Byla to poslední země, kde sovětské stíhačky MiG-21 tvořily páteř a symbol taktického letectva. V pátek 26. září se už ale i Indie rozhodla jejich provoz ukončit a stroje po 62 letech posílá do muzea. Tím končí éra tohoto stroje vůbec. Předtím, než ze Švédska dorazily gripeny, na něm stála i vzdušná obrana České republiky.
„MiG-21 není jen letadlo nebo kus techniky. Je to důkaz hlubokých vazeb mezi Indií a Moskvou,“ prohlásil indický ministr obrany Rádžnát Singh. Jde o jednu z vět jeho dlouhého a silně emotivního projevu, kterým se v pátek 26. září 2025 na základně ve městě Čandígarh loučil se zastaralými stíhačkami.
Letectvo, které nyní používá ruské stroje MiG-29, Su-30 či západní stíhačky Mirage 2000 nebo Dassault Rafale, létalo na „jedenadvacítkách“ od roku 1962. Z hlediska indického patriotismu se stíhačky s emblematickou špičkou staly symbolem třináctidenní války s Pákistánem v prosinci 1971. A ještě v únoru 2019 se migy zapojily do leteckých útoků na výcvikové kempy teroristů v pákistánském Balakotu.
„Když dnes doprovázíme MiG-21 na jeho odchodu, mám pocit, že se loučíme s kapitolou, která se zlatým písmem zapíše do historie vojenského letectví,“ procítěně hlásil indický ministr Singh do reproduktorů na letištní ploše. A dodal, že jde o jeden z nejúspěšnějších strojů v historii letectví.
Vyrábělo je i Aero Vodochody
I když indické vzdušné síly (IAF) stály na MiG-21 od roku 1962, jeho generálové v poslední době často upozorňovali, že tolik let prý provozované stíhačky rozhodně nemají. Stáří těch posledních se podle nich pohybovalo „jen“ kolem čtyřiceti let.
Celkově bylo v několika závodech v Sovětském svazu a dalších spřízněných zemích od konce 50. let vyrobeno zhruba 11 500 těchto strojů. IAF jich v průběhu minulých desetiletí využívalo celkově 850.
Jednou z továren východního bloku, kde se tyto stíhačky pod sovětskou licencí sestavovaly, bylo i středočeské Aero Vodochody. Šlo o roky 1963 až 1972 a v jeho halách jich českoslovenští konstruktéři pod dohledem Moskvy vyrobili dvě stovky.
Tyto stroje pak ve vzdušných silách Československé lidové armády a později vojska demokratického státu sloužily až do roku 2005. Na konci 80. let se sice počítalo s tím, že by jejich úkoly mohly převzít dvoumotorové stíhačky MiG-29, ale i kvůli nákladnosti provozu z nápadu sešlo.
V Česku překonaly MiG-23, Su-22 i Su-25
Po dělení státu v roce 1993 tak odešly všechny „devětadvacítky“ na Slovensko, Praha si nechala MiG-21. Po dlouhých debatách rozhodla, že modernizovat je nedává smysl. V takovém stavu letouny vydržely létat až do roku 2005, čímž přežily stroje MiG-23, Su-22 i Su-25.
Když úlohu migů převzaly švédské supersoniky Jas-39 Gripen, ministerstvo obrany se jich zbavilo jako nepotřebného majetku. Několik jich odkoupila i firma Excalibur Army, tehdy vlastněná miliardářem Jaroslavem Strnadem. Nakonec je musela přeprodat pouze sběratelům, žádná země je do své výzbroje už nechtěla.
Posledním evropským státem, který „jedenadvacítky“ vyřadil, bylo v roce 2024 Chorvatsko. To v prosinci odstavilo všech svých dvanáct strojů a jejich úkoly by měly nově převzít bojové letouny Dassault Rafale.
Rusko představilo vylepšenou stíhačku MiG-35. Nemá konkurenci, tvrdí Rusové (30. 1. 2017)
Rusové předvedli zmodernizovanou stíhačku Mig-35 čtvrté generace. Vicepremiér nezapomněl připomenout předražený vývoj americké F-35 páté generace. | Video: Reuters
