Před necelými dvěma týdny vstoupila v platnost nová vlna amerických sankcí, které mají za cíl omezit příjmy Ruska z prodeje ropy. To, co tento balík sankcí odlišuje od všech předchozích, je jeho šíře. Spojené státy se tímto krokem snaží omezit celý dodavatelský řetězec ruské ropy do zahraničí.
Lednový balík protiruských sankcí se nově vztahuje i na dceřiné firmy dříve sankcionovaných ropných společností Gazprom Něfť a Surgutněftěgaz, 183 lodí ruské „stínové“ flotily a dvě pojišťovny Ingosstrach a AlfaStrachovanije.
Ruský export ropy se v loňském roce zvýšil, a to zejména do Číny a Indie, které se staly klíčovými odběrateli Ruska. Výnosy přitom pomáhají Moskvě financovat válku na Ukrajině. A nešlo jen o export ropy, podle analytiků ruského lodního průmyslu činil tok všech nákladů po severní mořské cestě za prvních osm měsíců roku 2024 celkem 23,6 milionu tun, což je o 0,6 milionu tun více než za stejné období roku 2023. K hlavnímu nárůstu došlo u vývozních dodávek LNG, které překročily předloňské hodnoty o 1,3 milionu tun.
K přepravě Rusko používá tankery tzv. stínové flotily, nově spadající pod americké sankce, ke kterým se záhy přidala i Velká Británie. Rusku se dařilo svou stínovou flotilou obcházet mezinárodní sankce a ropu nadále vyvážet bez omezení.
Ruská stínová flotila pod tlakem
Stínová flotila je tvořena tankery, které nejsou registrovány v Rusku, ale často plují pod vlajkou Panamy, Marshallových ostrovů nebo třeba Libérie. Tím jsou osvobozeny od větších přepravních kontrol, přísnějších pojišťovacích podmínek a nejsou odmítány v přístavech kvůli porušování sankcí. To se mění s novým sankčním balíčkem, do kterého takové tankery spadají. Nová omezení představují komplikace pro země jako Čína a Indie, kterým spolupráce s Rusy může nově přinést řadu rizik. Hrozí jim ztráta reputace neutrálního státu, horší pozice při sjednávání západního pojištění nebo financování.
Analytik Phillips O’Brian si vysvětluje načasování nových sankcí tak, že nikdy nebyly pro Spojené státy prioritou, protože nechtěly Rusko poškodit tak, aby drasticky ovlivnily cenu ropy. Zvláštní zmocněnec české vlády pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška zase příčinu lednových sankcí vidí v nastupující administrativě Donalda Trumpa. „Častým mýtem je, že Trump je Putinův přítel. Přitom jeho hlavním cílem bude zvýšit prodej americké ropy a plynu do světa a sankce vůči ruské ropě rozhodně tomuto zájmu neškodí,“ říká Bartuška.
Ceny ropy po úderu sankcí prudce vzrostly
Trhy na nové sankce reagovaly prudkým nárůstem cen ropy. Severomořská ropa Brent se po oznámení nového balíčku sankcí vyšplhala k 81 dolarům za barel a je nejdražší za poslední čtyři měsíce. To se nelíbí především maďarské vládě, která chce se svými spojenci ve střední Evropě jednat o tom, jak cenu suroviny opět snížit. Omezení dodávek ruské ropy povede podle Budapešti k růstu cen pohonných hmot pro řidiče v celém regionu. Nasnadě je Slovensko, jehož vládní představitelé podnikli v posledních týdnech cesty do Moskvy. Premiér Robert Fico se tam potkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Nikoho, kdo s Rusy neobchoduje, se to nedotkne, a pokud se někdo ohrazuje vůči těmto sankcím, tak asi spíš něco říká o vlastním politickém směřování než o reálném strachu z nárůstu cen,“ říká k obavám maďarské vlády Václav Bartuška. A pochvaluje si sankční politiku Evropské unie, která nevedla k masivnímu zdražování benzinu ani dieselu v Evropě. „Když se podíváme na cenu benzinu dneska na pumpě a před třemi lety, tak je víceméně stejná. A to někteří předpovídali, že bude stát 150 korun na litr,“ doplňuje Bartuška.
Rusko by mělo americké sankce pocítit brzy. „Neexistují žádné možnosti, jak (sankcionované tankery) rychle nahradit,“ říká zdroj agentury Reuters. Tankery, na které se vztahují nová omezení, přepravovaly asi 22 procent ruského vývozu ropy. Analýza společnosti Citigroup poukazuje, že ve skladovacích zařízeních se mohou hromadit miliony neprodaných barelů, ohrožena je přeprava až 800 tisíců barelů ruské ropy denně.
Ruské arktické plány
Odhaduje se, že Arktida ukrývá až 22 procent všech dosud neobjevených světových zásob ropy. Rusko kontroluje přibližně polovinu arktického pobřeží a má dominantní podíl na zásobách ropy a zemního plynu v regionu. V uplynulém desetiletí investovalo značné prostředky do přístavů, infrastruktury a lodí, aby rozvíjelo a chránilo severní mořskou cestu, která je klíčová pro lodní přepravu ruské ropy.
Vladimir Putin v roce 2022 představil plán, který původně předpokládal, že po severní mořské cestě se bude přepravovat na 225 milionů tun nákladu ročně. To zahrnovalo i očekávanou roční těžbu až sta milionů tun ropy z megaprojektu Vostok Oil na poloostrově Tajmyr, který v současnosti rozvíjí Rosněfť. Vostok Oil je největším ropným projektem, který byl kdy v Rusku realizován. Počítá s výstavbou velkého terminálu pro vývoz ropy, který bude propojen několika ropovody s 13 novými ropnými poli s celkovými zásobami 6,5 gigatuny ropy. Těžba měla být spuštěna koncem loňského roku, ale nakonec byla posunuta na rok 2026.
