří se nacházejí mimo USA, tyto technologické firmy doporučily, aby se vrátili předtím, než vstoupí nové poplatky v platnost v sobotu o půlnoci místního času (v neděli 06:00 SELČ).
Reakce přišly i z Jižní Koreje a Indie
Ozvala se rovněž indická organizace Nasscom zastupující odvětví informačních technologií. Obává se, že zavedení nového ročního poplatku za žádost o vízum H-1B by mohlo narušit globální činnost indických technologických společností, které vysílají kvalifikované odborníky do Spojených států.
Také jihokorejské ministerstvo zahraničí oznámilo, že vyhodnotí dopad změn v americkém vízovém programu H-1B na tamní společnosti a profesionální pracovníky, kteří chtějí vstoupit do USA.
Zpřísnění imigrační politiky
Od svého nástupu do úřadu v lednu zahájil Trump rozsáhlé zpřísnění imigrační politiky, včetně opatření k omezení některých forem legální imigrace. Vízový program H-1B určený pro kvalifikované zahraniční pracovníky, například vědce nebo programátory, jim umožňuje pracovat ve Spojených státech po dobu tří let, tu lze případně prodloužit na let šest. Víza platí zahraničním specialistům zaměstnavatelé, píše AFP.
Trump se proti tomuto programu vymezoval už během svého prvního prezidentského mandátu. Odůvodňoval to tím, že chce dát přednost americkým pracovníkům a že jde o nástroj technologických firem k najímání levnějších zahraničních zaměstnanců. Také agentura AP píše, že díky využití víz H-1B příslušné podniky zaměstnávají lidi, kteří jsou ochotní pracovat za 60 tisíc dolarů (asi 1,24 milionu korun) ročně, což je o dost méně než hladina platů amerických specialistů.
Trumpova hrozba zpřísnit pravidla pro víza H-1B se stala hlavním bodem sporu s technologickým průmyslem, který přitom přispěl miliony dolarů na jeho prezidentskou kampaň. Šéfové některých technologických gigantů byli letos hosty na Trumpově inauguraci.
Práci pro Američany, ne cizince, žádá ministr obchodu
Nyní prezidentova administrativa chce, aby velké technologické firmy v USA zaučovaly Američany, nikoli cizince. „Pokud chcete někoho vyškolit, vyškolíte mladého absolventa jedné z velkých univerzit v naší zemi, vyškolíte Američany a přestanete dovážet lidi, aby nám brali práci,“ prohlásil v pátek ministr obchodu Howard Lutnick, když stál po boku šéfa Bílého domu v Oválné pracovně. Dodal, že všechny velké podniky s tím souhlasí, píše AP.
Počet žádostí o víza H-1B v posledních letech výrazně vzrostl. Administrativa předchozího prezidenta USA Joea Bidena jich přitom podle AFP schválila nejvíce v roce 2022. Naopak největší počet zamítnutých žádostí byl v roce 2018, tedy v době Trumpova prvního funkčního období.
Vízový program H-1B byl podle AP vytvořen v roce 1990 a funguje prostřednictvím loterijního systému. Letos byla společnost Amazon zdaleka největším příjemcem víz H-1B s více než deseti tisíci udělenými. Následovaly firmy Tata Consultancy, Microsoft, Apple a Google, vyjmenovala AP.
