Steinmeier jako první německý prezident uctil v Guernice oběti bombardování — ČT24 — Česká televize

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier uctil památku stovky obětí náletu z dubna 1937, při kterém německá nacistická Legie Condor a italské fašistické Aviazione Legionaria prakticky srovnaly španělské město Guernica se zemí. Stal se tak prvním německým prezidentem, který toto město navštívil, informovala agentura AP.

Na začátku své třídenní státní návštěvy Španělska ve středu Steinmeier vyzval Němce, aby nikdy nezapomněli na „zločin“ v Guernice, za který jeho země nesla „těžké břemeno viny“.

„Guernica je připomínkou – připomínkou, že je třeba bojovat za mír, svobodu a zachování lidských práv,“ řekl na slavnostní večeři v madridském královském paláci.

Páteční ceremonie na hřbitově v Guernice se zúčastnil Steinmeier s manželkou Elke Büdenbenderovou a také španělský král Felipe VI. Na programu bylo rovněž Muzeum míru, které se věnuje válečné historii města. Nálet historikové považují za předzvěst masového bombardování měst během druhé světové války, píše AFP.

Před necelými třiceti lety Německo oficiálně uznalo, kdo byl odpovědný za zničení města. U příležitosti šedesátého výročí bombardování se v roce 1997 tehdejší spolkový prezident Roman Herzog jako první oficiální představitel Německa za bombardování omluvil.

Část baskických politiků při návštěvě vyzvala, aby se za zničení města omluvil i španělský král Felipe VI., když tak učinil německý prezident, který nemá žádnou vazbu na nacismus. Poukazovali na to, že monarchie se do Španělska vrátila z vůle diktátora Francisca Franca.

„Nechápeme, že španělský král přijel na návštěvu Guernicy a neučinil stejný akt žádosti o odpuštění a omluvy,“ řekl médiím předseda Národní baskické strany, nejsilnější politické síly v Baskicku, Aitor Esteban. Kvůli králi se aktu nezúčastnili ani zástupci baskické levicové strany EH Bildu.

Guernica jako středobod španělské občanské války

Elitní německá nacistická Legie Condor spolu s fašistickou italskou Aviazione Legionaria zničila severobaskické město 26. dubna 1937, aby podpořila rebely pod vedením fašistického generála Francisca Franca během španělské občanské války.

Asi padesát letadel shodilo na Guernicu v několika vlnách třicet tun výbušnin, včetně zápalných bomb. Poté stíhačky zmasakrovaly civilisty, kteří se pokoušeli uprchnout, píše France 24.

Baskická Guernica, kde tehdy žilo asi pět tisíc obyvatel, neměla velký strategický význam, ale stala se útočištěm četných uprchlíků v občanské válce, která začala v červenci 1936 pučem pravicových důstojníků pod vedením generála Franca. Historici vedou debaty o tom, proč byla Guernica cílem náletů. Byly zde sice dvě zbrojní továrny, ty ale po útoku zůstaly nedotčeny.

Španělská občanská válka skončila 1. dubna 1939 vítězstvím jednotek generála Franca, který pak v zemi nastolil téměř čtyřicetiletou diktaturu. Tato válka, v níž na straně levicových republikánů bojovalo i na dva tisíce Čechoslováků, bývá zjednodušeně popisována jako zápas mezi fašismem a komunismem.

Skutečnost však byla složitější. Na obou stranách existovaly různé ideologie a ke střetům docházelo i uvnitř jednotlivých táborů. Konflikt, který si vyžádal přes půl milionu obětí, byl mezi všemi občanskými válkami označován jako nejvíce mezinárodní.

Jedinečný obraz zachycující tehdejší hrůzy

Nálet byl zvěčněn v protiválečném díle Pabla Picassa „Guernica“, obraze, který zachycuje hrůzu utrpení nevinných civilistů a který si Steinmeier ve středu prohlédl v madridském muzeu umění Reina Sofia.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obraz navštívil minulý týden a přirovnal masakr v Guernice k utrpení způsobenému ruskou invazí do jeho země.

Španělsko si 20. listopadu připomnělo svou autoritářskou minulost, kdy uplynulo padesát let od smrti Franca a konce jeho 36leté diktatury.

Share.